Členské země Evropské unie v pondělí schválily další sankce proti třem desítkám osob a subjektů v Íránu za jejich roli při smrti Mahsy Amíníové a následném potlačování občanských protestů. Sedmadvacítka se shodla i na výcviku patnácti tisíc ukrajinských vojáků, který má probíhat v Polsku a Německu.
Evropská unie uvalí další sankce na Írán a vycvičí ukrajinské vojáky
EU nově zmrazí majetek a zakáže vstup několika představitelům íránských bezpečnostních složek včetně ministra vnitra Ahmada Vahídího. Nové sankce přijaté při jednání unijních ministrů zahraničních věcí míří proti jednadvaceti jednotlivcům a třem subjektům.
Tisková zpráva specifikuje, že kromě Vahídího jde například o čtyři členy hlídky, která Amíníovou zatkla, regionální velitele policie a revolučních gard či státní televizi Press TV, která podle tiskové zprávy produkuje a vysílá nucená doznání lidí zadržených na protestech.
Postihy spadají pod unijní sankční režim týkající se porušování lidských práv v Íránu, který nově zahrnuje 126 jednotlivců a jedenáct organizací. Kvůli smrti 22leté Amíníové v policejní vazbě a represím proti demonstrantům EU již minulý měsíc uvalila restriktivní opatření na jedenáct íránských činitelů a čtyři instituce včetně takzvané mravnostní policie.
Právě mravnostní policie v polovině září Amíníovou zatkla, podle médií kvůli tomu, že měla příliš volně nasazený hidžáb, tedy šátek, kterým si má žena v muslimské společnosti zakrývat vlasy, krk a poprsí a který musejí ženy v Íránu od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti. Amíníová ve vazbě zemřela, což její rodina připisuje policejní brutalitě, a událost vyvolala v Íránu masové protesty, které stále pokračují.
Sankce proti Teheránu se při pondělním jednání unijních ministrů skloňovaly i v souvislosti s íránskou vojenskou podporou Ruska. Na tu EU v říjnu reagovala zmrazením majetku třem lidem a jedné firmě, nyní se však diskutuje o zpřísnění postihů mimo jiné ve světle informací, že Teherán by kromě dronů mohl Rusku dodávat i balistické rakety.
Nové sankce dál podkopávají naděje na oživení smlouvy o íránském jaderném programu z roku 2015. Jednání mezi Íránem a Západem v poslední době nijak nepostupují a například francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí uvedl, že aktuální „revoluce“ v Íránu věci nepomáhá. „Nemyslím si, že existují nové návrhy, které by teď bylo možné učinit,“ uvedl v rozhlasovém rozhovoru.
Cvičení ukrajinských vojáků
Evropská unie se dále rozhodla zahájit výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky. Cílem je poskytnout výcvik až 15 tisícům Ukrajinců, především na základně v Polsku. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella operace začne do několika týdnů.
Definitivní razítko k jejímu zahájení dali při jednání v Bruselu ministři zahraničních věcí EU. Českou republiku zastupoval šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti), který naznačil, že se Česko hodlá na misi podílet.
„Česká republika v tuto chvíli zvažuje, jakým způsobem se do té mise zapojí. Já jsem v tom velmi optimistický, ale detaily jsou samozřejmě na ministerstvu obrany,“ přiblížil Lipavský.
Výcvik má kromě Polska probíhat také v Německu. Jaké další země se do projektu zapojí, zatím není zcela jasné. Podle vysoce postaveného unijního činitele, který o věci minulý týden hovořil s novináři, většina členských států Unie projevila ochotu přispět.
„Doufám, že do konce měsíce začne fungovat,“ řekl o misi Borrell po jednání Rady EU. Unie podle něj od srpnového návrhu schválila zahájení podobné mise nejrychleji ve své historii.
Borrell také prohlásil, že sedmadvacítka již poskytla Ukrajině zbraně a vojenský materiál za osm miliard eur (asi 195 miliard korun). Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba své unijní kolegy požádal o další dodávky zbraní, především protivzdušných systémů.
Unie s výcvikem následuje Spojené státy a Velkou Británii
Rozpočet mise je více než 100 milionů eur (přes 2,4 miliardy korun) a Ukrajinci by při ní měli získat mimo jiné dovednosti potřebné k obsluze zbraňových systémů dodávaných zeměmi EU. Dostat by se jim mělo i dalšího výcviku podle potřeb ukrajinské armády. Předběžně se počítá s dvouletým trváním mise, EU ji ale bude moci prodloužit.
Ukrajinským vojákům se již od nelegální ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 dostává výcviku od americké armády, který podle expertů výrazně zlepšil jejich připravenost čelit letošní ruské invazi. Od letošního roku prochází ukrajinští vojáci také výcvikem v Británii.
Evropský blok v minulých letech opakovaně o podobné možnosti uvažoval, nakonec vlastní iniciativu schválil v říjnu, tedy téměř osm měsíců po zahájení rozsáhlého ruského útoku na Ukrajinu.
Další protiruské sankce nemají konkrétní formu
Ministři se v pondělí bavili také o dalším společném postupu vůči Rusku, na konkrétní návrhy nových sankcí požadovaných zvláště Polskem či pobaltskými státy ale nedošlo. „Budeme Rusko nadále mezinárodně izolovat. Budeme nadále uplatňovat restriktivní opatření proti ruské ekonomice,“ prohlásil po jednání Borrell, podle něhož je ve hře zpřísnění sankcí proti zemím, které pomáhají Rusku, což je případ Běloruska či Íránu.
Unie podle Borrella počítá i s dalším posíláním zbraní Kyjevu. Ze společného fondu dosud uvolnila 3,1 miliardy eur, celkem i s příspěvky jednotlivých zemí jde o osm miliard eur, prohlásil šéf unijní diplomacie. To je podle něj zhruba 45 procent částky poskytnuté Spojenými státy, ačkoli někteří kritici hovoří o poměru výrazně nižším.
„Zachraňujete životy. Chráníte náš vzdušný prostor… Budeme ale potřebovat více,“ řekl v pondělí podle vyjádření ukrajinského zastoupení při EU Kuleba svým kolegům na adresu dosavadních dodávek zbraní. Hlavní požadavek Kyjeva zůstává stejný – systémy obrany proti vzdušným úderům ruských sil.