Ruské rakety opět dopadaly na ukrajinská města. Zasaženo už bylo asi třicet procent energetické infrastruktury

11 minut
Události: Ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu
Zdroj: ČT24

Nejméně dvacet mrtvých a 108 raněných si vyžádaly pondělní ruské útoky na ukrajinská města, hlásí ukrajinská média s odvoláním na záchranáře. V noci na úterý či v úterý se opět staly terčem nových ruských útoků Lvov, Záporoží, Oděsa a tepelná elektrárna ve Vinnycké oblasti, cílem palby raketometů a těžkých děl byla i Dněpropetrovská oblast. Tyto útoky od pondělí zasáhly asi třicet procent ukrajinské energetické infrastruktury. Skupina G7 na úterním mimořádném jednání ruské útoky odsoudila a uvedla, že šéf Kremlu Vladimir Putin se z nich bude zodpovídat.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Ruské raketové útoky od pondělí zasáhly asi třicet procent ukrajinské energetické infrastruktury. Zpravodajské stanici CNN to v úterý řekl ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko a dodal, že to je poprvé od začátku ruské invaze v zemi, co se Moskva „dramaticky“ zaměřila na energetickou infrastrukturu.

Jedním z důvodů je podle něj to, že ukrajinský vývoz elektřiny do Evropy „pomáhá evropským zemím šetřit na ruském plynu a uhlí“. Ukrajinské ministerstvo energetiky v pondělí uvedlo, že kvůli útokům raket od úterý pozastaví vývoz elektřiny. Krok zdůvodnilo potřebou stabilizovat vlastní energetickou soustavu.

23 minut
Poslanci Žáček, Bartošek a Bžoch o situaci na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Ukrajinští záchranáři hlásí dvacet mrtvých

Moskva v pondělí podnikla jedny z nejrozsáhlejších vzdušných úderů na Ukrajinu od začátku invaze letos v únoru. Podle Putina šlo o odpověď na ukrajinský „teroristický útok“ na strategický Krymský most spojující nelegálně anektovaný poloostrov Krym s Ruskem.

„Podle předběžných údajů zahynulo dvacet lidí a dalších 108 utrpělo zranění,“ uvedli v úterý záchranáři k rozsáhlým pondělním ruským útokům. Bez elektřiny zůstává 301 obcí v pěti z 24 oblastí země. Předchozí bilance pondělních útoků čítala podle ministra vnitra čtrnáct mrtvých a 97 raněných, uvedl list Ukrajinska pravda.

Protivzdušná obrana zabránila dopadu dvou střel na Kyjev

Okupační síly podle agentury Unian pokračují v „raketovém terorizování“ ukrajinských měst. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila nad Kyjevskou oblastí dvě střely, letecký poplach trvá, píší média s odvoláním na šéfa oblasti Oleksije Kulebu.

„Ještě jednu raketu jsme sestřelili,“ uvedl na sociální síti Kuleba, který dříve informoval o sestřelení ruské střely v jednom z okresů Kyjevské oblasti. „Letecký poplach trvá, proto zůstaňte v krytech,“ vyzval obyvatele.

Výbuchy jsou od rána slyšet i v Chmelnycké a Oděské oblasti, kde rovněž zasahuje protivzdušná obrana, píše agentura Unian.

Také západoukrajinským Lvovem opět otřásly výbuchy. Podle starosty Andrije Sadového Rusko zaútočilo na energetickou síť a část města je bez proudu. Server The Kyiv Independent doplnil, že má jít o třicet procent města, dvě čtvrti jsou také bez vody. Starosta města podle serveru Nexta vyzval obyvatele, aby se vodou zásobili. 

Při zásahu autosalonu v Záporoží zemřel jeden člověk

Záporoží v úterý ruské síly ostřelovaly dvanácti raketami S-300, hlásí oblastní vojenská správa. Tyto rakety jsou určeny k protivzdušné obraně, ale Rusové je v poslední době čím dál častěji používají i proti pozemním cílům.

„Nepřítel pokračuje v terorizování civilních obyvatel Záporoží. Raketový útok sestával z 12 raket S-300, které zasáhly veřejné objekty,“ uvedly úřady. Dvě rakety zasáhly prodejnu automobilů, kde jeden člověk přišel o život, vzniklý požár hasiči zlikvidovali. „Z nějakého důvodu se jedním z jejich cílů stal autosalón Škoda,“ komentoval útok na Twitteru náměstek ukrajinského ministra zahraničí a bývalý ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. Zásah v Záporoží utrpěla i škola a ošetřovna.

Náměstkyně ministra zahraničí Emine Džaparovová dříve uvedla, že Rusko v noci na úterý vypálilo na Záporoží nejméně patnáct raket, jejichž cílem bylo „vzdělávací zařízení, zdravotnické zařízení a obytné budovy“.

Drony zaútočily na tepelnou elektrárnu

Rusko v úterý zaútočilo za pomoci dvojice íránských dronů Šáhid-136 také na Ladyžskou tepelnou elektrárnu ve Vinnycké oblasti, uvedl šéf tamní oblastní správy Serhij Borzov podle agentury Interfax-Ukrajina. Podrobnosti o způsobených škodách neuvedl, vyzval ale občany, aby respektovali varování před nálety.

