Vezmeme si zpět vše, co nám patří, řekl Kuleba v rozhovoru pro ČT

Nahrávám video

Ukrajina nepřestane bojovat s ruskými silami, dokud opět nezíská vládu nad veškerým svým územím, včetně celého Donbasu a Krymského poloostrova, řekl v úterý v rozhovoru pro Českou televizi tamní ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ukrajinský vrchní diplomat je v těchto dnech na návštěvě České republiky, schází se s nejvyššími ústavními činiteli Česka i mnoha svými protějšky ze zemí Evropské unie, kteří do Prahy dorazili na neformální jednání ministrů zahraničí. Hlavním tématem jejich rozhovorů je aktuální situace na Ukrajině a pomoc, kterou Kyjev od spojenců potřebuje.

Jaká je aktuální situace na bojišti? Víme, že ukrajinské ozbrojené síly spustily protiofenzivu v oblasti Chersonu.

My jsme nikdy neopustili nebo se nevzdali snahy o osvobození veškerých svých území. Každý den je naše armáda soustředěná na hlavní cíl. Tím je zastavit postup ruské armády a zatlačit ji zpět. Budeme postupně osvobozovat svou zemi – vesnici po vesnici, město za městem. V současné chvíli se zvláště zaměřujeme na jižní oblast země kvůli neustávajícím pokusům Ruska anektovat tato území. My jim to nedovolíme a nakonec uspějeme.

Doufáte v diplomatické řešení, nebo to v současné chvíli nevidíte jako reálnou možnost?

Každá válka je ukončena diplomatickým jednáním. Mým úkolem jako ministra zahraničních věcí je, až ta chvíle jednou přijde a my se společně posadíme k vyjednání dohody, aby Ukrajina byla v nejsilnější možné pozici. Aby bylo míru dosaženo na základě našich požadavků. To znamená naprosté obnovení ukrajinské teritoriální integrity.

Nicméně v současnosti nevidíme naprosto žádnou ochotu k diplomatickému řešení na ruské straně. Oni bohužel věří ve válku. Jsou velmi nerealističtí, pokud jde o jejich očekávání. Jsem ale přesvědčen, že jednou ten moment přijde a my budeme na vyjednávání připraveni.

Uběhlo už šest měsíců od začátku ruské invaze na území vašeho státu. Na samém začátku války, v prvních hodinách a dnech, jaká byla vaše očekávání? A naplnila se?

Popravdě řečeno, nikdy jsem nevěřil, že Rusko může uspět a vždy jsem věděl, že jejich agrese je odsouzena k neúspěchu. Čekal jsem, že Ukrajina zaplatí vysokou cenu kvůli velikosti ruské armády a také krutosti, s jakou se do války pustili. Abych k vám ale byl skutečně upřímný, nečekal jsem, že tato válka bude trvat šest měsíců. Teď už to samozřejmě vnímám jinak. Chci ale zdůraznit, že Ukrajina bude bojovat tak dlouho, dokud bude třeba bránit naši zemi. My se nikdy nevzdáme.

Znamená to dostat pod kontrolu i Krym a celý Donbas?

Všechno. Veškerá ukrajinská území v našich mezinárodně uznaných hranicích. Nechceme nic, co patří Rusku. Vezmeme si ale zpět všechno, co patří nám.

Někteří západní politici navrhují uzavření obchodu mezi Kyjevem a Moskvou, který by znamenal, že se Ukrajina vzdá části svého území výměnou za mír s Ruskem. Jak by podle vás na takový obchod reagovala ukrajinská společnost?

My radíme těmto politikům, aby si takové nápady nechali pro sebe.

Kuleba: Dary ve výši 1968 korun mě obzvlášť dojaly

Jak moc důležité jsou pro Ukrajinu a vás osobně návštěvy zahraničních politiků v Kyjevě a na Ukrajině? Jedním z prvních byl v březnu předseda české vlády Petr Fiala (ODS). Jak moc potřebné jsou takové kroky?

Váš premiér ukázal, že je statečný muž. Přijel na Ukrajinu ve chvíli, kdy byla situace velmi nejistá, a to včetně bezpečnostní situace v Kyjevské oblasti. On navíc přijel dřív, než se to stalo určitým trendem mezi zahraničními politiky. My si to vždy budeme pamatovat.

Ještě víc vnímáme a oceňujeme pomoc, kterou obyvatelé České republiky poskytli Ukrajině a Ukrajincům. Tady v Praze velmi silně cítím, že zde v české společnosti a mezi českými politiky panuje hodně silné pochopení, že náš boj je zároveň vaším bojem. Byl jsem zvlášť dojat dary ve výši 1968 korun.

V posledních měsících před začátkem války varovala současná americká administrativa často před ruskou invazí a říkala, že o ní Vladimir Putin už rozhodl. V posledních dnech před invazí se ozývalo mnoho hlasů, že zbytečně straší. Jaké byly vaše pocity v těch dnech? Pravděpodobně jste věděl, co se chystá.

Byli jsme v extrémně složité situaci. Všichni zvažovali situaci a vlastně posuzovali naši budoucnost a bezpečnost naší země. Slýchali jsme různé hlasy a máte pravdu, že nás některé evropské státy vyzývaly, ať nepřeháníme ohledně hrozeb. Byly země, které si myslely, že diplomatické řešení je pořád hlavní možností. Spojené státy byly jiného názoru. Měli jsme nějaké obtíže s jejich posouzením situace, ale nakonec se vše v dobré obrátilo. 

