Dmytro Kuleba strana 3 z 5

Členské země Evropské unie v pondělí schválily další sankce proti třem desítkám osob a subjektů v Íránu za jejich roli při smrti Mahsy Amíníové a následném potlačování občanských protestů. Sedmadvacítka se shodla i na výcviku patnácti tisíc ukrajinských vojáků, který má probíhat v Polsku a Německu.

První ukrajinští vojáci dorazili v pátek odpoledne do středu města Cherson, kde je podle videa na sociálních sítích vítaly davy civilistů. Civilisté vojáky objímají a dělají si s nimi selfie. Rusové dopoledne informovali, že už Cherson, jedno z největších sídel, které se jim podařilo během okupace dobýt, kompletně opustili. Hovořili o spořádaném ústupu, zatímco Kyjev mluví o chaosu.

Spojené státy a Nizozemsko společně zaplatí renovaci devadesáti českých tanků T-72B pro ukrajinskou armádu. Oznámila to tisková mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová. Nizozemské ministerstvo obrany uvedlo, že na renovaci českých tanků vydá 45 milionů eur (v přepočtu zhruba 1,1 miliardy korun) a Ukrajině navíc poskytne těžkou vojenskou techniku. Americká část výdajů spadá do nově oznámené vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 400 milionů amerických dolarů (9,8 miliardy korun).

Ruská invaze na Ukrajinu dostává další rozměr. S postupující ukrajinskou protiofenzivou v Chersonské a Luhanské oblasti sílí tvrzení Moskvy o tom, že se Kyjev snaží použít takzvanou špinavou bombu. Ruské obviňování Ukrajina i západní státy odsoudily, Kreml před špinavou bombou varoval bez důkazů už v březnu.

Moderátor ruské televize RT Anton Krasovskij, který z obrazovky vyzýval k utopení či upálení ukrajinských dětí, se v pondělí omluvil a požádal o odpuštění za svá slova. Stalo se tak poté, co s ním televize pozastavila spolupráci a šéf ruské kriminální ústředny na podnět jednoho z uživatelů sociálních sítí nařídil prověřit situaci po výrocích Krasovského. Oznámila to ruská média.

Nejméně dvacet mrtvých a 108 raněných si vyžádaly pondělní ruské útoky na ukrajinská města, hlásí ukrajinská média s odvoláním na záchranáře. V noci na úterý či v úterý se opět staly terčem nových ruských útoků Lvov, Záporoží, Oděsa a tepelná elektrárna ve Vinnycké oblasti, cílem palby raketometů a těžkých děl byla i Dněpropetrovská oblast. Tyto útoky od pondělí zasáhly asi třicet procent ukrajinské energetické infrastruktury. Skupina G7 na úterním mimořádném jednání ruské útoky odsoudila a uvedla, že šéf Kremlu Vladimir Putin se z nich bude zodpovídat.

Vlnu pobouření vyvolal na Ukrajině „mírový plán“, který v pondělí představil na Twitteru americký podnikatel Elon Musk. Kyjev by se podle něj měl vzdát Krymu a přijmout skutečnost, že válku s Ruskem pravděpodobně nevyhraje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o návrhu uspořádal vlastní anketu, Musk na sociální síti čelí ostré kritice.

Úterý bylo posledním z pěti dnů, kdy byly zhruba čtyři miliony obyvatel Moskvou okupovaných území Ukrajiny nuceny hlasovat v pseudoreferendech o připojení k Ruské federaci. Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové se ruský prezident Vladimir Putin tímto zinscenovaným hlasováním snaží o právní zarámování svých kriminálních činů a sbírá také argumenty pro mobilizované muže.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) během projevu v Radě bezpečnosti OSN vyzval ke zřízení mezinárodního tribunálu, který bude stíhat válečné zločiny na Ukrajině. Na jednání hovořil jako první zástupce Česka po třiceti letech. Prohlásil také, že je nepřijatelné, aby Rusko rozhodlo o anexi další části Ukrajiny. Schůze se jako host účastnil i šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba a krátce i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který obvinil západní země ze záměrného protahování bojů.

