Ukrajinské jednotky vstoupily do Chersonu. Lidé je vítají v ulicích

Nahrávám video

První ukrajinští vojáci dorazili v pátek odpoledne do středu města Cherson, kde je podle videa na sociálních sítích vítaly davy civilistů. Civilisté vojáky objímají a dělají si s nimi selfie. Rusové dopoledne informovali, že už Cherson, jedno z největších sídel, které se jim podařilo během okupace dobýt, kompletně opustili. Hovořili o spořádaném ústupu, zatímco Kyjev mluví o chaosu.

Cherson se vrací pod kontrolu Ukrajiny, vojáci ukrajinské armády vstupují do města, donedávna okupovaného Rusy, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na vojenskou rozvědku. Cherson, ležící na západním břehu Dněpru poblíž ústí do Černého moře, byl prvním větším městem, kterého se Rusové zmocnili po svém jarním vpádu na Ukrajinu.

„Cherson se vrací pod kontrolu Ukrajiny, do města vstupují jednotky ukrajinských ozbrojených sil. Ústupové cesty ruských okupantů svou palbou kontroluje ukrajinská armáda. Skoncuje s jakýmikoliv pokusy klást odpor,“ uvedla rozvědka podle zpravodajského serveru.

„Ukrajina vždy navrátí, co jí patří,“ pochválil vojáky ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Upozornil, že město se ještě zcela nezbavilo „přítomnosti nepřítele“, ale že Ukrajinci už odstraňují z ulic ruské symboly a připomínky okupace.

Nahrávám video

Pátrání po zbylých ruských vojácích

Cherson je téměř úplně pod kontrolou ukrajinské armády. Ve městě se pátrá po zbylých ruských vojácích. Ty Ukrajinci vyzvali, aby se vzdali: „Ruští vojáci! Jak se dalo čekat, po ústupu hlavní skupiny vojsk ruské armády z ukrajinského Chersonu vás vaše velení ponechalo napospas osudu. Vaši velitelé vás vyzývají, abyste se převlékli do civilních šatů a pokusili se z Chersonu utéct sami. Zřejmě toho nebudete schopni.“

Ukrajinské velení uvedlo, že každý ruský voják, který se bude bránit, bude zničen. Okamžitá kapitulace je tak jedinou možností, jak se vyhnout smrti. V této souvislosti se uvádí, že Kyjev dodržuje Ženevské konvence a existuje možnost výměny zajatých ruských vojáků za ukrajinské vojáky držené v Rusku. Ruští vojáci v Chersonské oblasti byli také vyzváni, aby kontaktovali ukrajinskou horkou linku s názvem „Chci žít“.

Jak proběhl ústup

Ruské ministerstvo obrany na páteční tiskové konferenci oznámilo, že ráno dokončilo stažení ruských sil z pravého břehu řeky Dněpr, na kterém leží i Cherson. Zatímco ministerstvo tvrdí, že ruské síly při stahování z města neutrpěly žádné ztráty, podle Kyjeva se ruský ústup nesl ve znamení chaosu.

„Na pravém břehu nezůstal ani jeden kus vojenské techniky. Všichni ruští vojáci se přepravili na levý břeh Dněpru,“ uvedlo ruské ministerstvo. „Nedošlo ke ztrátám ani u personálu, ani u zbraní a vojenské techniky,“ doplnilo. Na levý břeh Dněpru se dostalo přes 30 tisíc vojáků, sdělilo později.

Serhij Chlaň z ukrajinské oblastní správy ale tvrdí, že při pokusu dostat se přes Dněpr se řada ruských vojáků utopila. Ruští komentátoři podle Reuters na sociálních sítích ve čtvrtek večer uváděli, že se ruští vojáci při přesunu přes řeku dostali pod těžkou palbu ukrajinských sil.

Ruská veřejnost je v šoku, uvedla Procházková

Redaktorka Deníku N Petra Procházková považuje získání města za velmi významnou vzpruhu pro Ukrajince. „Je to město, na jehož osvobození se dlouho čekalo a dlouho se o tom mluvilo,“ řekla a připomněla, že Cherson byl obsazen již krátce po zahájení ruské invaze na ukrajinské území. Mluvilo se navíc o tom, že se tak stalo v důsledku zrady. „Tohle je jakási satisfakce,“ doplnila.

