Dmytro Kuleba strana 2 z 5

Vítězství Ruska ve válce nelze dopustit, řekl českým velvyslancům na Pražském hradě prezident Petr Pavel. Rusko se podle něj nesmířilo ani se ztrátou politického vlivu nad Českem. Pavel také řekl, že rozšíření Evropské unie se ukazuje být geopolitickou prioritou i existenční otázkou. Schůzka s hlavou státu se koná při příležitosti každoroční porady českých velvyslanců a velvyslankyň, která začala v pondělí v Černínském paláci.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba věří, že se zemi podaří osvobodit celé její území od ruských okupantů. V rozhovoru s reportérem ČT Davidem Miřejovským řekl, že je optimistický díky výsledkům, které vidí na bojišti, ale také, že je podle něj důležité si zachovat pozitivní myšlení.

„Jedinou naší obranou před ruským imperialismem je aktivní podpora Ukrajiny a jejího přijetí do NATO a do Evropské unie (EU), protože platí, že Rusko si na silnější nedovoluje,“ prohlásil po jednání s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Kuleba je na návštěvě Česka, před setkáním s Lipavským promluvil před českými velvyslanci. Kuleba v pondělí do Prahy prý přivezl souhlas ukrajinské vlády týkající se jmenováním nového českého velvyslance v Kyjevě. Podle Deníku N jím bude Radek Pech. Zatím není jasné, kdo bude naopak Ukrajinu zastupovat v Praze, výběr je dle Kuleby v konečné fázi.

Pravidelnou každoroční schůzku vedoucích zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí zahájili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Fiala v projevu uvedl, že ruská imperiální politika zůstává pro Česko největší bezpečnostní hrozbou. Stejně jako Lipavský nabádal i k bdělosti vůči Číně. Podle premiéra se též Česko blíží úplné energetické nezávislosti na Rusku.

Ruský vůdce Vladimir Putin ve čtvrtečním projevu na zahájení rusko-afrického summitu v Petrohradě nabídl, že Rusko bude po dobu čtyř měsíců bezplatně dodávat tisíce tun obilí do Somálska, Zimbabwe, Burkina Fasa a do Eritreje. Představitelé jiných afrických zemí jsou však nespokojení, že Moskva neprodloužila obilnou dohodu s Ukrajinou. Podle agentury AP na dvoudenní akci dorazilo méně hlav státu, než organizátoři čekali.

Ukrajina oznámila, že bude všechny lodě plující do ruských či Ruskem okupovaných černomořských přístavů považovat za možné vojenské riziko. Reagovala tak na krok Moskvy, která po odstoupení od obilné dohody uvedla, že za vojenské dodavatele bude považovat všechna plavidla plující na Ukrajinu. Ruské útoky z posledních dnů zničily desítky tisíc tun obilí v ukrajinských přístavech. Podle šéfa unijní diplomacie Josepha Borrella hrozí světová potravinová krize „obrovských rozměrů“. Ceny pšenice rostou již třetí den v řadě.

Šéf běloruského Červeného kříže Dzmitryj Šaucov řekl, že se jím vedená organizace podílí na odvážení dětí z Ruskem okupovaných ukrajinských území do Běloruska. Vyvolal tím mezinárodní pobouření, napsala agentura AP, podle níž Ukrajina i běloruská opozice odsuzují převoz dětí z obsazených ukrajinských oblastí jako nezákonnou deportaci. Postup běloruského Červeného kříže vyvolal kritiku z Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC).

NATO se na vilniuském summitu shodlo na odstranění Akčního plánu členství (MAP) z procesu připojení Ukrajiny, což zkrátí přístupový proces na jeden krok, oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg. Kyjev však nezískal pozvánku k připojení ani jeho harmonogram. Aliance také schválila nejpodrobnější obranné plány od konce studené války.

