Ministři zahraničí zemí EU se shodli na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům

3 minuty
Události: Ztížení vydávání pasů ruským turistům
Zdroj: ČT24

Ministři zahraničních věcí zemí Evropské unie se shodli na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům. Stanovisko představil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Pasy vydané ruskými úřady na okupovaných územích Ukrajiny nebudou v Evropě uznávané vůbec. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) jde o dobrý první krok, ale nejde o dostatečné opatření. Na neformálním zasedání ministři nepřijímají oficiální závěry.

EU již pozastavila část dohody z roku 2007, která se týkala vládních činitelů a podnikatelů. Teď by mohla zmrazit i část týkající se turistů. To by znamenalo, že žádosti podané ruskými občany by neměly přednostní právo na zpracování. Pro Rusy by tak získání víz do schengenského prostoru bylo byrokraticky náročnější, dražší, a především by na ně čekali.

„Tento krok významně sníží počet víz, který členské státy Evropské unie v budoucnosti vydají. Jejich získání bude obtížnější a zabere delší dobu. Počet vydaných víz se tak výrazně zmenší,“ upřesnil Borrell s tím, že se však Unie nechce odříznout od Rusů, kteří vystupují proti válce na Ukrajině. 

Opatření pozastavující dohodu by mohlo platit zhruba od října, vyplývá z předběžných informací od vysoce postavených diplomatických zdrojů EU. „Evropská komise a další instituce se mají snažit hledat cestu k vyřešení problému pobaltských států, které potřebují z bezpečnostních důvodů omezit pohyb statisíců Rusů přes hranice,“ doplnil Lipavský. 

Země sousedící s Ruskem tak budou zřejmě přijímat ještě přísnější opatření na národní úrovni. Pasy vydané ruskými úřady na okupovaných územích Ukrajiny podle dohody nebudou v Evropě uznávané vůbec.  

Ministři z některých států mluvili už v úterý před jednáním o úplném zákazu vydávání víz, jiní o ztížení přístupu k vízům. Zmiňovali výjimky pro odpůrce režimu. Mluvili také o zpřísnění sankcí vůči zástupcům Putinova režimu i lidem, kteří válku schvalují. Ke kompromisu zatím ale nedošli. V úterý šéfové diplomacií podle programu debatovali zejména o vztazích EU a Afriky. 

Shodu na jednání šéfové diplomacií nenašli na plošném pozastavení vydávání víz ruským turistům či výrazném snížení jejich počtu, což požadovaly mimo jiné Polsko, Finsko, Česko či pobaltské země.  

Lipavský: Stížení vydávání víz je jen první krok

Evropa podle Lipavského v oblasti vízové politiky musí vyslat jasný politický signál. Severské státy podle něj mají přetížené hranice. „Potvrdili jsme si, že jsme politicky jednotní. Ve vztazích s Ruskem nemůžeme pokračovat jako doposud,“ řekl po jednání ministr.  

Pozastavení facilitační dohody pro Lipavského však není dostatečné. Dohoda je podle něj založena na skutečnosti, že smluvní strany usilují o dobré vztahy. „Rusko neusiluje o dobré vztahy s Evropou,“ řekl ministr.

„V prvé řadě je to otázka jednoty, toho, že chceme ukázat, že se Evropa dokáže shodnout. Druhý předpoklad je, že země na severu mají reálný praktický problém s hranicemi. Třetí předpoklad je, že je evropská vůle vyslat silný politický signál,“ uvedl Lipavský. 

Borrel se chce s ruskými vízy inspirovat ve Finsku

Tvrdší opatření v podobě plošného pozastavení vydávání víz ruským turistům či výrazné snížení jejich počtu požadují mimo jiné Polsko, Finsko, Česko či pobaltské země. Jiné unijní státy, například Německo, Francie či Slovinsko, jsou ale proti. 

Podle nich by plošný zákaz víz potrestal kolektivně všechny ruské občany, zatímco dobyvačnou válku na Ukrajině zahájil Kreml.

„Ke všem částem společnosti, které chtějí znát pravdu o válce a Ukrajině, ke všem lidem, kteří s námi chtějí v dobré víře spolupracovat, musíme zůstat otevření,“ myslí si třeba španělský ministr zahraničí José Manuel Albares.

Finský ministr zahraničí během summitu řekl, že jeho země bude vydávat desetinu běžného množství víz. „Finsko od prvního září omezí vydávání víz ruským turistům. Navrhujeme přijmout takové rozhodnutí v celé EU,“ zmínil finský ministr zahraničí Pekka Haavisto.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell řekl, že doufá, že podobné rozhodnutí jako Finsko udělá i sedmadvacítka. „Finsko omezí počet vydávaných víz pro ruské turisty a my navrhujeme, aby podobný akt přijala v tuto chvíli celá unie. Ukrajinci trpí, normální turismus by neměl pokračovat,“ uvedl Borrell. 

„Od června vidíme značný nárůst přechodů přes ruské hranice do sousedních států. To je bezpečnostní riziko,“ dodal.

