Vezmeme si zpět vše, co nám patří, řekl Kuleba v rozhovoru pro ČT

8 minut
UK: Rozhovor s ukrajinským ministrem zahraničí Kulebou
Zdroj: ČT24

Ukrajina nepřestane bojovat s ruskými silami, dokud opět nezíská vládu nad veškerým svým územím, včetně celého Donbasu a Krymského poloostrova, řekl v úterý v rozhovoru pro Českou televizi tamní ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ukrajinský vrchní diplomat je v těchto dnech na návštěvě České republiky, schází se s nejvyššími ústavními činiteli Česka i mnoha svými protějšky ze zemí Evropské unie, kteří do Prahy dorazili na neformální jednání ministrů zahraničí. Hlavním tématem jejich rozhovorů je aktuální situace na Ukrajině a pomoc, kterou Kyjev od spojenců potřebuje.

Jaká je aktuální situace na bojišti? Víme, že ukrajinské ozbrojené síly spustily protiofenzivu v oblasti Chersonu.

My jsme nikdy neopustili nebo se nevzdali snahy o osvobození veškerých svých území. Každý den je naše armáda soustředěná na hlavní cíl. Tím je zastavit postup ruské armády a zatlačit ji zpět. Budeme postupně osvobozovat svou zemi – vesnici po vesnici, město za městem. V současné chvíli se zvláště zaměřujeme na jižní oblast země kvůli neustávajícím pokusům Ruska anektovat tato území. My jim to nedovolíme a nakonec uspějeme.

Doufáte v diplomatické řešení, nebo to v současné chvíli nevidíte jako reálnou možnost?

Každá válka je ukončena diplomatickým jednáním. Mým úkolem jako ministra zahraničních věcí je, až ta chvíle jednou přijde a my se společně posadíme k vyjednání dohody, aby Ukrajina byla v nejsilnější možné pozici. Aby bylo míru dosaženo na základě našich požadavků. To znamená naprosté obnovení ukrajinské teritoriální integrity.

Nicméně v současnosti nevidíme naprosto žádnou ochotu k diplomatickému řešení na ruské straně. Oni bohužel věří ve válku. Jsou velmi nerealističtí, pokud jde o jejich očekávání. Jsem ale přesvědčen, že jednou ten moment přijde a my budeme na vyjednávání připraveni.

Uběhlo už šest měsíců od začátku ruské invaze na území vašeho státu. Na samém začátku války, v prvních hodinách a dnech, jaká byla vaše očekávání? A naplnila se?

Popravdě řečeno, nikdy jsem nevěřil, že Rusko může uspět a vždy jsem věděl, že jejich agrese je odsouzena k neúspěchu. Čekal jsem, že Ukrajina zaplatí vysokou cenu kvůli velikosti ruské armády a také krutosti, s jakou se do války pustili. Abych k vám ale byl skutečně upřímný, nečekal jsem, že tato válka bude trvat šest měsíců. Teď už to samozřejmě vnímám jinak. Chci ale zdůraznit, že Ukrajina bude bojovat tak dlouho, dokud bude třeba bránit naši zemi. My se nikdy nevzdáme.

Znamená to dostat pod kontrolu i Krym a celý Donbas?

Všechno. Veškerá ukrajinská území v našich mezinárodně uznaných hranicích. Nechceme nic, co patří Rusku. Vezmeme si ale zpět všechno, co patří nám.

Někteří západní politici navrhují uzavření obchodu mezi Kyjevem a Moskvou, který by znamenal, že se Ukrajina vzdá části svého území výměnou za mír s Ruskem. Jak by podle vás na takový obchod reagovala ukrajinská společnost?

My radíme těmto politikům, aby si takové nápady nechali pro sebe.

Kuleba: Dary ve výši 1968 korun mě obzvlášť dojaly

Jak moc důležité jsou pro Ukrajinu a vás osobně návštěvy zahraničních politiků v Kyjevě a na Ukrajině? Jedním z prvních byl v březnu předseda české vlády Petr Fiala (ODS). Jak moc potřebné jsou takové kroky?

Váš premiér ukázal, že je statečný muž. Přijel na Ukrajinu ve chvíli, kdy byla situace velmi nejistá, a to včetně bezpečnostní situace v Kyjevské oblasti. On navíc přijel dřív, než se to stalo určitým trendem mezi zahraničními politiky. My si to vždy budeme pamatovat.

Ještě víc vnímáme a oceňujeme pomoc, kterou obyvatelé České republiky poskytli Ukrajině a Ukrajincům. Tady v Praze velmi silně cítím, že zde v české společnosti a mezi českými politiky panuje hodně silné pochopení, že náš boj je zároveň vaším bojem. Byl jsem zvlášť dojat dary ve výši 1968 korun.

V posledních měsících před začátkem války varovala současná americká administrativa často před ruskou invazí a říkala, že o ní Vladimir Putin už rozhodl. V posledních dnech před invazí se ozývalo mnoho hlasů, že zbytečně straší. Jaké byly vaše pocity v těch dnech? Pravděpodobně jste věděl, co se chystá.

