Rusové útočili na Ukrajinu raketami i drony. V Umani zabili nejméně dvacet tři lidí, v Dnipru dva

Nejméně pětadvacet obětí na životech a desítky zraněných v řadách civilistů si vyžádala rozsáhlá série útoků, které v pátek časně ráno podniklo Rusko na cíle na mnoha místech Ukrajiny. Informují o tom média s odvoláním na ukrajinské úřady. V Umani v Čerkaské oblasti zemřelo nejméně dvacet tři lidí, v Dnipru v Dněpropetrovské oblasti dva lidé. Mezi oběťmi je několik dětí.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

V Umani, která leží zhruba dvě stě kilometrů jižně od Kyjeva, ruský útok vážně poničil obytnou budovu, jejíž část se zřítila. Zemřelo nejméně dvacet tři lidí, mezi mrtvými jsou čtyři děti. Dalších osmnáct lidí utrpělo zranění, jedenáct z nich zůstává v nemocnici. Záchranáři na místě pokračují v odstraňování trosek.

Ve městě Dnipro v Dněpropetrovské oblasti si vzdušné útoky vyžádaly dva životy a tři zraněné, uvedl ministr Klymenko. Oběťmi útoku se podle něj staly tříleté dítě a mladá žena.

„Byl zničen malý domek, bydlela tam paní s dítětem. Ostřelovali nás v noci, vystřelili na nás sedm raket,“ řekl České televizi předseda správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. „Byla zasažena i průmyslová zóna, více než dva tisíce metrů čtverečních.“

Nahrávám video
Předseda správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak k ruským raketovým útokům
Zdroj: ČT24

Exploze byly hlášeny také z metropole Kyjeva a měst Kremenčuk, Poltava či Mykolajiv. Nad celou zemí se podle ukrajinské armády podařilo sestřelit 21 z 23 ruských střel s plochou dráhou letu.

Ukrajinskou metropolí zaznělo vícero výbuchů. Zdejší úřady podle agentury AFP uvedly, že protiletecká obrana sestřelila jedenáct ruských střel a dva drony. Podle vojenské správy města šlo o první vzdušný útok na ukrajinskou metropoli za 51 dnů. Útok si v Kyjevě nevyžádal žádné oběti ani vážnější škody, dva zraněné ale hlásí úřady ve městě Ukrajinka jižně od Kyjeva. 

Zelenskyj vyzval svět k zesílení sankcí proti Rusku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ruské útoky odsoudil. „Na tento ruský teror musí přijít spravedlivá odpověď od Ukrajiny a světa. A tak se i stane. Každý takový útok, každé zlo spáchané na naší zemi a lidech, přibližuje teroristický stát pouze k porážce a potrestání, a ne naopak, jak se (Rusové) domnívají,“ zdůraznil podle agentury Unian. „(Ruské zlo) lze zastavit sankcemi, globální sankce proti Rusku musí být zesíleny,“ prohlásil Zelenskyj.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil ruské útoky na pokojná města za další důkaz nezbytnosti vyzbrojit Ukrajinu americkými stíhačkami F-16, napsala Ukrajinska pravda.

„Rusko dosud nepochopilo, že jeho krutost jen posiluje odhodlanost Ukrajiny a prohlubuje náš závazek podporovat ji v jejím boji,“ napsala na Twitteru americká velvyslankyně v Kyjevě Bridget Brinková.

Poplach zněl po celé Ukrajině kromě západu

Letecký poplach ukrajinské úřady vyhlásily kolem 04:20 místního času (03:20 SELČ) a odvolaly ho po několika hodinách. Podle agentury Ukrinform byl poplach vyhlášen po celé Ukrajině s výjimkou jejích západních oblastí.

Útoky přišly den poté, co se Moskva nechala slyšet, že by uvítala cokoliv, co by přiblížilo konec konfliktu. Ten přitom Rusko samo vyvolalo zabráním Krymu a vyvoláním války na Donbasu v roce 2014 a eskalovalo zahájením plnohodnotné pozemní invaze loni v únoru.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že útočilo na vojenské cíle. Ruská státní média obviňují ukrajinskou armádu z rozsáhlého ostřelování okupovaného Doněcka, kde okupační úřady hlásí sedm mrtvých po zásahu mikrobusu a desítku zraněných, uvedla ruská redakce BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 34 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...