Řekla také, že ruská veřejnost je šokována. „Přesvědčení o vlastní neporazitelnosti, o tom, že Rusko nikdy tahle nemůže dostat na frak, tam převládalo i dlouho poté, co Rusové utrpěli značné neúspěchy na charkovské frontě, kde se také stáhli z několika měst.“ Rusům podle redaktorky stále nedochází, že jejich armáda není tím, co jim ukazují v televizi, ale je to armáda, která také prohrává. „Z reakcí na sociálních sítích se zdá, že se s tím Rusové vůbec nedokážou smířit. Jedni nadávají velitelům nebo i politickému vedení a druzí jsou v poraženecké náladě typu ‚dostali Cherson, dostanou i Moskvu‘. Moc veselo teď v Rusku opravdu není.“

Pro ukrajinské síly je to možná největší úspěch od samotné obrany Kyjeva letos na jaře, uvedl zpravodaj ČT na Ukrajině Andreas Papadopulos. Zmínil, že ukrajinské velení připomíná nejen symbolický, ale i vojenský a strategický význam dobytí Chersonu. „Ukrajinci budou mít na dostřel klíčové zásobovací trasy, které spojují levý břeh Dněpru s okupovaným Krymem.“

Poradce ukrajinského ministerstva obrany Jurij Sak řekl BBC: „Osvobodíme naši zemi a obnovíme ukrajinské území, které zahrnuje i Krym.“ Jižní poloostrov byl Ruskem anektován v roce 2014. 

Nyní budou v Kremlu hledat obětního beránka, soudí Votápek

„Je to těžká porážka Ruska a přiznání jejich neúspěchu,“ zhodnotil stažení ruských vojsk z Chersonu analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek. Porážku připisuje trvalému tlaku Ukrajinců na frontové linii a ostřelováním logistických cest. „Doslova vyhladověli okupanty na pravém břehu (Dněpru), kterým nezbylo nic jiného než se stáhnout na pravý břeh.“

Domnívá se, že Rusku se zřejmě podařilo přesunout jádro své armády na levý břeh a později je možná nasadí například někam k Pavlovce. „Ale především je to obrovský úspěch ukrajinské armády a jejího racionálního válčení.“ Dobyla tak jediné oblastní město, které Rusové okupovali.

Nahrávám video

K širším souvislostem ústupu Votápek řekl, že ruský prezident Vladimir Putin se celkem očekávatelně stáhl a „teď jakoby neexistuje“. Naopak se aktivizovala trojka Jevgenij Prigožin (vůdce žoldáků, seskupených v takzvané Wagnerově skupině) a Sergej Surovikin (velitel ruských sil na Ukrajině) a Vladimir Solovjov (ruský televizní moderátor, který je považován za tvář kremelské propagandy, jíž se v ruském mediálním prostoru dostává poměrně hodně pozornosti). „Uvidíme, jak se jim tuto porážku podaří prodat v médiích, jestli z toho neudělají něco, co je osobně posílí.“

Domnívá se také, že v Kremlu nyní vládne velmi nepříjemná atmosféra, ve které se bude rozhodovat o tom, „kdo to takzvaně odskáče“. Teprve nedávno byla totiž Chersonská oblast přijata do Ruské federace. „Věčné časy tak trvaly jen pár týdnů.“ Očekává, že budou chtít odvolat ministra obrany Sergeje Šojgua.

Celkové stažení Rusů podle analytika proběhlo tak, že do předních linií navezli „maso,“ tedy mobilizované civilisty, kterým pak bránili v ústupu, zatímco tu kvalitní část armády stáhli zpět. „Ta kádrová armáda téměř jistě dokázala ustoupit a je zachráněna pro příští boje,“ dodal Votápek.

Rusko tu nebylo navždy

Americká stanice CNN uvedla, že obyvatelé obce Bilozerka, která leží asi patnáct kilometrů od Chersonu, vztyčili ukrajinskou vlaku a strhávali ruské propagandistické billboardy. Informovala pak o více videích na sociálních sítích, která to potvrzují.

Jedno video zachycuje ukrajinskou vlajku vlající nad památníkem druhé světové války. Další pak obyvatele strhávající propagandistické billboardy s mladou dívkou držící ruskou vlajku, na nichž stojí: „Rusko je tu navždy.“ 

Pokud bude Cherson do večera opět v ukrajinských rukou, což se zdá možné, pak by to byl nesmírně důležitý okamžik v téměř devět měsíců trvající válce, uvedl v pátek v poledne diplomatický korespondent BBC Paul Adams. Později se tak opravdu stalo. 

Adams se domnívá se, že ztráta Chersonu je na stejné úrovni jako ponižující stažení Rusů od hlavního města Kyjeva a završuje „ohromující tříměsíční změnu osudu Ukrajinců.“

Konec důležitého mostu

Ráno se u Chersonu zřítil strategicky významný Antonivskyj most přes řeku Dněpr. Není jasné, co kolaps způsobilo.

Už od pátečního rána se na sociálních sítích objevovaly nepotvrzené zprávy o dění kolem Antonivského mostu u Chersonu. Některé informovaly o explozích, jiné pak hovořily o úplném zničení a spekulovaly, která strana za tím může stát. Různé telegramové kanály o těchto incidentech psaly, přičemž ukrajinské trvaly na tom, že na most střílela ruská armáda, zatímco ruské tvrdily, že na stavbu mířila Ukrajina.

