Prezidenti a premiéři zemí Severoatlantické aliance příští týden na summitu v Litvě potvrdí, že se Ukrajina v budoucnu stane členem Aliance. Prohlásil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož je předčasné hovořit o konkrétních časových obrysech tohoto závazku. Litevský prezident Gitanas Nauséda ale chce některé aspekty dohody přepracovat a hrozí, že použije právo veta.
Vláda v Kyjevě si od nadcházející vrcholné schůzky NATO slibuje jasné vyjádření týkající se kýženého členství v Alianci, které má Kyjevu poskytnout ochranu před případnou budoucí ruskou agresí. Alianční země ale nemají shodný pohled na rychlost, s jakou Ukrajinu přijmout, shodují se pouze na tom, že to nebude před ukončením současného konfliktu.
„Jsem si jistý, že najdeme společnou řeč, a to i v otázce, jak posunout Ukrajinu blíže členství,“ řekl Stoltenberg, který médiím představil klíčové body summitu chystaného na příští úterý a středu ve Vilniusu.
Země východního křídla EU včetně Česka hovoří o co nejrychlejším poválečném přijetí Ukrajiny, politici západních států v čele s USA se však vyjadřují opatrněji. Konkrétní časový příslib se proto podle diplomatů očekávat nedá.
Podle Stoltenberga lídři jednotně potvrdí navržený plán dlouhodobé podpory Ukrajiny, který má dále sladit její armádní standardy s těmi aliančními. Poprvé také zasedne Rada NATO–Ukrajina, která má být politickou platformou pro krizové situace a má zapojit Kyjev do společného rozhodování.
Litva hrozí vetem
Litevský prezident Gitanas Nauséda podle médií pohrozil, že bude deklaraci vetovat, pokud přijatá rozhodnutí a formulace nebudou odpovídat litevským bezpečnostním zájmům.
„Nikomu jsem neslíbil, že se budu chovat podle stanovených pravidel slušného chování. Někdy je nutné etiketu porušit, ale musí k tomu být vážný důvod,“ řekl hostitel summitu v televizním rozhovoru podle serveru Delfi.
„Tady se jedná o velmi vážné věci spjaté s naší bezpečností. Pokud se nějaké věci budou rozcházet s naší bezpečností, tak ani skutečnost, že jsme organizátory akce, nás nezbavuje práva tyto otázky nastolovat mnohem ostřeji,“ dodal Nauséda.
Zelenskyj: Někteří se stále bojí Moskvy
Nicméně kritiku deklarace ještě před summitem pokládá za předčasnou a nezodpovědnou. Text se podle něj dopracovává, zjevné jsou „pozitivní tendence“, a proto doufá, že „dosáhneme pokroku ve všech otázkách“.
Dopracovat lze podle něj především pasáž o perspektivách ukrajinského členství v NATO. „Polsko a Litva zde nejsou jediné, máme široký klub zemí, které si přejí silnější text ohledně Ukrajiny. Když semkneme řady, dokážeme přesvědčit opatrnější země či jim předložit dostatečně pádné argumenty pro to, že text lze ještě propracovat,“ řekl podle serveru.
„Tak jako vždy před summitem NATO teď pracujeme na přesné formulaci. Takto se v NATO rozhoduje, je nás 31 spojenců,“ konstatoval k jednání Stoltenberg. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se „někteří stále dívají přes rameno do Moskvy“ a mají obavy z Ruska.
Dvě procenta budou jen minimem
Představitelé aliančních zemí se budou bavit také o tom, kolik peněz přidat armádám v době Ruskem vedené války. Stoltenberg řekl, že schválí závazek, který učiní z dosavadního cíle dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) pouze minimální práh. Členské státy se na upraveném výdajovém cíli už dohodly, napsala v pátek agentura DPA s odvoláním na zdroje z Aliance po uzavření písemné přípravy závěrů summitu.
Podle údajů zveřejněných NATO dvouprocentní mety dosud dosáhlo 13 z 31 států, zatímco v roce 2014, když byl současný závazek přijat, to byly tři země. Česko se chystá dvě procenta HDP začít vydávat na obranu od příštího roku. Dosavadní cíl předpokládal, že se všechny alianční státy do roku 2024 přiblíží dvěma procentům HDP. Tento cíl byl stanoven na summitu ve Walesu v roce 2014.
Nejasná jsou zatím očekávání možného summitového průlomu týkajícího se vstupu Švédska do NATO, který blokuje Turecko. Stoltenberg ve čtvrtek jednal se zástupci obou zemí a v pátek konstatoval, že stále zůstávají významné rozdíly v názorech. Ankara chce po Stockholmu záruky týkající se údajných kurdských teroristů působících ve Švédsku. Stoltenberg se s lídry obou zemí sejde ve Vilniusu v pondělí, tedy den před začátkem summitu.
„Jedině Spojené státy můžou přesvědčit Turecko. A to znamená, že prezident Biden bude muset mluvit přímo s prezidentem Erdoganem. Bude se to týkat zbrojních kontraktů, modernizace tureckých vzdušných sil,“ komentuje dosavadní pat vedoucí bruselské kanceláře Globsecu Roland Freudenstein.
