Ministři zahraničí zemí EU se shodli na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům

Nahrávám video
Události: Ztížení vydávání pasů ruským turistům
Zdroj: ČT24

Ministři zahraničních věcí zemí Evropské unie se shodli na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům. Stanovisko představil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Pasy vydané ruskými úřady na okupovaných územích Ukrajiny nebudou v Evropě uznávané vůbec. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) jde o dobrý první krok, ale nejde o dostatečné opatření. Na neformálním zasedání ministři nepřijímají oficiální závěry.

EU již pozastavila část dohody z roku 2007, která se týkala vládních činitelů a podnikatelů. Teď by mohla zmrazit i část týkající se turistů. To by znamenalo, že žádosti podané ruskými občany by neměly přednostní právo na zpracování. Pro Rusy by tak získání víz do schengenského prostoru bylo byrokraticky náročnější, dražší, a především by na ně čekali.

„Tento krok významně sníží počet víz, který členské státy Evropské unie v budoucnosti vydají. Jejich získání bude obtížnější a zabere delší dobu. Počet vydaných víz se tak výrazně zmenší,“ upřesnil Borrell s tím, že se však Unie nechce odříznout od Rusů, kteří vystupují proti válce na Ukrajině. 

Opatření pozastavující dohodu by mohlo platit zhruba od října, vyplývá z předběžných informací od vysoce postavených diplomatických zdrojů EU. „Evropská komise a další instituce se mají snažit hledat cestu k vyřešení problému pobaltských států, které potřebují z bezpečnostních důvodů omezit pohyb statisíců Rusů přes hranice,“ doplnil Lipavský. 

Země sousedící s Ruskem tak budou zřejmě přijímat ještě přísnější opatření na národní úrovni. Pasy vydané ruskými úřady na okupovaných územích Ukrajiny podle dohody nebudou v Evropě uznávané vůbec.  

Ministři z některých států mluvili už v úterý před jednáním o úplném zákazu vydávání víz, jiní o ztížení přístupu k vízům. Zmiňovali výjimky pro odpůrce režimu. Mluvili také o zpřísnění sankcí vůči zástupcům Putinova režimu i lidem, kteří válku schvalují. Ke kompromisu zatím ale nedošli. V úterý šéfové diplomacií podle programu debatovali zejména o vztazích EU a Afriky. 

Shodu na jednání šéfové diplomacií nenašli na plošném pozastavení vydávání víz ruským turistům či výrazném snížení jejich počtu, což požadovaly mimo jiné Polsko, Finsko, Česko či pobaltské země.  

Lipavský: Stížení vydávání víz je jen první krok

Evropa podle Lipavského v oblasti vízové politiky musí vyslat jasný politický signál. Severské státy podle něj mají přetížené hranice. „Potvrdili jsme si, že jsme politicky jednotní. Ve vztazích s Ruskem nemůžeme pokračovat jako doposud,“ řekl po jednání ministr.  

Pozastavení facilitační dohody pro Lipavského však není dostatečné. Dohoda je podle něj založena na skutečnosti, že smluvní strany usilují o dobré vztahy. „Rusko neusiluje o dobré vztahy s Evropou,“ řekl ministr.

„V prvé řadě je to otázka jednoty, toho, že chceme ukázat, že se Evropa dokáže shodnout. Druhý předpoklad je, že země na severu mají reálný praktický problém s hranicemi. Třetí předpoklad je, že je evropská vůle vyslat silný politický signál,“ uvedl Lipavský. 

Borrel se chce s ruskými vízy inspirovat ve Finsku

Tvrdší opatření v podobě plošného pozastavení vydávání víz ruským turistům či výrazné snížení jejich počtu požadují mimo jiné Polsko, Finsko, Česko či pobaltské země. Jiné unijní státy, například Německo, Francie či Slovinsko, jsou ale proti. 

Podle nich by plošný zákaz víz potrestal kolektivně všechny ruské občany, zatímco dobyvačnou válku na Ukrajině zahájil Kreml.

„Ke všem částem společnosti, které chtějí znát pravdu o válce a Ukrajině, ke všem lidem, kteří s námi chtějí v dobré víře spolupracovat, musíme zůstat otevření,“ myslí si třeba španělský ministr zahraničí José Manuel Albares.

Finský ministr zahraničí během summitu řekl, že jeho země bude vydávat desetinu běžného množství víz. „Finsko od prvního září omezí vydávání víz ruským turistům. Navrhujeme přijmout takové rozhodnutí v celé EU,“ zmínil finský ministr zahraničí Pekka Haavisto.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell řekl, že doufá, že podobné rozhodnutí jako Finsko udělá i sedmadvacítka. „Finsko omezí počet vydávaných víz pro ruské turisty a my navrhujeme, aby podobný akt přijala v tuto chvíli celá unie. Ukrajinci trpí, normální turismus by neměl pokračovat,“ uvedl Borrell. 

„Od června vidíme značný nárůst přechodů přes ruské hranice do sousedních států. To je bezpečnostní riziko,“ dodal.