Tři z jedenácti ukrajinských válečných zajatců, které nedávno do Maďarska předalo Rusko, převezli ukrajinští diplomaté zpět do vlasti. Informoval o tom na Facebooku náměstek ukrajinského ministra zahraničí Oleh Nikolenko. Kvůli této skupině zajatců se mezi Kyjevem a Budapeští rozhořel diplomatický spor.

Ruské zdroje tvrdí, že Ukrajina v neděli ráno zahájila rozsáhlou ofenzivu na pěti úsecích fronty v Doněcké oblasti. Kyjev varoval před ruskými psychologickými operacemi a zdůrazňuje, že očekávaná ofenziva nezačala. Zopakoval také výzvu, aby se všichni zdrželi informování o pohybech ukrajinských jednotek. Obránci potvrdili pouze pokračující boje v Doněcké a Luhanské oblasti, mimo jiné u Bachmutu, kde se dle Kyjeva obráncům podařilo obsadit taktické pozice.

Nejméně pětadvacet obětí na životech a desítky zraněných v řadách civilistů si vyžádala rozsáhlá série útoků, které v pátek časně ráno podniklo Rusko na cíle na mnoha místech Ukrajiny. Informují o tom média s odvoláním na ukrajinské úřady. V Umani v Čerkaské oblasti zemřelo nejméně dvacet tři lidí, v Dnipru v Dněpropetrovské oblasti dva lidé. Mezi oběťmi je několik dětí.

Svět se deglobalizuje a vrací se tradiční geopolitika, jak jsme ji znali za studené války, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Hovořil také o roli Číny, coby rostoucí velmoci. „A historie ukazuje, že pokaždé, když velmoc nabírá na své síle, tak je to provázeno různými konflikty.“

Evropská unie dokončuje plán společných nákupů dělostřelecké munice za miliardu eur – má doplnit sklady členských států, ale také posloužit Ukrajině. Schválení dohody oddaluje spor členských zemí o to, zda nakupovat i mimo sedmadvacítku. Její obranný průmysl totiž vyrábí na hraně kapacit. Podle šéfa unijní diplomacie je kompromis otázkou dnů.

Ukrajinské úřady vyšetřují mimořádně násilné video, na němž muž v uniformě s bílou páskou na ruce – které na Ukrajině používá ruská invazní armáda – uřízl hlavu živému člověku v uniformě s ukrajinskými znaky. Informovala o tom světová média, která zároveň upozorňují, že nemohla potvrdit pravost nahrávky. Ukrajinská média píší, že ruští invazní vojáci takto zavraždili ukrajinského válečného zajatce. Ukrajinský ministr zahraničí přirovnal Rusko k teroristické organizaci Islámský stát. Podle Kremlu je video „strašné“ a je třeba ověřit jeho pravost.

Ukrajinská armáda identifikovala vojáka, kterého podle všeho v zajetí zavraždili ruští okupanti. Jde o Tymofije Šaduru ze 30. mechanizované brigády. Do ruského zajetí zřejmě padl před měsícem u Bachmutu. Nahrávka vraždy se objevila na sociálních sítích a vzbudila značné pobouření. Kyjev slibuje dopadení pachatelů a požádal o pomoc Mezinárodní trestní soud (ICC).

Valné shromáždění OSN rok od počátku velké ruské invaze na Ukrajinu schválilo rezoluci, která ruský útok odsuzuje, podporuje ukrajinskou teritoriální integritu a vybízí k hledání mírového řešení konfliktu. Generální tajemník OSN António Guterres ruskou invazi označil za urážku kolektivního svědomí mezinárodního společenství. Ve čtvrtek na Valném shromáždění promluvil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Ruský diktátor Vladimir Putin ve svém tradičním projevu ke členům obou parlamentních komor opět obvinil z rozpoutání konfliktu na Ukrajině Západ. Šéf Kremlu prohlásil, že se Západ snažil Rusko zničit mimo jiné ekonomickými sankcemi a že dodával Ukrajině zbraně, zatímco Moskva se snažila válku zastavit. Oznámil také, že Rusko pozastavuje účast ve smlouvě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Ruské ministerstvo zahraničí ale ve svém prohlášení uvedlo, že země bude v zájmu zachování stability i nadále dodržovat limity vymezené ve smlouvě.

