Vítězství Ruska nelze dopustit, řekl Pavel velvyslancům. Kreml se dle něj nesmířil se ztrátou politického vlivu nad Českem

Nahrávám video

Vítězství Ruska ve válce nelze dopustit, řekl českým velvyslancům na Pražském hradě prezident Petr Pavel. Rusko se podle něj nesmířilo ani se ztrátou politického vlivu nad Českem. Pavel také řekl, že rozšíření Evropské unie se ukazuje být geopolitickou prioritou i existenční otázkou. Schůzka s hlavou státu se koná při příležitosti každoroční porady českých velvyslanců a velvyslankyň, která začala v pondělí v Černínském paláci.

„Ujal jsem se mandátu v době, kterou můžeme poněkud eufemisticky nazvat turbulentní. Je naprosto zřejmé, že náš svět v této době čelí komplexní a dynamické přeměně,“ sdělil Pavel na úvod setkání s velvyslanci. „Ruská agrese i rostoucí asertivita hrozí nabourat dosud platný mezinárodní řád vystavěný na pravidlech a spolupráci,“ poznamenal.

„Chci, aby zahraniční politika byla především státní, a tedy koordinovaná, transparentní, srozumitelná a důvěryhodná,“ řekl také prezident. Má prý dobrý pocit z toho, jak se daří krok za krokem měnit obraz České republiky, která podle něj byla donedávna vnímaná jako těžko srozumitelná a často také jako nepředvídatelný partner.

Prezident dodal, že je hrdý na to, s jakou silou a jednotou se Česko postavilo za napadenou Ukrajinu a zároveň se dokázalo vymanit ze závislosti na ruských energiích. „Vnímám samozřejmě i dopady války a migrační vlny na mnohé občany naší země, a to nejen v rovině ekonomické, ale i sociální. Vnímám i to, jak jsou tyto dopady cíleně a necitlivě zneužívány k šíření extremismu a v některých případech i xenofobie,“ upozornil Pavel.

Podpora Ukrajiny musí zůstat co nejširší, řekl Pavel

Nikdo si ze současné krize nesmí podle něj odnést pocit, že manipulace a násilí k prosazování vlastních zájmů se vyplácí. „Pokud chceme zachovat svět postavený na právu a jeho vymáhání, nemůžeme rezignovat na boj proti lži, manipulacím a šíření nenávisti. Proto i nadále zůstane součástí všech mých jednání podpora Ukrajiny,“ podotkl. Není to podle něj správné jen z hlediska morálního, ale je to i klíčové pro zajištění bezpečnosti Česka.

Podpora musí zůstat co nejširší, Ukrajina potřebuje humanitární, vojenskou, ekonomickou, politickou i rekonstrukční pomoc, míní. Apeloval také na vytvoření podmínek pro to, aby se Ukrajina po skončení války a splnění potřebných kritérií mohla stát plnohodnotným členem Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO).

„Vítězství Ruska nemůžeme dopustit,“ prohlásil. Takový výsledek by dle prezidenta nejen stvrdil bezpráví, které se odehrává na Ukrajině, ale zároveň by Rusko, které si zvolilo cestu konfrontace, povzbudil k dalším nepřátelským krokům vůči jiným evropským zemím včetně Česka. 

„Zkušenost už máme a netřeba zvlášť spekulovat o tom, že se Rusko se ztrátou politického vlivu nad naší zemí nikdy nesmířilo. A je také zřejmé, že takový výsledek by inspiroval další země uvažující podobně jako Rusko,“ podotkl prezident.

Pavel apeloval na hledání koalic napříč Evropou

Prezident v projevu k českým velvyslancům také vyzdvihl důležitost bezproblémových vztahů se sousedními zeměmi, které podle něj jsou předpokladem bezpečnosti Česka. Zmínil rovněž nadcházející parlamentní volby na Slovensku. „Věřím, že ať už bude výsledek voleb jakýkoli, naše nadstandardní přátelství zůstane pevné. Osobně se o to budu dále zasazovat,“ poznamenal.

Z pohledu velikosti a síly je pak českým nejvýznamnějším partnerem v Evropě Německo, které podle Pavla prochází geopolitickým i ekonomickým přerodem. „V řadě otázek, například ruské a čínské hrozby, se náš pohled postupně sbližuje,“ míní. Česko má zároveň zájem na modernizaci německého hospodářství, co se týče zelené a digitální transformace, s čímž je propojena i česká prosperita.

V listopadu na Hradě přivítá prezidenty zemí V4. Věří, že má smysl usilovat o to, aby skupina byla věrna svému zakladatelskému duchu, který byl demokratizační a proevropský. V projevu také apeloval na usilovné hledání koalic napříč Evropou, například v Pobaltí či ve Skandinávii. Zásadní jsou podle něj vztahy se Spojenými státy, za správný krok považuje nedávno ratifikovanou dohodu o obranné spolupráci.

Porada velvyslanců potrvá do čtvrtka

V pondělí poradu velvyslanců zahájili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Oba mluvili především o konfliktu na Ukrajině. Fiala uvedl, že největší bezpečnostní hrozbou pro Česko je ruská imperiální politika. Ostražitost ale podle něj je potřeba i před kroky Číny, která konflikt na Ukrajině sleduje i s ohledem na své vlastní mocenské ambice. On i Lipavský ubezpečili Ukrajinu, že Česko bude pokračovat ve vojenské i civilní pomoci.

S projevy k velvyslancům v pondělí vystoupili také ministryně obrany Jana Černochová (ODS), ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) a ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Poradu českých velvyslanců v Černínském paláci v pondělí kromě zástupců české vlády navštívil také ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Zástupce země napadené Ruskem měl čtvrthodinový projev k vedoucím zastupitelských úřadů, v němž mimo jiné hovořil o nutnosti dalších dodávek zbraní na Ukrajinu či vstupu země do Severoatlantické aliance (NATO).

Porada vedoucích zastupitelských úřadů v zahraničí potrvá do čtvrtka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu

Společnost ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
před 1 hhodinou

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 3 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 4 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 8 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 10 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...