Vízové restrikce podporuje i Nizozemsko. „Omezení cestování dává smysl. Musíme rozhodnutí udělat společně jako EU,“ uvedl šéf nizozemské diplomacie Wopke Hoekstra. „To, co vidíme, je vše jen ne normální. Rusko útočí a vede brutální válku. Musí to mít důsledky,“ uvedl dánský ministr Jeppe Kofod. Dodal, že zatímco mladí Rusové cestují, mladí na Ukrajině musí bojovat a bránit svou zemi.

K úplnému zákazu ruských turistických víz vyzval Kuleba. Německo je proti

Zdrženlivé k návrhu je ale stále Německo. Podle ministryně Annaleny Baerbockové v minulých měsících počet vydávaných víz ruským turistům spolková republika snížila. Šéfka německé diplomacie míní, že v EU je potřeba najít společné řešení. „Pro Německo je důležité, že tuto otázku vyřešíme společně,“ uvedla ministryně. Podotkla, že je ale nutné podporovat i odpůrce režimu a umožnit jim vstup do Unie.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v této souvislosti vyzval Evropskou unii, aby zakázala vydávání víz pro ruské turisty. Pro agenturu Reuters dodal, že jde o „úměrný krok v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu vzhledem k tomu, že většina Rusů tuto genocidní válku podporuje.“

Kuleba zároveň navrhl spuštění zvláštního programu pro ruské vojáky, kteří už nechtějí na Ukrajině bojovat. Vzdát se mají ukrajinským silám. „Věřím, že stojí za to tuto nabídku učinit, protože jestli i jediný ruský voják složí zbraně a rozhodne se skončit, znamená to záchranu ukrajinských životů a přiblížení k míru,“ uvedl Kuleba.

Skupina pobaltských a severských států, které spolu s Českem a Polskem už vydávání víz Rusům zmrazila, spokojená s výsledkem jednání není. Namítá, že i na jejich území se snadno dostanou ruští turisti s vízem z jiné země Schengenského prostoru. Na jeho území je dnes až 12 milionů ruských držitelů víz. O nich bude Unie muset rozhodnout také. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
17:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
14:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Pohlavní nemoci jsou na vzestupu. Češi se víc testují i riskují

Zájem o testování na pohlavně přenosné nemoci v Česku v posledních letech roste. České televizi to potvrdilo několik nemocnic i oslovené veřejné i soukromé laboratoře. Ruku v ruce s tím přibývá zachycených případů infekcí. Například počet pozitivních případů kapavky vzrostl za posledních deset let o 85 procent, u syfilis pak o 64 procent. Lékaři vyšší zájem o testy vysvětlují kombinací lepší informovanosti, dostupnější diagnostiky i rizikovějšího chování.
před 12 hhodinami

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 13 hhodinami

Policie zadržela podezřelé z krádeže peněz z bankomatů

Kriminalisté s pomocí zásahové jednotky zadrželi čtyři lidi, které podezírají z krádeže peněz ze dvou bankomatů u obchodního centra v pražské Opatovské ulici o velikonočním víkendu. Pachatelé navíc bankomaty poškodili zřejmě s použitím výbušniny.
včeraAktualizovánovčera v 20:16

Volby by podle modelu Kantaru vyhrálo ANO. Motoristé si pohoršili

Podle březnového volebního modelu roku 2026 by v době sběru dat překročilo pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny šest politických subjektů. První místo zaujímá hnutí ANO. Od voleb se přízeň voličů výrazněji nezměnila. Další subjekty následují s velkým odstupem. Na druhém místě je hnutí STAN, následuje ODS, poté Piráti. Pokud by strany kandidovaly samostatně, dostalo by se do sněmovny už jen hnutí SPD a Motoristé. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.
včera v 19:26

Náměstek MŠMT Kettner se omluvil Minářovi a Halíkovi za sdílení falešného snímku

Náměstek ministra školství Zdeněk Kettner (SPD) se veřejně omluvil předsedovi spolku Milion chvilek Mikuláši Minářovi a teologovi Tomáši Halíkovi za to, že před nedávnem sdílel jejich falešnou fotografii s obviněným z teroristického útoku kvůli zapálení průmyslové haly zbrojovky v Pardubicích. Na svém facebooku uvedl, že netušil, že se jedná o podvrh. Minář o omluvě informoval na síti X. Označil to za malou dobrou zprávu. Připomněl, že Kettnerovi předtím zaslal předžalobní výzvu. Spolek Milion chvilek požadoval náměstkovo odvolání.
včera v 16:57

V Praze se protestovalo proti potratům i za práva žen

Prahou v sobotu odpoledne procházel Pochod pro život, který organizovali odpůrci potratů z Hnutí pro život. Na několika místech došlo k verbálním střetům mezi účastníky pochodu a kritiky jejich názorů. Policisté zadrželi pět lidí, kteří při blokádách průvodu neuposlechli jejich výzvy. Vážnější střety neřešili. Dopoledne se rovněž v Praze uskutečnila akce Praha je feministická, mimo jiné na podporu rozhodování žen o jejich těle, a tedy i o svobodě rozhodnout se o potratu v případě nechtěného těhotenství.
včeraAktualizovánovčera v 16:22
Načítání...