Ministři zahraničí zemí EU se shodli na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům

Nahrávám video

Ministři zahraničních věcí zemí Evropské unie se shodli na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům. Stanovisko představil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Pasy vydané ruskými úřady na okupovaných územích Ukrajiny nebudou v Evropě uznávané vůbec. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) jde o dobrý první krok, ale nejde o dostatečné opatření. Na neformálním zasedání ministři nepřijímají oficiální závěry.

EU již pozastavila část dohody z roku 2007, která se týkala vládních činitelů a podnikatelů. Teď by mohla zmrazit i část týkající se turistů. To by znamenalo, že žádosti podané ruskými občany by neměly přednostní právo na zpracování. Pro Rusy by tak získání víz do schengenského prostoru bylo byrokraticky náročnější, dražší, a především by na ně čekali.

„Tento krok významně sníží počet víz, který členské státy Evropské unie v budoucnosti vydají. Jejich získání bude obtížnější a zabere delší dobu. Počet vydaných víz se tak výrazně zmenší,“ upřesnil Borrell s tím, že se však Unie nechce odříznout od Rusů, kteří vystupují proti válce na Ukrajině. 

Opatření pozastavující dohodu by mohlo platit zhruba od října, vyplývá z předběžných informací od vysoce postavených diplomatických zdrojů EU. „Evropská komise a další instituce se mají snažit hledat cestu k vyřešení problému pobaltských států, které potřebují z bezpečnostních důvodů omezit pohyb statisíců Rusů přes hranice,“ doplnil Lipavský. 

Země sousedící s Ruskem tak budou zřejmě přijímat ještě přísnější opatření na národní úrovni. Pasy vydané ruskými úřady na okupovaných územích Ukrajiny podle dohody nebudou v Evropě uznávané vůbec.  

Ministři z některých států mluvili už v úterý před jednáním o úplném zákazu vydávání víz, jiní o ztížení přístupu k vízům. Zmiňovali výjimky pro odpůrce režimu. Mluvili také o zpřísnění sankcí vůči zástupcům Putinova režimu i lidem, kteří válku schvalují. Ke kompromisu zatím ale nedošli. V úterý šéfové diplomacií podle programu debatovali zejména o vztazích EU a Afriky. 

Shodu na jednání šéfové diplomacií nenašli na plošném pozastavení vydávání víz ruským turistům či výrazném snížení jejich počtu, což požadovaly mimo jiné Polsko, Finsko, Česko či pobaltské země.  

Lipavský: Stížení vydávání víz je jen první krok

Evropa podle Lipavského v oblasti vízové politiky musí vyslat jasný politický signál. Severské státy podle něj mají přetížené hranice. „Potvrdili jsme si, že jsme politicky jednotní. Ve vztazích s Ruskem nemůžeme pokračovat jako doposud,“ řekl po jednání ministr.  

Pozastavení facilitační dohody pro Lipavského však není dostatečné. Dohoda je podle něj založena na skutečnosti, že smluvní strany usilují o dobré vztahy. „Rusko neusiluje o dobré vztahy s Evropou,“ řekl ministr.

„V prvé řadě je to otázka jednoty, toho, že chceme ukázat, že se Evropa dokáže shodnout. Druhý předpoklad je, že země na severu mají reálný praktický problém s hranicemi. Třetí předpoklad je, že je evropská vůle vyslat silný politický signál,“ uvedl Lipavský. 

Borrel se chce s ruskými vízy inspirovat ve Finsku

Tvrdší opatření v podobě plošného pozastavení vydávání víz ruským turistům či výrazné snížení jejich počtu požadují mimo jiné Polsko, Finsko, Česko či pobaltské země. Jiné unijní státy, například Německo, Francie či Slovinsko, jsou ale proti. 

Podle nich by plošný zákaz víz potrestal kolektivně všechny ruské občany, zatímco dobyvačnou válku na Ukrajině zahájil Kreml.

„Ke všem částem společnosti, které chtějí znát pravdu o válce a Ukrajině, ke všem lidem, kteří s námi chtějí v dobré víře spolupracovat, musíme zůstat otevření,“ myslí si třeba španělský ministr zahraničí José Manuel Albares.

Finský ministr zahraničí během summitu řekl, že jeho země bude vydávat desetinu běžného množství víz. „Finsko od prvního září omezí vydávání víz ruským turistům. Navrhujeme přijmout takové rozhodnutí v celé EU,“ zmínil finský ministr zahraničí Pekka Haavisto.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell řekl, že doufá, že podobné rozhodnutí jako Finsko udělá i sedmadvacítka. „Finsko omezí počet vydávaných víz pro ruské turisty a my navrhujeme, aby podobný akt přijala v tuto chvíli celá unie. Ukrajinci trpí, normální turismus by neměl pokračovat,“ uvedl Borrell. 

„Od června vidíme značný nárůst přechodů přes ruské hranice do sousedních států. To je bezpečnostní riziko,“ dodal.

Vízové restrikce podporuje i Nizozemsko. „Omezení cestování dává smysl. Musíme rozhodnutí udělat společně jako EU,“ uvedl šéf nizozemské diplomacie Wopke Hoekstra. „To, co vidíme, je vše jen ne normální. Rusko útočí a vede brutální válku. Musí to mít důsledky,“ uvedl dánský ministr Jeppe Kofod. Dodal, že zatímco mladí Rusové cestují, mladí na Ukrajině musí bojovat a bránit svou zemi.