Byli jsme v extrémně složité situaci. Všichni zvažovali situaci a vlastně posuzovali naši budoucnost a bezpečnost naší země. Slýchali jsme různé hlasy a máte pravdu, že nás některé evropské státy vyzývaly, ať nepřeháníme ohledně hrozeb. Byly země, které si myslely, že diplomatické řešení je pořád hlavní možností. Spojené státy byly jiného názoru. Měli jsme nějaké obtíže s jejich posouzením situace, ale nakonec se vše v dobré obrátilo. 

Dalším velkým tématem je situace kolem Záporožské jaderné elektrárny. V poslední dnech z ní přicházely znepokojivé informace. Jaká je tam situace teď?

Rusko zneužívá jadernou elektrárnu k vydírání Ukrajiny a celého mezinárodního společenství. Riziko jaderné havárie kvůli ruským nelegálním aktivitám v elektrárně je velmi vysoké. Právě teď pracujeme velmi tvrdě společně s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii a dalšími partnery na návratu situace pod plnou kontrolu. A to je možné pouze v případě, že se Ruskou zcela stáhne z jaderné elektrárny a opustí veškeré myšlenky na zneužití jaderné elektrárny jako atomové zbraně. 

Co se musí stát, aby Rusové elektrárnu opustili?

Je potřeba hodně diplomacie a vytvoření značného tlaku. Nebude to jednoduché. Velmi málo lidí ale věřilo, že přežijeme ruský útok a my jsme to zvládli. Proto jsem přesvědčen, že vše je možné, pokud na tom společně se spojenci usilovně pracujete.

Rusko a jeho loutkové režimy v Doněcku a Luhansku připravují proces s válečnými zajatci, obránci Azovstalu. Jak na to reagujete?

Prezident (Volodymyr) Zelenskyj to pojmenoval jasně. Řekl, že pokud se Rusko odváží sáhnout na naše válečné zajatce nebo zinscenovat soudní procesy s nimi, tak se tím uzavře už tak malý prostor pro jakoukoliv budoucí širší dohodu s Ruskem. Uvidíme. Pokud bude Rusko i nadále pokračovat s přípravou tohoto politického procesu, bude to další důkaz, že nemá zájem na míru nebo diplomatickém řešení, a že chce pokračovat ve válce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu útočilo v noci drony

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí.
08:26Aktualizovánopřed 18 mminutami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musí změnit.
08:35Aktualizovánopřed 43 mminutami

Čína a USA omezují výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Cla podle něj na obou stranách klesnou o 115 procent, uvedla agentura Reuters. Obě země usilují o ukončení celní války, která kvůli abnormálně vysokým clům znamená faktické obchodní embargo.
09:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Členové britských speciálních sil vraždili zajatce včetně dětí, píše BBC

Bývalí příslušníci britských speciálních jednotek Special Air Service (SAS) a Special Boat Service (SBS) poskytli BBC svědectví o údajných válečných zločinech, které páchali jejich kolegové v Iráku a Afghánistánu. Nové výpovědi více než třiceti lidí zahrnují obvinění ze zločinů, které se měly odehrávat během více než deseti let, což je výrazně déle než tříleté období, které je ve Spojeném království v současné době vyšetřováno.
před 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o novém papeži

Tématem Událostí, komentářů týdne byla volba nového papeže, kterým se stal Lev XIV. Hosté pořadu také diskutovali o vojenské přehlídce v Moskvě k 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem nebo o odvolání generálního ředitele ČT Jana Součka. Pořad se věnoval i jednomu z dalších kroků prezidenta USA Donalda Trumpa, který přikázal znovu vrátit trestance do slavné věznice Alcatraz, která je teď vyhledávanou turistickou atrakcí. Debaty se účastnili komentátor Jindřich Šídlo, biochemik Jan Konvalinka, komentátorka Lenka Zlámalová, ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl a influencerka Tereza Koubková. Debatu moderovala Jana Fabianová.
před 2 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepíše exekutivní příkaz, který podle něj „téměř okamžitě“ sníží ceny léků na předpis ve Spojených státech na úroveň, jaká se platí v jiných vyspělých zemích. Tvrdí, že by mělo jít o pokles ceny o třicet až osmdesát procent. Trump to oznámil v neděli pozdě večer místního času (v noci na pondělí SELČ) na sociální síti Truth Social.
05:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Katar daruje Trumpovi luxusní „nebeský palác“. Demokraté mluví o korupci

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá přijmout od katarské královské rodiny jako dar luxusní letoun Boeing 747-8, který by měl být upraven tak, aby mohl sloužit jako prezidentský speciál Air Force One. Píší o tom tiskové agentury a americká média s odvoláním na své zdroje, jako první o věci informovala v neděli večer stanice ABC News.
před 3 hhodinami

Za loňským požárem nákupního centra ve Varšavě stálo Rusko, tvrdí Tusk

Za rozsáhlým požárem, který loni v květnu téměř zcela zničil nákupní centrum ve Varšavě, stály ruské tajné služby, oznámil v neděli večer polský premiér Donald Tusk na sociální síti X. Podle něj se jednalo o součást Moskvou vedené takzvané hybridní války.
před 13 hhodinami
Načítání...