Ani ruské, ani ukrajinské úřady se ke zřícení mostu oficiálně nevyjádřily, napsal ruskojazyčný server BBC. Pouze představitel ruské okupační správy Chersonské oblasti Sergej Jelisejev uvedl, že „Antonivskyj most nebyl vyhozen do povětří, je stále ve stejném stavu“. 

Stavbu už v červenci a v srpnu poničilo ukrajinské ostřelování, kterým se jednotky Kyjeva tehdy snažily zkomplikovat zásobování ruských sil na pravém, západním břehu Dněpru. Ruská vojska i místní obyvatelé pak byli odkázáni na přívozy. Ukrajinci v srpnu také vyřadili z provozu Kachovský most, který se rovněž nacházel v okupované Chersonské oblasti.

Zničený Antonivskyj most přes Dněpr
Zdroj: Twitter/@Osinttechnical
Zničený Antonivskyj most přes Dněpr
Zdroj: Twitter/@Osinttechnical

Kreml: Stahujeme se, ale Cherson a okolí je stále součástí Ruska

Kreml nadále pokládá Chersonskou oblast, kde se úspěšně rozvíjí ukrajinská protiofenzva a ruská vojska ustupují, za součást Ruska. Řekl to v pátek mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Ve stažení z pravého, západního břehu Dněpru včetně oblastní metropole Chersonu, nevidí mluvčí nic ponižujícího.

„Je to (Chersonská oblast) subjekt Ruské federace. Toto postavení je stanoveno a zakotveno v zákonech. Tady nejsou a nemohou být žádné změny,“ řekl Peskov. Na dotaz BBC mluvčí odvětil, že stažení z Chersonu nepokládají v Kremlu za ponižující.

Rusové oznámili, že jejich vojska dokončila stažení za Dněpr

Ruské ministerstvo obrany v pátek ráno také oznámilo, že vojska završila stažení z pravého břehu Dněpru v Chersonské oblasti. Podle agentury TASS také uvedlo, že zastavilo postup ukrajinských sil přibližně 30 až 40 kilometrů před místem přepravy ruských jednotek z pravého na levý břeh Dněpru.

„Na chersonském směru dnes v pět hodin ráno moskevského času (03:00 SEČ) skončila přeprava ruských jednotek na levý břeh řeky Dněpr. Ani jediný kus vojenské techniky a výzbroje jsme nenechali na pravém břehu,“ prohlásil mluvčí ministerstva, generál Igor Konašenkov. „Jednotky zaujaly dříve připravené obranné pozice,“ dodal.

Ve válečných podmínkách nelze tvrzení znepřátelených stran ověřit z nezávislých zdrojů.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 2 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 3 hhodinami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

OBRAZEM: Češi i Evropa sledovali zatmění Slunce. Někde bylo i úplné

Lidé v Česku ve středu večer sledovali velmi výrazné částečné zatmění Slunce, které vyvrcholilo krátce po 20. hodině. Ojedinělý vesmírný jev byl vidět i v dalších částech Evropy – v pásu od severozápadního pobřeží po jihovýchod Španělska a Baleárské ostrovy Měsíc zakryl Slunce úplně. Podívejte se na záběry nebeského úkazu.
před 4 hhodinami

Agenti ICE dostanou rukavice vysílající bolestivé elektrické šoky

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou vybaveni rukavicemi, které vysílají bolestivé elektrické šoky, napsala agentura AP s odvoláním na oznámení ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. ICE na novou výbavu plánuje vynaložit až 20 milionů dolarů (asi 420 milionů korun). Obhájci občanských práv ohledně plánu vyjadřují znepokojení. Imigrační agenti podle nich už teď čelí kritice za používání nepřiměřené síly téměř bez dohledu a vyvozování odpovědnosti, zatímco plní protiimigrační kampaň prezidenta Donalda Trumpa.
před 6 hhodinami

Generátory, fronty a opuštěné pláže. Jaký je teď život na okupovaném Krymu

Prázdné regály v obchodech, hučení generátorů, pláže bez turistů, fronty a potyčky u čerpacích stanic, sirény a výbuchy – tak vypadá život na okupovaném Krymu od konce června, kdy ukrajinské obranné síly zahájily operaci s cílem donutit Rusko k uzavření míru. Zároveň se okupační úřady snaží ruskému publiku vykreslit zcela odlišný obraz – obraz hladce fungujících podniků, podpory podnikání a ochoty pomáhat obyvatelstvu.
před 7 hhodinami

Trump se chystá utratit téměř miliardu dolarů za výstavbu v Bílém domě, píše WP

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá utratit nejméně 927 milionů dolarů (asi 19,5 miliardy korun) za stavební projekty v Bílém domě. Jedná se o mnohem vyšší částku, než původně uváděla. Většinu peněz přitom získá od daňových poplatníků, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na dokumenty o projektech.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.