V Praze začal 26. ročník mezinárodní konference Forum 2000. Hlavním tématem je ohrožení demokracie a reakce na něj. Konferenci zahájil premiér Petr Fiala (ODS). Ten na úvod řekl, že útok Ruska na Ukrajinu představuje podobnou změnu a šok pro západní svět, jako byl útok al-Káidy 11. září 2001 na Světové obchodní centrum v New Yorku. Po Fialovi se na dálku připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Součástí Fora 2000 bude také konference na vysoké úrovni k Ukrajině, která naváže na neformální jednání ministrů zahraničí zemí Evropské unie.
Premiér Fiala na Foru 2000 přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu k útoku al-Káidy na USA
22 minut
Zahájení konference Forum 2000
„Když přišel rok 2000, Západ slavil, ale netrvalo to dlouho. Teroristé z al-Káidy zastavili tyto oslavy a přinesli období nových hrozeb. Současný ruský útok na Ukrajinu je podobným obratem,“ řekl Fiala. Podle něj Západ hrubě podcenil otázky bezpečnosti.
Připomněl, že válka na Ukrajině ovlivňuje všechny země na světě. „Můžete říci, že osud jedné země nemůže být globální prioritou, ale jestli Ukrajina nebude v bezpečí, nebude v bezpečí nikdo,“ prohlásil. „Jestli Ukrajina, země se 40 miliony lidmi, není bezpečná, nikdo není v bezpečí. Musíme myslet na Tchaj-wan, centrální Asii či Afriku,“ dodal Fiala.
„Když vidím číslo 2000 tady všude okolo, cítím nostalgii. Rok 2000 byl symbolem naděje, hleděli jsme do budoucnosti s velkým optimismem,“ vzpomněl Fiala. Řekl, že tehdejší dobu má navždy spojenou s českým prezidentem Václavem Havlem, spoluzakladatelem konference Forum 2000.
Zelenskyj chce blokaci ruských médií
Po Fialovi se na dálku pomocí videopřenosu připojil na Forum 2000 také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Varoval před pasivitou vůči Rusku a vyzval k přijetí dalších protiruských sankcí. „Je na čase zablokovat bankovní systém Ruska. Nemohou přece svobodně obchodovat, když ruský stát dělá, co může, aby uškodil celému světu,“ řekl Zelenskyj.
Vyzval i k tomu, aby západní země přestaly udílet Rusům víza. „Když přestanou západní země udílet víza ruským turistům, tak se tím také ochrání před ruskými zabijáky, vzpomeňte na to, co se stalo v Salisbury,“ připomněl Zelenskyj útok ruských agentů ve Velké Británii na bývalého agenta ruské tajné služby KGB Sergeje Skripala.
Zelenskyj ve svém vystoupení vzpomenul na události pražského jara a jejich násilné potlačení armádami Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968. Nedostatečná reakce Západu podle něj tehdy promarnila šanci na osvobození zemí sovětského bloku a stála na počátku iluze, že svoboda může být potlačena tanky. „Tato iluze je podstatou invaze Ruska na Ukrajinu. Nyní stojíme před další historickou výzvou, musíme zničit tuto iluzi,“ řekl prezident.
Dodal, že Ukrajina ve svém boji za svobodu nadále potřebuje podporu, a to v podobě zbraní, munice, peněz a také dalšího tlaku na Rusko. Západ by podle něj měl také uvalit blokační sankce na ruskou energetiku, ať už v oblasti jádra, nebo plynu. „Musíme udělat, co je možné, abychom Rusku znemožnili vydělávat peníze prodejem svých energetických zdrojů,“ řekl. Ukrajina podle něj může Evropě dodávat elektřinu a tím napomoci čelit energetické krizi.
Prezident dále řekl, že by měl vzniknout zvláštní mezinárodní soudní tribunál pro viníky útoku na Ukrajinu a pachatele válečných zločinů, které se tam dějí na civilním obyvatelstvu. „Teror proti lidem v okupovaných územích je na úrovni, kterou Evropa neviděla od druhé světové války,“ uvedl. Doplnil, že v Evropě by také neměla dostávat prostor ruská média, která pouze šíří propagandu.
Bez podpory svobodného světa se Ukrajina ve svém boji neobejde, ale nakonec zvítězí, věří prezident. „Nemám žádné pochyby o tom, že svůj boj za svobodu vyhrajeme,“ prohlásil.
Pokušení volit polovičatá řešení
V následné panelové diskusi se k případným dalším sankcím vyjádřila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Uvedla, že Evropa bude stát za Ukrajinou tak dlouho, jak bude potřeba, takže musí hledat vyvážené řešení s ohledem na potřeby obyvatel zemí EU pro případ, že válka potrvá ještě třeba dva roky. „Musíme napříč Evropou najít řešení, které vybalancuje sociální dopady,“ poznamenala.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba řekl, že je potřeba se vyhnout pochybnostem, které si Rusko pod vedením Vladimira Putina přeje a které nahlodávají důvěru a odhodlání. Na cestě k vítězství bude podle něj vždy existovat pokušení volit polovičatá řešení, ale správný je tvrdý postup.
Kuleba dodal, že Ukrajina je připravena co nejrychleji splnit doporučení stanovená pro její vstup do EU. První již podle něj splnila, když v červenci jmenovala protikorupčního státního zástupce Oleksandra Klymenka.
K přijetí země do EU bez zbytečných průtahů v diskusi vyzval polský ministr zahraničí Zbigniew Rau, který varoval před tím, aby EU proces zdržovala jako v případě přijetí zemí západního Balkánu. „Doba pasivity skončila. Musíme podporovat Ukrajinu tak moc a tak rychle, jak můžeme,“ řekl polský politik.
Bezpečnost je hlavním letošním tématem
Fórum pro Ukrajinu se bude podrobně věnovat situaci v zemi napadené Ruskem. Účastníci se budou zabývat poválečnou obnovou Ukrajiny, evropskými perspektivami země nebo problematikou vyšetřování válečných zločinů. Téma Ukrajiny bude provázet celé tři dny konference. Kromě toho se řečníci budou zaobírat například čínskými hrozbami vůči Tchaj-wanu či otázkou budování globální demokratické jednoty a solidarity.
Mezi řečníky budou z českých politiků kromě Fialy předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministři zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN), místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová nebo europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
Konference se zúčastní i mnoho zahraničních hostů. Kromě řady šéfů diplomacií včetně ukrajinského ministra Dmytra Kuleby například prezident Evropské investiční banky Werner Hoyer, novináři, analytici či lidskoprávní aktivisté.
U zrodu Fora 2000 stáli v roce 1997 tehdejší český prezident Václav Havel, spisovatel Elie Wiesel a japonský filantrop Jóhei Sasakawa. Jejich záměrem bylo poskytnout prostor osobnostem z různých oborů k analýze výzev nového tisíciletí.
