NATO se na vilniuském summitu shodlo na odstranění Akčního plánu členství (MAP) z procesu připojení Ukrajiny, což zkrátí přístupový proces na jeden krok, oznámil generální tajemník Jens Stoltenberg. Kyjev však nezískal pozvánku k připojení ani jeho harmonogram. Aliance také schválila nejpodrobnější obranné plány od konce studené války.
NATO schválilo několikaletý program pro Ukrajinu, cesta ke členství bude jednodušší
Jens Stoltenberg hovořil na zasedání NATO ve Vilniusu (zdroj: ČT24)
Stoltenberg zmínil hlavní tři prvky přijatého balíčku. V první řadě je to několikaletý program pro Ukrajinu, aby se dostala k normám Aliance, včetně například výcviku a vybudování bezpečnostně-obranného systému Ukrajiny. Dále vznikne Rada NATO–Ukrajina, kde se obě strany budou scházet jako rovnocenní partneři. Její první zasedání má být ve středu, zúčastní se ho i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Třetí bod je zjednodušení přístupového procesu ze dvou stádií na jedno.
Až se všechny země NATO shodnou a budou splněny požadované podmínky, bude Ukrajina pozvána do Aliance. „Nejnaléhavější dnes je, aby Ukrajina zvítězila. Pokud Ukrajina nezvítězí, tak nemůžeme vůbec diskutovat o členství,“ zdůraznil Stoltenberg.
Takzvaný Akční plán členství (MAP – Membership Action Plan) je předstupněm plného začlenění do NATO; zahrnuje doporučení a praktickou podporu ze strany NATO pro konkrétní země, které se chystají do Aliance vstoupit. Ukrajina o alianční členství požádala již v roce 2008, ale na tehdejším bukurešťském summitu NATO pozvánku nedostala.
Prezidenti Nauseda a Biden s generálním tajemníkem Stoltenbergem
Dění summitu v centru Vilniusu komentoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj si Ukrajina vstup zaslouží. „NATO učiní Ukrajinu bezpečnější, Ukrajina učiní NATO silnější,“ řekl chvíli poté, co lídři Aliance zveřejnili své závěry.
Analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti) k výsledkům summitu řekl, že to není přesně to, co Kyjev žádal. „Ukrajina volala po jasném plánu, který by říkal, kdy se stane členem a budou se na ni vztahovat všechny bezpečnostní záruky.“ Odstranění MAP je ale podle analytika pro Kyjev dobrou zprávou. „Takže, je to lepší než nic, ale není to to, po čem Kyjev volal,“ dodal.
Podmínky, které mají být splněny, jsou pak podle něho tradičně neurčité. „Je vidět, že se Aliance stále nedobrala k jednotnému stanovisku ohledně ukrajinského členství.“ Votápek zmínil zejména Spojené státy, které jsou velice zdrženlivé ke stanovení data nebo konkrétního jízdního řádu.
Politický geograf FSV UK Michael Romancov hodnotí výsledky summitu pro Kyjev jako jasné zklamání, a to vzhledem k rétorice, která na Ukrajině převážila. „Otázkou je, nakolik ta rétorika byla nadsazená. To není v takových situacích nic neobvyklého.“ Ukrajinci něčeho dosáhli, ale nedosáhli toho, čeho tvrdili, že dosáhnout chtějí.
Romancov v Devadesátce ČT24 dodal, že Ukrajina je momentálně na prvním místě, ale politické elity Ukrajiny, včetně prezidenta Volodymyra Zelenského, si musí uvědomit, že není možné, aby všechny ostatní státy NATO jednoznačným způsobem obětovaly své zájmy jejímu zájmu. Situaci nezpůsobily alianční státy, ty přišly na pomoc a musejí mít na paměti své vlastní bezpečnostní zájmy. Zmínil například bezpečnost transatlantických komunikačních kabelů. Dodal také, že v NATO se nehlasuje a k přijatým závěrům se muselo dospět jednomyslně. Nevyloučil, že vzhledem k chystaným jednáním v úterý v noci a během středy dojde ještě k nějakému posunu.
Ve Vilniusu probíhá summit NATO (zdroj: ČT24)
Zpravodajka ČT na Ukrajině Barbora Maxová řekla, že v zemi je z výsledku prvniho dne summitu cítit velké zklamání. Bedlivě ho sledovala všechna ukrajinská média, která se pak začala velmi negativně vyjadřovat, že Aliance není schopna dát Kyjevu nějaký harmonogram. Maxová však dodala, že některé skeptické hlasy se objevily už dlouho před summitem, například ze strany šéfa ukrajinské rozvědky Kyrolo Budanova, který předpovídal velké zklamání.
