Několikaměsíční varování Spojených států ohledně ruských plánů na invazi velkých rozměrů vyvolalo mezi západními lídry skeptické reakce. Rezervovaný postoj k informacím rozvědky zastávali i ukrajinští představitelé, a to včetně prezidenta Volodymyra Zelenského, napsal americký deník The Washington Post (WP). Zelenskyj v reakci uvedl, že chtěl zabránit šíření paniky. Chaos by podle něj zemi ekonomicky oslabil a Ukrajina by padla v řádu dní.
Rozsáhlý text amerického deníku je založený na rozhovorech s desítkami západních a ukrajinských činitelů. Podle něj špičky amerických tajných služeb v říjnu předstoupily před amerického prezidenta Joea Bidena s tím, že Rusko plánuje rozsáhlou invazi na Ukrajinu s cílem obsadit většinu jejího území.
Dle WP neměli američtí představitelé o chystané invazi pochybnosti, podporovaly je rozsáhlé a velmi detailní informace získané americkými bezpečnostními složkami. Jasno neměli jen v tom, kdy přesně k útoku dojde.
Nepochybovalo jen Pobaltí a Velká Británie
Američané proto rozběhli jednání na několika úrovních. Do Moskvy vyslali diplomata, který ruskému lídru vzkázal, že o jeho plánech Spojené státy ví, a pokud dojde k jejich naplnění, budou mít rozsáhlé konsekvence.
Varováni byli také lídři západních zemí. Podle WP o ruském plánu nepochybovaly pobaltské státy a Spojené království, u jiných však zjištění zvedala obočí.
Ředitelka americké zpravodajské služby Avril Hainesová v polovině listopadu informovala Radu NATO. „Řada členů vznesla otázky a byla skeptická k myšlence, že se Vladimir Putin vážně připravuje na možnost rozsáhlé invaze,“ uvedla Hainesová pro americký deník.
Zdráhavé reakci Ukrajiny přispěla i poskvrněná pověst americké rozvědky
Skepse podle WP panovala i na straně ukrajinských představitelů. Americký ministr zahraničí Antony Blinken se na začátku listopadu sešel s Volodymyrem Zelenským. Ukrajinský prezident mu připadal „vážný, uvědomělý a stoický“, kombinace důvěry a nedůvěry. Podle deníku si nemohli Ukrajinci dovolit paušálně odmítnout informace americké rozvědky, zároveň však z jejich pohledu byly spekulativní.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba řekl, že až do posledních dnů před začátkem invaze poskytla americká strana jen málo konkrétních informací. Také skepse části západních spojenců podle něj vedla k rezervovanosti ukrajinského postoje.
„Vžijte se do naší situace,“ řekl Kuleba americkému listu. „Na jedné straně máte USA, které vám říkají něco naprosto nepředstavitelného. Všichni ostatní na vás ale mrkají a říkají, že tohle se nestane.“
The Washington Post navíc upozornil, že americká zpravodajská služba má problematickou pověst a neplatí za zcela důvěryhodný zdroj. Spojené státy se například odvolávaly na „hluboce chybnou analýzu“ tajných služeb před začátkem války v Iráku, přecenily také odolnost afghánské vlády v době, kdy se ze země stahovala americká armáda.
Podle tvrzení ve WP někteří západní spojenci považují americké tajné služby za náchylné k politické manipulaci.
Ukrajině mělo zůstat jen západní území „obydlené neonacistickými rusofoby“
Podle rozvědky Rusko plánovalo sevřít Kyjev do kleští a získat nad městem kontrolu během několika dní. „Jejich speciální jednotky Spetsnaz měly najít a odstranit prezidenta Zelenského, v případě potřeby ho zabít a dosadit loutkovou vládu přátelskou Kremlu,“ píše WP.
V rámci několika týdnů pak ruské plány počítaly s obsazením jihovýchodního pobřeží. Po přeskupení pak měla invazní armáda posunout hranici směrem na západ, za níž měl zůstat zbytek Ukrajiny – podle Putina část „obydlená nenapravitelnými neonacistickými rusofoby“.
Zelenskyj: Přišla varování, ale nepřišly zbraně
Podle Zelenského měla ale Ukrajina jen omezené možnosti, jak na americká varování reagovat. „Můžete milionkrát říct: ‚Poslouchejte, může dojít k invazi.‘ Dobře, může dojít k invazi – dáte nám letadla?“ zeptal se podle svých slov Zelenskyj. „Dáte nám protivzdušnou obranu? ‚Ale vy nejste členem NATO.‘ Tak o čem se bavíme?“ popsal Zelenskyj konverzaci.
„Pokud jde o všechna varování nebo signály od určitých partnerů, vysvětlil jsem jim toto: Pokud nebudeme mít dostatek zbraní, bude pro nás těžké bojovat. Ale bojovat budeme, to je jisté,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru pro The Washington Post.
Podle ukrajinské novinářky Olgy Tokariukové se na Ukrajině objevují pochybnosti o roli Zelenského v konfliktu. Otazníky podle ní vzbuzuje zejména přesvědčování obyvatel do poslední chvíle, že k invazi nedojde. „Padají otázky týkající se Zelenského předválečné komunikace. Proč Ukrajincům v polovině ledna sdělil, že v květnu budou chodit na grilovačky? V té době už musel vědět, že se to určitě nestane,“ napsala na Twitteru.
Zelenskyj tento postoj hájí. Pokud by Ukrajincům radil začít se připravovat na válku, došlo by podle něj k šíření paniky a útěku lidí ze země. To by pak vedlo k masivním ekonomickým ztrátám a oslabení Ukrajiny, uvedl. „Od loňského října bychom přicházeli o sedm miliard dolarů měsíčně. V okamžiku, kdy by Rusové zaútočili, by nás za tři dny dostali,“ řekl pro The Washington Post.
Kritika na lídra ale směřuje i z údajně nedostatečné přípravy na rozsáhlou invazi. Například šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov uvedl, že už tři měsíce před vpádem ruské armády přesunul archivy a zajistil záložní palivo a munici.
Americký list napsal, že pro Zelenského bylo klíčem k odražení invaze udržení lidí v zemi, kde mohou bránit své domovy. Také on sám se rozhodl na Ukrajině setrvat a odmítl výzvy k opuštění země jím samotným, jeho rodinou nebo ukrajinskou vládou.
