Vezmeme si zpět vše, co nám patří, řekl Kuleba v rozhovoru pro ČT

Nahrávám video

Ukrajina nepřestane bojovat s ruskými silami, dokud opět nezíská vládu nad veškerým svým územím, včetně celého Donbasu a Krymského poloostrova, řekl v úterý v rozhovoru pro Českou televizi tamní ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ukrajinský vrchní diplomat je v těchto dnech na návštěvě České republiky, schází se s nejvyššími ústavními činiteli Česka i mnoha svými protějšky ze zemí Evropské unie, kteří do Prahy dorazili na neformální jednání ministrů zahraničí. Hlavním tématem jejich rozhovorů je aktuální situace na Ukrajině a pomoc, kterou Kyjev od spojenců potřebuje.

Jaká je aktuální situace na bojišti? Víme, že ukrajinské ozbrojené síly spustily protiofenzivu v oblasti Chersonu.

My jsme nikdy neopustili nebo se nevzdali snahy o osvobození veškerých svých území. Každý den je naše armáda soustředěná na hlavní cíl. Tím je zastavit postup ruské armády a zatlačit ji zpět. Budeme postupně osvobozovat svou zemi – vesnici po vesnici, město za městem. V současné chvíli se zvláště zaměřujeme na jižní oblast země kvůli neustávajícím pokusům Ruska anektovat tato území. My jim to nedovolíme a nakonec uspějeme.

Doufáte v diplomatické řešení, nebo to v současné chvíli nevidíte jako reálnou možnost?

Každá válka je ukončena diplomatickým jednáním. Mým úkolem jako ministra zahraničních věcí je, až ta chvíle jednou přijde a my se společně posadíme k vyjednání dohody, aby Ukrajina byla v nejsilnější možné pozici. Aby bylo míru dosaženo na základě našich požadavků. To znamená naprosté obnovení ukrajinské teritoriální integrity.

Nicméně v současnosti nevidíme naprosto žádnou ochotu k diplomatickému řešení na ruské straně. Oni bohužel věří ve válku. Jsou velmi nerealističtí, pokud jde o jejich očekávání. Jsem ale přesvědčen, že jednou ten moment přijde a my budeme na vyjednávání připraveni.

Uběhlo už šest měsíců od začátku ruské invaze na území vašeho státu. Na samém začátku války, v prvních hodinách a dnech, jaká byla vaše očekávání? A naplnila se?

Popravdě řečeno, nikdy jsem nevěřil, že Rusko může uspět a vždy jsem věděl, že jejich agrese je odsouzena k neúspěchu. Čekal jsem, že Ukrajina zaplatí vysokou cenu kvůli velikosti ruské armády a také krutosti, s jakou se do války pustili. Abych k vám ale byl skutečně upřímný, nečekal jsem, že tato válka bude trvat šest měsíců. Teď už to samozřejmě vnímám jinak. Chci ale zdůraznit, že Ukrajina bude bojovat tak dlouho, dokud bude třeba bránit naši zemi. My se nikdy nevzdáme.

Znamená to dostat pod kontrolu i Krym a celý Donbas?

Všechno. Veškerá ukrajinská území v našich mezinárodně uznaných hranicích. Nechceme nic, co patří Rusku. Vezmeme si ale zpět všechno, co patří nám.

Někteří západní politici navrhují uzavření obchodu mezi Kyjevem a Moskvou, který by znamenal, že se Ukrajina vzdá části svého území výměnou za mír s Ruskem. Jak by podle vás na takový obchod reagovala ukrajinská společnost?

My radíme těmto politikům, aby si takové nápady nechali pro sebe.

Kuleba: Dary ve výši 1968 korun mě obzvlášť dojaly

Jak moc důležité jsou pro Ukrajinu a vás osobně návštěvy zahraničních politiků v Kyjevě a na Ukrajině? Jedním z prvních byl v březnu předseda české vlády Petr Fiala (ODS). Jak moc potřebné jsou takové kroky?

Váš premiér ukázal, že je statečný muž. Přijel na Ukrajinu ve chvíli, kdy byla situace velmi nejistá, a to včetně bezpečnostní situace v Kyjevské oblasti. On navíc přijel dřív, než se to stalo určitým trendem mezi zahraničními politiky. My si to vždy budeme pamatovat.

Ještě víc vnímáme a oceňujeme pomoc, kterou obyvatelé České republiky poskytli Ukrajině a Ukrajincům. Tady v Praze velmi silně cítím, že zde v české společnosti a mezi českými politiky panuje hodně silné pochopení, že náš boj je zároveň vaším bojem. Byl jsem zvlášť dojat dary ve výši 1968 korun.

V posledních měsících před začátkem války varovala současná americká administrativa často před ruskou invazí a říkala, že o ní Vladimir Putin už rozhodl. V posledních dnech před invazí se ozývalo mnoho hlasů, že zbytečně straší. Jaké byly vaše pocity v těch dnech? Pravděpodobně jste věděl, co se chystá.