Podle nedávného průzkumu 89 procent Ukrajinců podporuje vstup své země do NATO.
Analytici Kofroň a Romancov a zpravodajové Papadopulos a Maxová o summitu NATO a Ukrajině (zdroj: ČT24)
Aliance chce mít 300 tisíc vojáků v pohotovosti
Generální tajemník dále uvedl, že NATO chce mít v pohotovosti 300 tisíc vojáků, v námořních i leteckých silách. Aliance také zvýší své výrobní kapacity, chystá společný nákup zbraní a munice. Členské země rovněž budou více investovat do obrany. Všichni se zavázali, že budou vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu. Tato laťka se bude dále zvyšovat, řekl Stoltenberg. Dodal, že členové NATO na summitu ve Vilniusu schválili nejpodrobnější obranné plány od konce studené války.
Aliance také jednala o svém vztahu k Číně. „Čína není nepřítelem, je možné ji více zapojit,“ řekl Stoltenberg. Upozornil však, že Peking porušuje některá pravidla, například neodsoudil ruskou invazi a svůj zbrojní arzenál buduje velmi rychle a netransparentně. Aliance se věnovala i Íránu, který vyzvala, aby ukončil podporu ruské agrese na Ukrajině, zejména pokud jde o dodávky dronů ruským jednotkám.
Nový plán obrany NATO má čtyři tisíce stran, uvedl zpravodaj ČT ve Vilniusu Andreas Papadopulos. „Poprvé od konce studené války do nejmenších detailů Alianci připravuje – výslovně – na ruskou agresi,“ uvedl. Dodal, že plán například popisuje, jak mají být chráněna evropská města nebo kde budovat obrannou linii.
Premiérka Estonska Kaja Kallasová k plánu uvedla, že nyní ale bude potřeba zjistit, zda je to jen na papíře, nebo je to i proveditelné.
Rozdílné názory na tempo přijetí Ukrajiny
Polsko si přeje co nejrychlejší začlenění Ukrajiny, do konce války s Ruskem se tak ale nestane a na summitu formální pozvánku Kyjev nedostane, prohlásil ještě před summitem v rozhovoru s německým deníkem Bild polský prezident Andrzej Duda. Řekl také, že v případě klidu zbraní by mohli na Ukrajině působit polští vojáci v rámci mírové mise NATO.
Vlažněji se k ukrajinskému členství staví především Spojené státy a Německo, jejichž představitelé dávají najevo, že posun debaty do nové fáze považují za předčasný.
Poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan před začátkem summitu uvedl, že státy NATO vyšlou společný pozitivní signál pro budoucí členství Ukrajiny. Nyní možné není, protože by Alianci přivedlo do války s Ruskem, podotkl Sullivan a dodal, že časový rámec zatím není.
„Spojenci se dohodnou na novém balíku zvýšené podpory pro Ukrajinu, zhodnotí její dlouhodobé potřeby a rozšíří plány pro vzájemnou spolupráci s NATO,“ řekl Sullivan. S ukrajinským prezidentem Zelenským se podle něj americký prezident Joe Biden setká ve středu. Biden o víkendu uvedl, že Ukrajina nyní na vstup do NATO připravená není, členský stát podle něj musí kromě vojenských charakteristik být i funkční demokracií.
První jednání Rady NATO–Ukrajina
Vyjednávání o kompromisní společné deklaraci zřejmě budou pokračovat i přímo na summitu, do něhož se ve středu zapojí ukrajinský prezident Zelenskyj při premiérovém jednání ve formátu Rady NATO–Ukrajina. V úterý večer se Zelenskyj podle Stoltenberga zúčastní večeře šéfů států a vlád.
„Zelenskyj se už dříve vyjadřoval v tom smyslu, že do Vilniusu nepřijede, pakliže z toho pro Ukrajinu nebudou vyplývat nějaké dostatečné garance,“ připomněl zpravodaj ČT ve Vilniusu Andreas Papadopulos s tím, že diplomaté mluví o jakémsi souboru podmínek a garancí, které by měla Aliance a jednotlivé členské země Ukrajině dát.
„Podmínky, které by měly Ukrajině zajistit například dostatečný přísun vojenského materiálu, techniky i další podpory,“ přiblížil zpravodaj.
Zelenskyj před zahájením setkání na Twitteru uvedl, že by bylo absurdní, kdyby summit nestanovil harmonogram ani pro pozvánku, ani pro členství Ukrajiny. Poukázal přitom na údajné signály o tom, že se bez Ukrajiny diskutuje o vágních formulacích stanovujících podmínky pro přizvání. Podle Zelenského nejistota jen motivuje Rusko k pokračování teroru.
GALERIE
Summit NATO
Připojení Švédska k paktu?