Během úterý zaútočilo Rusko na elektrárnu opakovaně také v okamžiku, kdy na místě po předchozím náletu dvojice dronů pracovali záchranáři. Nový útok si podle listu Ukrajinska pravda s odvoláním na komuniké elektrárenské společnosti vyžádal šest zraněných. „Jakmile to dovolí situace, pracovníci elektrárny začnou s opravami,“ přislíbila společnost. 

V noci na úterý také ruská vojska z raketometů Grad, Uragan a Tornado-C a z těžkých děl ostřelovala Dněpropetrovskou oblast, uvádí ruská redakce BBC s odvoláním na šéfa oblastní správy. Podle předběžných údajů si palba nevyžádala oběti a raněné. Vzhledem ke způsobeným „vážným škodám“ vyzval šéf oblastní správy Valentyn Rezničenko k maximálnímu šetření s elektřinou.

V Nikopolu ostřelování poškodilo obchod a benzinovou stanici, v dalších okresech byly poničeny obytné domy, rozvody plynu a elektřiny, ale třeba také tělocvična.

Skupina G7 odsoudila ruské útoky a Putina

Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 na úterním mimořádném jednání ruské raketové údery na ukrajinské civilisty jednomyslně odsoudila. Uvedla rovněž, že ruský prezident Vladimir Putin se z nich bude zodpovídat. 

„Co nejdůrazněji tyto útoky odsuzujeme a poukazujeme na to, že nerozlišující útoky na civilní obyvatelstvo představují válečný zločin. Prezidenta Putina a další povoláme k odpovědnosti,“ uvedla ve společném prohlášení G7. 

Skupina, kterou tvoří Německo, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Spojené státy a Británie, rovněž přislíbila Ukrajině podporu a vyzvala režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, aby nepodporoval ruské vojenské operace.

G7 rovněž uvedla, že Rusko ponese za invazi a anexe hospodářské následky. Rusko podle nich hrubě porušilo Chartu OSN a svou nezodpovědnou jadernou rétorikou ohrožuje světový mír. „Ujišťujeme, že jakékoli použití chemických, biologických a jaderných zbraní Ruskem bude mít vážné následky,“ dodala skupina.

13 minut
Jednání prezidentů zemí V4 v Bratislavě
Zdroj: ČT24

Jasně ruské útoky odmítli i představitelé zemí Visegrádské skupiny (V4), do které kromě Česka patří také Slovensko, Polsko a Maďarsko. Na setkání v Bratislavě řešili kromě energetické krize i dopady války na Ukrajině. 

„Všichni si přejeme mír. Takovýto mír musí být spravedlivý. K tomu, aby nastal mír, stačí, aby ruští vojáci odešli z Ukrajiny a aby Rusko respektovalo hranice,“ řekla po jednání slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Během brífinku znovu varoval český prezident Miloš Zeman před rizikem jaderného konfliktu. „Shodujeme se na tom, že varování před použitím jaderných zbraní by mělo být vysloveno předem,“ uvedl. 

Bez elektřiny je i část ruské Belgorodské oblasti

Během úterý také oznámila ruská strana, že v důsledku útoku ukrajinské armády na trafostanici v Belgorodské oblasti na západě Ruska je bez dodávek elektrické energie více než dva tisíce lidí. Uvedla to hlava oblasti Vjačeslav Gladkov.

Granáty prý poničily trafostanici ve městě Šebekino, ležícím u hranic s ukrajinskou Charkovskou oblastí. Gladkov na sociální síti Telegram také napsal, že nikdo nezemřel ani neutrpěl zranění. Dvě obce v Belgorodské oblasti ukrajinské síly podle Gladkova ostřelovaly i v pondělí, zatímco Rusko pokračovalo v raketových úderech na ukrajinské území na energetickou, ale i civilní infrastrukturu.  

Rusko plýtvá municí na civilní cíle, uvedl americký think-tank

Podle Institutu pro studium války (ISW) Rusko plýtvá zmenšujícími se zásobami přesně naváděné munice na civilní cíle, místo aby je použilo na cíle vojenské. „Použití omezených zásob přesně naváděné munice může (ruského prezidenta) Vladimira Putina připravit o možnosti, co se týče narušení ukrajinských protiofenziv v Chersonské a Luhanské oblasti,“ píše v analýze ISW.

Institut upozornil, že podle ruského ministerstva obrany okupanti „úspěšně splnili úkol zasáhnout ukrajinská vojenská velitelská centra, signální infrastrukturu a energetické systémy na Ukrajině“. Ze zpráv a záběrů pořízených z míst pondělních dopadů však vyplývá, že mezi zasaženými objekty jsou mimo jiné dětské hřiště, park, německý konzulát a obchodní centrum.