Vývoj posledních dvou týdnů ruské války na Ukrajině proměňuje nálady na obou stranách linie střetu. Zatímco ukrajinská armáda slaví úspěchy v Charkovské oblasti a podle prezidenta Volodymyra Zelenského dobyla zpět šest tisíc kilometrů čtverečních svého území, v Rusku ukrajinská protiofenziva proměňuje válečnou atmosféru – a kritika na hlavu ruské armády padá hned ze dvou stran.

Ministři zahraničních věcí zemí Evropské unie se shodli na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům. Stanovisko představil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Pasy vydané ruskými úřady na okupovaných územích Ukrajiny nebudou v Evropě uznávané vůbec. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) jde o dobrý první krok, ale nejde o dostatečné opatření. Na neformálním zasedání ministři nepřijímají oficiální závěry.

V Praze začal 26. ročník mezinárodní konference Forum 2000. Hlavním tématem je ohrožení demokracie a reakce na něj. Konferenci zahájil premiér Petr Fiala (ODS). Ten na úvod řekl, že útok Ruska na Ukrajinu představuje podobnou změnu a šok pro západní svět, jako byl útok al-Káidy 11. září 2001 na Světové obchodní centrum v New Yorku. Po Fialovi se na dálku připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Součástí Fora 2000 bude také konference na vysoké úrovni k Ukrajině, která naváže na neformální jednání ministrů zahraničí zemí Evropské unie.

Ukrajina nepřestane bojovat s ruskými silami, dokud opět nezíská vládu nad veškerým svým územím, včetně celého Donbasu a Krymského poloostrova, řekl v úterý v rozhovoru pro Českou televizi tamní ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ukrajinský vrchní diplomat je v těchto dnech na návštěvě České republiky, schází se s nejvyššími ústavními činiteli Česka i mnoha svými protějšky ze zemí Evropské unie, kteří do Prahy dorazili na neformální jednání ministrů zahraničí. Hlavním tématem jejich rozhovorů je aktuální situace na Ukrajině a pomoc, kterou Kyjev od spojenců potřebuje.

Francie a Německo jsou proti tomu, aby Evropská unie zcela zastavila vydávání víz ruským turistům, jak to požadují některé členské země včetně Česka. Vyplývá to z návrhu společného postoje Berlína a Paříže, o němž informovala agentura Reuters. Turistická víza pro ruské občany jsou jedním z témat neformálního zasedání unijních ministrů zahraničí, které v úterý začíná v Praze. Diplomaté už dříve avizovali, že EU se zřejmě shodne na kompromisu – pozastavení zjednodušeného vydávání víz.

Několikaměsíční varování Spojených států ohledně ruských plánů na invazi velkých rozměrů vyvolalo mezi západními lídry skeptické reakce. Rezervovaný postoj k informacím rozvědky zastávali i ukrajinští představitelé, a to včetně prezidenta Volodymyra Zelenského, napsal americký deník The Washington Post (WP). Zelenskyj v reakci uvedl, že chtěl zabránit šíření paniky. Chaos by podle něj zemi ekonomicky oslabil a Ukrajina by padla v řádu dní.

Ukrajinské hlavní město zasáhly brzy ráno rakety. Zasáhly školku i devítipatrová obytnou budovu. Podle starosty Vitalije Klička nejméně jeden člověk zemřel, šest bylo zraněno. Zpravodaj ČT Jan Šilhan na místě zaznamenal vyproštění ženy a její sedmileté dcery z trosek. Obě musely do nemocnice. Podle ukrajinského letectva byly střely na Kyjev vypáleny z prostoru Kaspického moře. Tvrdé boje pokračují v Donbasu, Ukrajina hlásí, že Rusům uštědřila velké ztráty.