Byli jsme v extrémně složité situaci. Všichni zvažovali situaci a vlastně posuzovali naši budoucnost a bezpečnost naší země. Slýchali jsme různé hlasy a máte pravdu, že nás některé evropské státy vyzývaly, ať nepřeháníme ohledně hrozeb. Byly země, které si myslely, že diplomatické řešení je pořád hlavní možností. Spojené státy byly jiného názoru. Měli jsme nějaké obtíže s jejich posouzením situace, ale nakonec se vše v dobré obrátilo. 

Dalším velkým tématem je situace kolem Záporožské jaderné elektrárny. V poslední dnech z ní přicházely znepokojivé informace. Jaká je tam situace teď?

Rusko zneužívá jadernou elektrárnu k vydírání Ukrajiny a celého mezinárodního společenství. Riziko jaderné havárie kvůli ruským nelegálním aktivitám v elektrárně je velmi vysoké. Právě teď pracujeme velmi tvrdě společně s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii a dalšími partnery na návratu situace pod plnou kontrolu. A to je možné pouze v případě, že se Ruskou zcela stáhne z jaderné elektrárny a opustí veškeré myšlenky na zneužití jaderné elektrárny jako atomové zbraně. 

Co se musí stát, aby Rusové elektrárnu opustili?

Je potřeba hodně diplomacie a vytvoření značného tlaku. Nebude to jednoduché. Velmi málo lidí ale věřilo, že přežijeme ruský útok a my jsme to zvládli. Proto jsem přesvědčen, že vše je možné, pokud na tom společně se spojenci usilovně pracujete.

Rusko a jeho loutkové režimy v Doněcku a Luhansku připravují proces s válečnými zajatci, obránci Azovstalu. Jak na to reagujete?

Prezident (Volodymyr) Zelenskyj to pojmenoval jasně. Řekl, že pokud se Rusko odváží sáhnout na naše válečné zajatce nebo zinscenovat soudní procesy s nimi, tak se tím uzavře už tak malý prostor pro jakoukoliv budoucí širší dohodu s Ruskem. Uvidíme. Pokud bude Rusko i nadále pokračovat s přípravou tohoto politického procesu, bude to další důkaz, že nemá zájem na míru nebo diplomatickém řešení, a že chce pokračovat ve válce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Kyjev zabil nejméně devět lidi a 23 dalších zranil, uvádí úřady

Ruský útok balistickými střelami na Kyjev v noci na sobotu zabil nejméně devět osob a dalších třináct zranil, oznámily podle agentury AFP ukrajinské úřady. V ukrajinské metropoli byly slyšet silné exploze. Rusko v posledních týdnech zesílilo útoky balistickými raketami, proti nimž jsou účinné pouze některé systémy protivzdušné obrany, včetně amerických systémů Patriot.
02:44Aktualizovánopřed 36 mminutami

FIFA ustoupila od prodeje podílu z MS soukromým investorům, oznámil Infantino

Prezident mezinárodní fotbalové federace FIFA Gianni Infantino v noci na sobotu uvedl, že světová fotbalová federace upustila od plánů na prodej podílu na mistrovství světa soukromým investorům poté, co se setkala s rozsáhlou vlnou kritiky. Informovala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

USA a Izrael chystají tvrdý úder na Írán, uvádí americké zdroje

Spojené státy a Izrael plánují jednu z dosud nejtvrdších bombardovacích kampaní proti Íránu. Cílem má být íránská energetická infrastruktura, jak podle zpravodajského webu CBS News uvedlo několik amerických zdrojů. Informaci také v noci na sobotu potvrdil server CNN s odvoláním na dva americké představitele obeznámené s těmito plány. Údery by se mohly odehrát v průběhu celého víkendu.
před 4 hhodinami

Do Maroka se vrátili téměř všichni migranti z Ceuty, tvrdí španělská vláda

Téměř všichni z padesáti tisíc migrantů, kteří se ve čtvrtek dostali z Maroka do španělského autonomního města Ceuta na severoafrickém pobřeží, se v pátek vrátili zpět, uvedlo večer španělské ministerstvo vnitra. Informoval o tom deník El País s tím, že je potvrzeno, že k šesté hodině večerní se do Maroka vrátilo nejméně 48 300 osob. I v pátek ale přicházel či připlavával do Ceuty menší počet běženců. Premiér Pedro Sánchez označil čtvrteční události za narušení územní celistvosti své země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Kyjevě znovu protestovali proti odvolání Fedorova

Ukrajinskou metropolí Kyjevem v pátek večer prošel protestní pochod, jehož účastníci především žádali návrat Mychajla Fedorova na post ministra obrany nebo lepší komunikaci od vedení země. Informují o tom ukrajinská média, například stanice Suspilne. Podle serveru Ukrajinska pravda se pochodu zúčastnily tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Střelu, která dopadla na polské území, vyrobili v Rusku, uvedla prokuratura

Objekt, který v noci na čtvrtek dopadl na polské území během ruského vzdušného útoku na Ukrajinu, byla střela s plochou dráhou letu Ch-101 vyrobená letos v Rusku. Podle polských médií to v pátek uvedl mluvčí lublinské prokuratury Marcin Kozak.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.