Vízové restrikce podporuje i Nizozemsko. „Omezení cestování dává smysl. Musíme rozhodnutí udělat společně jako EU,“ uvedl šéf nizozemské diplomacie Wopke Hoekstra. „To, co vidíme, je vše jen ne normální. Rusko útočí a vede brutální válku. Musí to mít důsledky,“ uvedl dánský ministr Jeppe Kofod. Dodal, že zatímco mladí Rusové cestují, mladí na Ukrajině musí bojovat a bránit svou zemi.

K úplnému zákazu ruských turistických víz vyzval Kuleba. Německo je proti

Zdrženlivé k návrhu je ale stále Německo. Podle ministryně Annaleny Baerbockové v minulých měsících počet vydávaných víz ruským turistům spolková republika snížila. Šéfka německé diplomacie míní, že v EU je potřeba najít společné řešení. „Pro Německo je důležité, že tuto otázku vyřešíme společně,“ uvedla ministryně. Podotkla, že je ale nutné podporovat i odpůrce režimu a umožnit jim vstup do Unie.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v této souvislosti vyzval Evropskou unii, aby zakázala vydávání víz pro ruské turisty. Pro agenturu Reuters dodal, že jde o „úměrný krok v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu vzhledem k tomu, že většina Rusů tuto genocidní válku podporuje.“

Kuleba zároveň navrhl spuštění zvláštního programu pro ruské vojáky, kteří už nechtějí na Ukrajině bojovat. Vzdát se mají ukrajinským silám. „Věřím, že stojí za to tuto nabídku učinit, protože jestli i jediný ruský voják složí zbraně a rozhodne se skončit, znamená to záchranu ukrajinských životů a přiblížení k míru,“ uvedl Kuleba.

Skupina pobaltských a severských států, které spolu s Českem a Polskem už vydávání víz Rusům zmrazila, spokojená s výsledkem jednání není. Namítá, že i na jejich území se snadno dostanou ruští turisti s vízem z jiné země Schengenského prostoru. Na jeho území je dnes až 12 milionů ruských držitelů víz. O nich bude Unie muset rozhodnout také. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vodárny chystají od nového roku zdražení, v průměru o inflaci

Vodárny v těchto dnech zveřejňují ceníky na příští rok. Ve většině regionů vodné a stočné zvýší, v průměru o inflaci. Domácnosti to vyjde řádově na stokoruny ročně navíc.
před 24 mminutami

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Do vrcholové politiky se nevrátím, říká Nečas

Bývalý premiér a předseda ODS Petr Nečas se nehodlá vrátit do vrcholové politiky. Vyjádřil se tak v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Nikdy neviděl politiku jako celoživotní profesi a navíc po jeho návratu prý není poptávka. Nečas se pozastavil také nad aktuálním odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS. Bývalému premiérovi nedává smysl, že Kuba oznámil svůj úmysl před kongresem strany, na kterém mohl případně uspět se svou vizí pro ODS. Občanská demokracie by se podle Nečase měla jasně vyprofilovat jako pravicová eurorealistická strana s ekonomickou kompetencí.
před 10 hhodinami

Důležité bude dodržení závazku, reaguje budoucí opozice na Babišův krok ohledně Agrofertu

Politici napříč politickým spektrem uvítali rozhodnutí předsedy ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert a vyřešit tak svůj střet zájmů. „Je dobře, že Babiš konečně představil nějaké řešení (...). Snad alespoň tentokrát dodrží, co veřejnosti slíbil,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Jeho koaliční partneři z končící vlády za klíčové považují naplnění Babišova závazku a jeho důslednou kontrolu. Předseda Motoristů Petr Macinka, jehož hnutí zasedne s ANO a SPD ve vládě, Babišův krok ocenil.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Babiš se rozhodl vzdát Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prezident jmenuje Babiše premiérem 9. prosince

Prezident Petr Pavel jmenuje šéfa hnutí ANO Andreje Babiše premiérem v úterý 9. prosince. Ocenil, že dostál dohodě a veřejně oznámil způsob řešení svého střetu zájmů. Babiš ve čtvrtek večer oznámil, že se vzdá svého holdingu Agrofert. Nevrátí se mu ani po konci v politice. Firmu dostanou jeho potomci zpět, až zemře.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Neočekávám zásadně rozdílné postoje Pavla a vlády, řekl Macinka po schůzce na Hradě

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě přijal další tři kandidáty na ministry. Jako poslední za ním dorazil předseda Motoristů a nominant této strany na pozici šéfa diplomacie Petr Macinka, který schůzku označil za věcnou, korektní a seriózní. Dominantním tématem byla dle něj zahraniční politika. Předseda Motoristů sdělil, že neočekává zásadní rozdíly v zahraničně-politických postojích mezi vznikající vládou a hlavou státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Pavel o Turkovi: Kompetenční žaloba by byla užitečná

Prezident Petr Pavel pokládá za málo pravděpodobné, že poslanec Motoristů Filip Turek se stane ministrem životního prostředí. Nakonec možná podle něj bude dobré, když v této věci dojde ke kompetenční žalobě, kterou pak Ústavní soud rozhodne. Motoristé podle svého předsedy Petra Macinky o kompetenční žalobě neuvažují, nominace do vlády se podle něj nemění.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...