V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu podaly přihlášku do NATO Švédsko a Finsko. Zatímco Finsko se členem letos v dubnu stalo, přistoupení Švédska pak ještě blokovalo Turecko s Maďarskem. Ankara Švédsku vyčítá, že umožňuje protesty proti islámu a pálení posvátné knihy korán, což Turecko považuje za šíření nenávisti.
Švédský premiér Ulf Kristersson sice uvedl, že ho předseda maďarské vlády Viktor Orbán ujistil, že Maďarsko nebude zdržovat vstup Švédska do NATO, parlament ale oznámil, že hlasovat by se o členství Švédska v alianci mohlo nejdříve na podzim. Také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dával v rozhovorech najevo, že se stále nechystá nechat schválit vstup Švédska do NATO. Erdogan řekl, že Švédsko udělalo kroky správným směrem v potírání teroristických skupin, stále však povoluje demonstrace a jiné aktivity sympatizantům těchto organizací, což je podle Erdogana nepřijatelné.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó přitom v úterý uvedl, že ratifikace je už jen technickou otázkou. V pondělí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že žádost Švédska pošle k ratifikaci do parlamentu co nejdříve.
Posilování kolektivní obrany
Dalším tématem summitu bylo posilování kolektivní obrany Aliance skrze zvyšování armádních rozpočtů a rozšiřování „bojových skupin“ na východním křídle. Počítá se přitom s postupným navýšením stavů až na pět tisíc vojáků v každé z osmi skupin.
Česko se bude významně podílet na posílení uskupení na Slovensku, řekl prezident Pavel. Vyšle tam jeden smíšený prapor a na chodu útvaru se bude podílet i podstatnou částí štábu a podpůrných jednotek. V Litvě a Lotyšsku, kde se Česko rovněž bojových uskupení NATO účastní, „zůstaneme ještě po nějakou dobu se stejnou přítomností“, dodal prezident.
Velení slovenské mise by podle prezidenta mohlo Česko sdílet se Španělskem. Tamní premiér Pedro Sánchez ve Vilniusu oznámil, že Madrid na Slovensko poprvé pošle vojáky a zvýší jejich počet v Rumunsku.
Mnohonárodní bojové uskupení NATO na Slovensku vzniklo v reakci na obnovenou ruskou invazi na Ukrajinu. V současnosti má kolem jedenácti set vojáků. Velí mu Česko a v této jednotce jsou také vojáci z Německa, Slovinska a Spojených států. V Rumunsku je od roku 2021 jednotka španělského letectva, která čítá čtyři desítky vojáků.
Bezpečnostní opatření
Summit NATO doprovázejí mimořádná bezpečnostní opatření. Centrum města je už od pondělního večera uzavřené. Také letiště je dočasně vyřazené pro civilní provoz – od úterního rána do středečního odpoledne. Papadopulos uvedl, že jádrem veškeré bezpečnosti je posílená vojenská přítomnost v okolí Vilniusu.
„Šéf Vojenského výboru NATO Rob Bauer řekl, že opatření jsou opravdu obrovská a právě i vojenské posílení je velmi značné. Zmiňoval například i rozmístění systémů protivzdušné obrany Patriot,“ dodal zpravodaj.
Pavel: Není nutné přesunout jaderné zbraně NATO blíže k Rusku
Český prezident Pavel svůj program zahájil dopoledním vystoupením při sérii veřejných rozhovorů s lídry. Ukrajina podle něj bude zřejmě muset vyjednávat s Ruskem na základě úspěchů dosažených do konce tohoto roku. Je třeba „realisticky“ vnímat, že okno příležitosti pro ukrajinské územní zisky se do té doby víceméně uzavře, protože ochota Západu dodávat zbraně se v důsledku především amerických voleb pravděpodobně sníží, dodal prezident.
Pavel také uvedl, že nepokládá za nezbytné přesunout jaderné zbraně členských států NATO blíže k ruským hranicím v reakci na ohlášené rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku. Reagoval tak na dotaz ukrajinského zákonodárce, který se tázal, zda takový krok dnes není na místě.
„Nemyslím, že bychom vždy měli odpovídat na kroky protivníka ve stejném duchu. Veškeré naše úsilí zaměřujeme na to, abychom protivníka (od použití jaderných zbraní) odradili,“ uvedl. „Není nutné je rozmístit blíže k (ruským) hranicím, protože to by situaci jen eskalovalo,“ pokračoval. Podle Pavla by NATO mělo v reakci na ruské kroky spíše připomínat, že má stejné možnosti jako Moskva.
Do hlavního města Litvy s Pavlem v pondělí večer dorazili rovněž šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) či ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a náčelník generálního štábu Karel Řehka.