Ukrajinský konflikt postihl východ Evropy, je ale velkým testem i pro západní svět. Alespoň prozatím ho válka sjednotila. Jak pevná, nebo křehká je ale tato jednota? Jak by s ní otřásly změny ve státech, které se k válce stavějí nejrozhodněji? Pondělní hlasování o důvěře britskému premiérovi Borisu Johnsonovi tak mohlo mít vhledem k těmto otázkám větší význam než jen osud jednoho politika.

Ukrajinští představitelé i vojáci požadují více zbraní, aby se mohli lépe bránit ruské agresi proti své zemi. Ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že armáda potřebuje hlavně salvové raketomety. Takovou pomoc by mohly poskytnout například Spojené státy, jenže s největší pravděpodobností půjde o raketomety s dostřelem sedmdesát kilometrů, nikoliv delším, jak se spekulovalo. Další vojenskou pomoc mají USA brzy oznámit.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil ruský návrh na zrušení blokády přístavů výměnou za omezení sankcí za vydírání světového společenství. Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko navrhl takový scénář s tím, že by poté mohly z ukrajinských černomořských přístavů odplout lodě s dodávkami obilí. Ve čtvrtek ruský úřad oznámil, že z přístavu v okupovaném Mariupolu už odplulo pět zahraničních lodí.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Kyjev pomýšlí na osvobození celé země. Ruský prezident Vladimir Putin se podle amerických výzvědných služeb připravuje na dlouhodobý konflikt na Ukrajině. V domě v Izjumu v Charkovské oblasti zničeném v březnu ruskými vojáky se našla těla 44 civilistů. V Charkovské oblasti bylo osvobozeno několik obcí, oznámil večer generální štáb ukrajinské armády. Bělorusko poslalo k ukrajinským hranicím speciální síly.

Ruské síly ve čtvrtek večer ostřelovaly Kyjev, uvedl starosta města Vitalij Klyčko. V centru města byl podle něj zasažen obytný dům. Zatím jsou informace o třech zraněných. Ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba prohlásil, že Rusové zaútočili na ukrajinskou metropoli řízenými střelami, a připomněl, že ve městě jsou právě na návštěvě generální tajemník OSN António Guterres a bulharský premiér Kiril Petkov. Guterres je v pořádku, ale v šoku.

Rusko se zasazuje o vyloučení jaderných konfliktů, i když nyní je riziko vysoké, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva podle něj chce omezit všechny možnosti umělého zvyšování takových rizik, Kreml přitom opakovaně hovoří o možnosti použití jaderných zbraní. NATO podle Lavrova „v podstatě vede válku s Ruskem“. Podle šéfa ukrajinské diplomacie Moskva ztratila naději na odrazení světa od podpory Kyjeva.

Nejméně sedm set lidí zemřelo kvůli ruskému ostřelování od začátku války v Černihivu, oznámil starosta, podle kterého jsou mezi oběťmi civilisté i vojáci. V Makarivu našli podle radnice více než stovku zabitých civilistů. Rusko poskytlo dosud nejchmurnější hodnocení své invaze na Ukrajinu a popsalo „tragédii“ rostoucích ztrát vojáků a ekonomický dopad sankcí. V očekávání nové ruské ofenzivy se z Ukrajinou kontrolované části Donbasu evakuovalo jen vlakem na západ země více než 170 tisíc lidí.

Valné shromáždění OSN ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině ve čtvrtek schválilo přerušení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Příslušný návrh rezoluce podpořilo 93 zemí, proti se vyslovilo 24 a dalších 58 se zdrželo, informuje agentura Reuters. Nesouhlas s krokem prosazovaným skupinou zemí v čele se Spojenými státy vyjádřila mimo jiných Čína a Írán. Ukrajina přerušení ruského členství v Radě pro lidská práva přivítala. Váleční zločinci v tomto orgánu nemají co dělat, prohlásil šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.