Americký prezident Joe Biden přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že s ním jednal o zbraních dlouhého doletu, píše agentura Reuters. Biden podle ní řekl, že Ukrajina dostane nový balík vojenské pomoci v hodnotě pět set milionů dolarů (přes jedenáct miliard korun). Americký prezident strávil v Kyjevě přes pět hodin. Bílý dům držel návštěvu do poslední chvíle v tajnosti, na pondělí zveřejnil harmonogram, podle něhož měl být Biden ve Washingtonu.

Pondělní zemětřesení v Turecku a Sýrii má už více než 7800 potvrzených obětí. Aktuální zprávy hovoří o tom, že v Turecku zemřelo nejméně 5894 lidí a v Sýrii 1932. Celkový počet mrtvých bude zřejmě dále stoupat s tím, jak pokračují odklízecí práce. OSN varovala, že počet obětí se může vyšplhat až k dvaceti tisícům. Na řadu míst se stále nedostali záchranáři, začíná proto narůstat hněv lidí, kteří bez vybavení hledají v sutinách své příbuzné.

První z těžkých tanků Leopard 2 německé výroby už je na cestě na Ukrajinu. Kanadské válečné letectvo ho vyložilo v Polsku. Ukrajina odhaduje, že by během následujících měsíců měla od dvanáctky zemí dostat až 140 moderních obrněnců, většinou právě Leopardů. „Tanky budou naší železnou pěstí,“ prohlásil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Některé země jako Španělsko a Nizozemsko však zvažují, zda naplní původně slíbené počty. Na širší podporu tlačí německý kancléř Olaf Scholz.

Ukrajina ve čtvrtek hlásí další velký vzdušný ruský útok na své území. Server RBK-Ukrajina s odvoláním na záchranáře píše, že si vyžádal nejméně jedenáct mrtvých a stejný počet raněných. Rakety dopadaly například ve Vinnycké, Kyjevské nebo Oděské oblasti. Svědkyní ostřelování Oděsy byla i francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová, která do města zamířila na neohlášenou návštěvu.

Evropská unie dá dalších 500 milionů eur (v přepočtu téměř dvanáct miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině. O schválení sedmé platby z unijního mírového fondu v pondělí rozhodli v Bruselu ministři zahraničí členských zemí. Dalších 45 milionů eur z obranného fondu by mělo navíc přibýt na probíhající výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky.

Ruská armáda zaútočila hned ve třech částech východní Ukrajiny najednou a snaží se dobýt celou Doněckou oblast. Informoval o tom generální štáb ukrajinské armády. Podle něj se to týká území u Bachmutu, Avdijivky a Lymanu. Ukrajinské síly se snaží za každou cenu udržet město Soledar, které čelí nové vlně ruského ostřelování. Soledar je klíčový pro obranu Bachmutu a zároveň důležitý dopravní uzel. Právě v této oblasti chce vedení ukrajinské armády nasadit další jednotky a posílit palbu. Země také naléhavě žádá Západ o další zbraně.

V Chersonu zavládla 11. listopadu 2022 radost. Po osmi měsících pod okupační správou se město vrátilo zpět Ukrajincům a zatímco ruské jednotky se stahovaly až v chaotickém spěchu, ukrajinská armáda postupovala mnohem rychleji než sama v předchozích zprávách z fronty předpokládala. Lidé vyšli do ulic a vítali první ukrajinské vojáky. Od té doby však zažívají dny plné ostřelování a hrůzných zážitků, protože Rusové se opevnili na levém břehu Dněpru a mají město stále na dostřel.