Dalším velkým tématem je situace kolem Záporožské jaderné elektrárny. V poslední dnech z ní přicházely znepokojivé informace. Jaká je tam situace teď?

Rusko zneužívá jadernou elektrárnu k vydírání Ukrajiny a celého mezinárodního společenství. Riziko jaderné havárie kvůli ruským nelegálním aktivitám v elektrárně je velmi vysoké. Právě teď pracujeme velmi tvrdě společně s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii a dalšími partnery na návratu situace pod plnou kontrolu. A to je možné pouze v případě, že se Ruskou zcela stáhne z jaderné elektrárny a opustí veškeré myšlenky na zneužití jaderné elektrárny jako atomové zbraně. 

Co se musí stát, aby Rusové elektrárnu opustili?

Je potřeba hodně diplomacie a vytvoření značného tlaku. Nebude to jednoduché. Velmi málo lidí ale věřilo, že přežijeme ruský útok a my jsme to zvládli. Proto jsem přesvědčen, že vše je možné, pokud na tom společně se spojenci usilovně pracujete.

Rusko a jeho loutkové režimy v Doněcku a Luhansku připravují proces s válečnými zajatci, obránci Azovstalu. Jak na to reagujete?

Prezident (Volodymyr) Zelenskyj to pojmenoval jasně. Řekl, že pokud se Rusko odváží sáhnout na naše válečné zajatce nebo zinscenovat soudní procesy s nimi, tak se tím uzavře už tak malý prostor pro jakoukoliv budoucí širší dohodu s Ruskem. Uvidíme. Pokud bude Rusko i nadále pokračovat s přípravou tohoto politického procesu, bude to další důkaz, že nemá zájem na míru nebo diplomatickém řešení, a že chce pokračovat ve válce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoK útokům na německé vlaky se přihlásili levicoví extremisté

Ke žhářským útokům na německé železnici se přihlásilo radikálně levicové Komando Angry Birds. Vlaky mezi Düsseldorfem a Kolínem nad Rýnem nejezdily od pátečního dopoledne do sobotního večera. Úřady událost vyšetřují jako možnou sabotáž. Zajistit stoprocentní ochranu je podle odborníků nemožné.
před 1 hhodinou

Devět evropských zemí založilo s Ukrajinou koalici antibalistické obrany

Lídři devíti evropských zemí se dohodli s Ukrajinou na založení koalice pro integrovanou evropskou obranu proti balistickým střelám. Česká republika se na této iniciativě nepodílí, premiér Andrej Babiš (ANO) ale tvrdí, že o účast za určitých podmínek zájem má. Francie po jednání takzvané koalice ochotných v Paříži oznámila, že Ukrajině umožní licenční výrobu zbraní a že Kyjev od ní koupí šestnáct letounů Rafale.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Státy USA podaly žalobu kvůli fúzi mediálních firem Warner a Paramount

Skupina dvanácti států USA v čele s Kalifornií podala žalobu s cílem zablokovat převzetí americké mediální firmy Warner Bros. Discovery domácím konkurentem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Tvrdí, že spojení podniků omezí konkurenci v distribuci filmů a v kabelové televizi. Informují o tom agentury.
před 2 hhodinami

Maďarští poslanci schválili ústavní dodatek umožňující odvolání prezidenta

Maďarský parlament schválil dodatek k ústavě, jenž má ukončit mandát prezidenta. Maďarský premiér Péter Magyar v pondělí obvinil opoziční stranu Fidesz, která v dubnových parlamentních volbách po šestnácti letech přišla o moc v zemi, že „přepnula na ruční ovládání prezidenta Tamáse Sulyoka“. Magyar už po vítězství v dubnových parlamentních volbách prezidenta vyzval, aby odstoupil.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Agent ICE zastřelil v Maine muže za volantem, píše AP

Agent amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zastřelil ve městě Biddeford v americkém státě Maine muže za volantem, píše agentura AP. O střelbě předtím informoval předseda místního zákonodárného sboru Ryan Fecteau. Podle skupiny na ochranu práv přistěhovalců byl zastřelen 26letý Kolumbijec.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruský opoziční politik Naděždin tvrdí, že ho zatkla policie

Ruský opoziční politik Boris Naděždin tvrdí, že byl zatčen a převezen na policejní stanici. Stalo se tak jen několik dnů poté, co byl označen za takzvaného „cizího agenta“. Naděždin se hodlal ucházet v zářijových volbách o křeslo poslance ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, ale takzvaní „cizí agenti“ mají v Rusku zakázáno zúčastnit se voleb. Později ale podle agentury Reuters uvedl, že byl propuštěn a 17. července se má dostavit k soudu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Napříč Evropou roste počet případů sexuálně přenosných chorob

Případů sexuálně přenosných chorob napříč Evropou přibývá – například počet nemocných kapavkou stoupl od roku 2015 o více než tři sta procent. Nejčastější infekcí jsou pak chlamydie, které výrazně zvyšují riziko neplodnosti. Odborníci s letní sezónou vyzývají k opatrnosti a zodpovědnému sexu.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.