Vezmeme si zpět vše, co nám patří, řekl Kuleba v rozhovoru pro ČT

8 minut
UK: Rozhovor s ukrajinským ministrem zahraničí Kulebou
Zdroj: ČT24

Ukrajina nepřestane bojovat s ruskými silami, dokud opět nezíská vládu nad veškerým svým územím, včetně celého Donbasu a Krymského poloostrova, řekl v úterý v rozhovoru pro Českou televizi tamní ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ukrajinský vrchní diplomat je v těchto dnech na návštěvě České republiky, schází se s nejvyššími ústavními činiteli Česka i mnoha svými protějšky ze zemí Evropské unie, kteří do Prahy dorazili na neformální jednání ministrů zahraničí. Hlavním tématem jejich rozhovorů je aktuální situace na Ukrajině a pomoc, kterou Kyjev od spojenců potřebuje.

Jaká je aktuální situace na bojišti? Víme, že ukrajinské ozbrojené síly spustily protiofenzivu v oblasti Chersonu.

My jsme nikdy neopustili nebo se nevzdali snahy o osvobození veškerých svých území. Každý den je naše armáda soustředěná na hlavní cíl. Tím je zastavit postup ruské armády a zatlačit ji zpět. Budeme postupně osvobozovat svou zemi – vesnici po vesnici, město za městem. V současné chvíli se zvláště zaměřujeme na jižní oblast země kvůli neustávajícím pokusům Ruska anektovat tato území. My jim to nedovolíme a nakonec uspějeme.

Doufáte v diplomatické řešení, nebo to v současné chvíli nevidíte jako reálnou možnost?

Každá válka je ukončena diplomatickým jednáním. Mým úkolem jako ministra zahraničních věcí je, až ta chvíle jednou přijde a my se společně posadíme k vyjednání dohody, aby Ukrajina byla v nejsilnější možné pozici. Aby bylo míru dosaženo na základě našich požadavků. To znamená naprosté obnovení ukrajinské teritoriální integrity.

Nicméně v současnosti nevidíme naprosto žádnou ochotu k diplomatickému řešení na ruské straně. Oni bohužel věří ve válku. Jsou velmi nerealističtí, pokud jde o jejich očekávání. Jsem ale přesvědčen, že jednou ten moment přijde a my budeme na vyjednávání připraveni.

Uběhlo už šest měsíců od začátku ruské invaze na území vašeho státu. Na samém začátku války, v prvních hodinách a dnech, jaká byla vaše očekávání? A naplnila se?

Popravdě řečeno, nikdy jsem nevěřil, že Rusko může uspět a vždy jsem věděl, že jejich agrese je odsouzena k neúspěchu. Čekal jsem, že Ukrajina zaplatí vysokou cenu kvůli velikosti ruské armády a také krutosti, s jakou se do války pustili. Abych k vám ale byl skutečně upřímný, nečekal jsem, že tato válka bude trvat šest měsíců. Teď už to samozřejmě vnímám jinak. Chci ale zdůraznit, že Ukrajina bude bojovat tak dlouho, dokud bude třeba bránit naši zemi. My se nikdy nevzdáme.

Znamená to dostat pod kontrolu i Krym a celý Donbas?

Všechno. Veškerá ukrajinská území v našich mezinárodně uznaných hranicích. Nechceme nic, co patří Rusku. Vezmeme si ale zpět všechno, co patří nám.

Někteří západní politici navrhují uzavření obchodu mezi Kyjevem a Moskvou, který by znamenal, že se Ukrajina vzdá části svého území výměnou za mír s Ruskem. Jak by podle vás na takový obchod reagovala ukrajinská společnost?

My radíme těmto politikům, aby si takové nápady nechali pro sebe.

Kuleba: Dary ve výši 1968 korun mě obzvlášť dojaly

Jak moc důležité jsou pro Ukrajinu a vás osobně návštěvy zahraničních politiků v Kyjevě a na Ukrajině? Jedním z prvních byl v březnu předseda české vlády Petr Fiala (ODS). Jak moc potřebné jsou takové kroky?

Váš premiér ukázal, že je statečný muž. Přijel na Ukrajinu ve chvíli, kdy byla situace velmi nejistá, a to včetně bezpečnostní situace v Kyjevské oblasti. On navíc přijel dřív, než se to stalo určitým trendem mezi zahraničními politiky. My si to vždy budeme pamatovat.

Ještě víc vnímáme a oceňujeme pomoc, kterou obyvatelé České republiky poskytli Ukrajině a Ukrajincům. Tady v Praze velmi silně cítím, že zde v české společnosti a mezi českými politiky panuje hodně silné pochopení, že náš boj je zároveň vaším bojem. Byl jsem zvlášť dojat dary ve výši 1968 korun.

V posledních měsících před začátkem války varovala současná americká administrativa často před ruskou invazí a říkala, že o ní Vladimir Putin už rozhodl. V posledních dnech před invazí se ozývalo mnoho hlasů, že zbytečně straší. Jaké byly vaše pocity v těch dnech? Pravděpodobně jste věděl, co se chystá.

Byli jsme v extrémně složité situaci. Všichni zvažovali situaci a vlastně posuzovali naši budoucnost a bezpečnost naší země. Slýchali jsme různé hlasy a máte pravdu, že nás některé evropské státy vyzývaly, ať nepřeháníme ohledně hrozeb. Byly země, které si myslely, že diplomatické řešení je pořád hlavní možností. Spojené státy byly jiného názoru. Měli jsme nějaké obtíže s jejich posouzením situace, ale nakonec se vše v dobré obrátilo. 

Dalším velkým tématem je situace kolem Záporožské jaderné elektrárny. V poslední dnech z ní přicházely znepokojivé informace. Jaká je tam situace teď?

Rusko zneužívá jadernou elektrárnu k vydírání Ukrajiny a celého mezinárodního společenství. Riziko jaderné havárie kvůli ruským nelegálním aktivitám v elektrárně je velmi vysoké. Právě teď pracujeme velmi tvrdě společně s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii a dalšími partnery na návratu situace pod plnou kontrolu. A to je možné pouze v případě, že se Ruskou zcela stáhne z jaderné elektrárny a opustí veškeré myšlenky na zneužití jaderné elektrárny jako atomové zbraně. 

Co se musí stát, aby Rusové elektrárnu opustili?

Je potřeba hodně diplomacie a vytvoření značného tlaku. Nebude to jednoduché. Velmi málo lidí ale věřilo, že přežijeme ruský útok a my jsme to zvládli. Proto jsem přesvědčen, že vše je možné, pokud na tom společně se spojenci usilovně pracujete.

Rusko a jeho loutkové režimy v Doněcku a Luhansku připravují proces s válečnými zajatci, obránci Azovstalu. Jak na to reagujete?

Prezident (Volodymyr) Zelenskyj to pojmenoval jasně. Řekl, že pokud se Rusko odváží sáhnout na naše válečné zajatce nebo zinscenovat soudní procesy s nimi, tak se tím uzavře už tak malý prostor pro jakoukoliv budoucí širší dohodu s Ruskem. Uvidíme. Pokud bude Rusko i nadále pokračovat s přípravou tohoto politického procesu, bude to další důkaz, že nemá zájem na míru nebo diplomatickém řešení, a že chce pokračovat ve válce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 20 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 51 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...