Kráter po pondělním dopadu rakety na dětském hřišti v Kyjevě
Zdroj: ČTK/AP/Efrem Lukatsky

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v úterý uvedl, že hlavním cílem nynějšího ruského ostřelování jsou energetická zařízení. „Zasáhli jich mnoho včera (v pondělí) a zasáhli ty samé nebo nové dnes (v úterý). Jde o předem plánované válečné zločiny, mířené na vytvoření nesnesitelných podmínek pro civilisty,“ napsal Kuleba v úterý na Twitteru.

Dodal, že Rusko se této strategie drží už několik měsíců. Moskvu obvinil z válečných zločinů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Navzdory prvotním útokům příměří mezi Izraelem a Íránem pokračuje

Příměří mezi Izraelem a Íránem, které v noci na úterý oznámil americký prezident Donald Trump, vpodvečer výrazně nenarušil útok ani jedné z bojujících stran. Klid zbraní měl platit od rána, Izraelci a Íránci se ale bezprostředně poté navzájem obvinili z vojenských úderů. V pozdních úterních hodinách však už agentury nezmiňovaly žádné další narušení klidu zbraní. Izraelská armáda později večer pouze informovala o zachycení dvou bezpilotních letounů mimo své území.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Není možné, aby Rusko vyrábělo víc zbraní než členské státy NATO, řekl Rutte

V nizozemském Haagu začíná v úterý dvoudenní summit Severoatlantické aliance, jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu a podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Podle prezidenta Petra Pavla se budou vrcholní politici zabývat také snahou o uklidnění situace mezi Izraelem a Íránem. Generální tajemník NATO Mark Rutte před zahájením jednání řekl, že si lidé v členských zemích potřebu navýšení investic do armády uvědomují a podporují.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruské útoky zabily ve městě Dnipro sedmnáct lidí

Počet obětí ruského útoku na město Dnipro stoupl z původních sedmi na sedmnáct, uvedl v úterý večer šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Dalších 280 lidí je zraněných. Ve městě jsou rozsáhlé škody. V nedalekém městě Samar přišli dva lidé o život a čtrnáct utrpělo zranění, dodal. Policie v úterý ráno informovala, že v Sumské oblasti zabil ruský dronový útok v noci na úterý dítě a dva dospělé.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vyhrožování ze strany diktátorských režimů musíme brát vážně, říká Bartošek

„Musíme velmi pozorně poslouchat totalitní režimy, protože ony to, co říkají, tak udělají. Jako když (ruský vládce Vladimir) Putin říkal, že Ukrajina nemá právo na existenci a napadl ji. Stejně tak Írán říká, že Izrael nebude existovat,“ prohlásil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Pevně věří, že prezident USA Donald Trump má kolem sebe kvalitní lidi a odborníky, kterým bude ochoten naslouchat. Po otázce ohledně zvyšování výdajů na obranu se nechal slyšet, že „každý, kdo zpochybňuje obranyschopnost republiky, zrazuje zemi a jde proti jejím zájmům“.
před 5 hhodinami

Izrael opět střílel u center pomoci v Gaze, říkají Palestinci

Při izraelské střelbě u střediska pro distribuci humanitární pomoci na jihu Pásma Gazy zemřelo v úterý podle úřadů kontrolovaných Hamásem 25 lidí. Uvádí to AFP, která s odkazem na civilní ochranu už dopoledne informovala o jiné střelbě u centra pomoci ve střední části Pásma Gazy s 21 mrtvými. K poslednímu incidentu se izraelská armáda zatím nevyjádřila. Na fungování systému distribuce pomoci v Gaze se snesla kritika ze strany OSN. „Zemřít hlady nebo se nechají zabít ve frontě na jídlo,“ popsal tamní podmínky mluvčí Úřadu pro lidská práva.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Stovky hasičů zápolí s požárem na Chiosu

Ostrov Chios, ležící v severovýchodní části Egejského moře, sužují již třetím dnem rozsáhlé lesní požáry, kvůli nimž musely stovky obyvatel opustit své domovy. Proti požáru zasahují více než čtyři stovky hasičů, kteří se snaží zabránit jeho šíření do oblastí proslulých produkcí mastichy – pryskyřice využívané v potravinářství, medicíně i kosmetice. Suchá a horká léta představují pro Řecko dlouhodobý problém. Na letošní sezonu je proto připraveno až 18 tisíc hasičů, kteří čelí výzvě, jež se v důsledku změny klimatu nadále prohlubuje.
před 11 hhodinami

Soud povolil Trumpovi obnovit deportace migrantů do jiných než jejich zemí

Nejvyšší soud USA umožnil v pondělí vládě prezidenta Donalda Trumpa obnovit deportace migrantů do jiných než jejich vlastních zemí. Americká administrativa jim při tom podle tohoto rozhodnutí nemusí nabídnout možnost prokázat, jaká újma by jim tam mohla hrozit. Informovala o tom agentura Reuters.
před 13 hhodinami

Situace je až depresivní, říká o sporu Harvardu s Trumpem vědkyně

Vědkyně Katarína Pšenáková působící v Praze studovala až do loňského roku na Harvardově univerzitě v Bostonu, kde má stále řadu kontaktů. Popsala, jak akademici vnímají spory s administrativou Donalda Trumpa a jaké to má dopady na vědu.
před 14 hhodinami
Načítání...