K úplnému zákazu ruských turistických víz vyzval Kuleba. Německo je proti

Zdrženlivé k návrhu je ale stále Německo. Podle ministryně Annaleny Baerbockové v minulých měsících počet vydávaných víz ruským turistům spolková republika snížila. Šéfka německé diplomacie míní, že v EU je potřeba najít společné řešení. „Pro Německo je důležité, že tuto otázku vyřešíme společně,“ uvedla ministryně. Podotkla, že je ale nutné podporovat i odpůrce režimu a umožnit jim vstup do Unie.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v této souvislosti vyzval Evropskou unii, aby zakázala vydávání víz pro ruské turisty. Pro agenturu Reuters dodal, že jde o „úměrný krok v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu vzhledem k tomu, že většina Rusů tuto genocidní válku podporuje.“

Kuleba zároveň navrhl spuštění zvláštního programu pro ruské vojáky, kteří už nechtějí na Ukrajině bojovat. Vzdát se mají ukrajinským silám. „Věřím, že stojí za to tuto nabídku učinit, protože jestli i jediný ruský voják složí zbraně a rozhodne se skončit, znamená to záchranu ukrajinských životů a přiblížení k míru,“ uvedl Kuleba.

Skupina pobaltských a severských států, které spolu s Českem a Polskem už vydávání víz Rusům zmrazila, spokojená s výsledkem jednání není. Namítá, že i na jejich území se snadno dostanou ruští turisti s vízem z jiné země Schengenského prostoru. Na jeho území je dnes až 12 milionů ruských držitelů víz. O nich bude Unie muset rozhodnout také. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

NKÚ: Policie stále nemá nové vrtulníky, hangár je v havarijním stavu

Letecká služba Policie ČR (PČR) měla už osm let používat minimálně tři nové lehké vrtulníky. Měly sloužit k zajištění nepřetržité pohotovosti a záchranné služby. Měla mít i nejméně dva velkokapacitní vrtulníky schopné přepravit celé speciální policejní nebo hasičské jednotky. Ještě loni v prosinci ale nemělo ministerstvo vnitra tyto vrtulníky k dispozici. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz, které resort vynaložil na leteckou službu. Peníze na policejní drony vynaložilo vnitro účelně.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali vypískání politiků na festivalu ve Strážnici

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali reakci návštěvníků folklorního festivalu ve Strážnici na účast ministra kultury Ota Klempíře (Za Motoristy) a ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) i vyjádření samotných politiků. Tématem bylo také rozhodnutí Ústavního soudu ohledně účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře, výstražná stávka veřejnoprávních médií, ukrajinské útoky na cíle na Ruskem okupovaném Krymu nebo teplotní rekordy. Pozvání přijali matematik a sociální inovátor Karel Janeček, šéfredaktorka Bold News Alice Mikulášová, hudebník Ladislav Jakl, diplomat a bývalý ministr Karel Kühnl a novinář z Deníku N Filip Titlbach. Debatou provázela Klára Radilová.
před 2 hhodinami

VideoBabiš nechtěl svědka, míní o summitu Hřib. Dle Rajchla bude Pavel tlačit své lidi

Ústavní soud vydal předběžné opatření, kterým vládě nařídil zařadit prezidenta Petra Pavla a jeho doprovod do delegace na summit NATO. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba hodlá vláda na summitu lhát o tom, že v tomto roce splní závazek vydávat dvě procenta HDP na obranu, a kvůli tomu v delegaci Pavla nechtěla. „Je to zjevně důvod, proč (premiér) Andrej Babiš (ANO) nechtěl od počátku mít svědka u těch jednání, nechtěl mít někoho u toho stolu, kdo bude vědět, že zjevně lže naším spojencům,“ řekl Hřib v Duelu ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Poslanec Jindřich Rajchl (PRO, klub SPD) to odmítl. Pavla označil za „lídra opozice“, kterému půjde o zájmy lidí, kteří budou na summitu v jeho doprovodu. „Pavel tam bude jednoznačně zase jen tlačit své sponzory, své lidi,“ míní Rajchl.
před 2 hhodinami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 3 hhodinami

Vláda řekne, jak změnila složení delegace na summit NATO po rozhodnutí soudu

Vláda bude po pondělním jednání informovat o složení delegace na summit Severoatlantické aliance v Ankaře. Ústavní soud jí uložil doplnit na seznam prezidenta Petra Pavla. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) trvá na tom, že hlava státu výpravu nepovede, protože soud nezrušil usnesení z minulého pondělí, které počítá s touto úlohou pro premiéra Andreje Babiše (ANO). Že Macinka naplnil usnesení soudu Pavla akreditovat, v neděli ministr potvrdil jen nepřímo.
02:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Absolutní tuzemský teplotní rekord padl druhý den v řadě. Podívejte se na mapu

Stanice v Doksanech na Litoměřicku opět naměřila nové absolutní teplotní maximum pro Česko. V neděli vzrostlo na 41,9 stupně, proti sobotě je tak rekord o stupeň vyšší. Současně to bylo poprvé v historii, co Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zaznamenal ve své oficiální síti stanic jedenačtyřicetistupňovou teplotu. Tu v neděli naměřila i Tuhaň na Mělnicku, uvedli na facebooku meteorologové. Připomněli, že je třeba ještě počkat na ověření nového absolutního rekordu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 4 hhodinami

Pro děti zákaz, ve školách omezení. Návrh regulace energy drinků předělávají poslanci

Zákaz prodeje energetických nápojů do šestnácti let věku nebo omezení jejich dostupnosti třeba ve školách nebo automatech. Skupina poslanců přepracovává návrh, který měli politici na stole už v minulém volebním období. Předložit ho chce ještě letos. Pro regulaci je v této oblasti i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
před 5 hhodinami

Evropský pohled