Kyjev popírá ruské zprávy o začátku protiofenzivy, hlásí postup u Bachmutu a vyzývá k tichu

61 minut
90’ ČT24 – Ukrajina – co se děje na východní frontě?
Zdroj: ČT24

Ruské zdroje tvrdí, že Ukrajina v neděli ráno zahájila rozsáhlou ofenzivu na pěti úsecích fronty v Doněcké oblasti. Kyjev varoval před ruskými psychologickými operacemi a zdůrazňuje, že očekávaná ofenziva nezačala. Zopakoval také výzvu, aby se všichni zdrželi informování o pohybech ukrajinských jednotek. Obránci potvrdili pouze pokračující boje v Doněcké a Luhanské oblasti, mimo jiné u Bachmutu, kde se dle Kyjeva obráncům podařilo obsadit taktické pozice.

Moskva tvrdí, že Kyjev do akce, která směřovala na jižní část Doněcké oblasti, nasadil šest mechanizovaných a dva tankové prapory, jejichž cílem bylo prolomit obranu na místě, které Ukrajina považuje za nejzranitelnější. „Nepřítel nedosáhl svých cílů, neměl úspěch,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany. Ukrajinská armáda podle něj vedle mnoha vojáků přišla také o šestnáct tanků, tři bojová vozidla pěchoty a 21 bojových obrněných vozidel.

V oblasti byl podle Moskvy v době útoku i náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov, který se nacházel na jednom z předsunutých velitelských stanovišť.

V pondělí večer Kreml tvrzení o ukrajinské ofenzivě zopakoval s tím, že se ji opět podařilo odrazit. Ukrajinské síly údajně přišly o osmadvacet tanků, včetně osmi leopardů. Sdělení nelze ověřit, Moskva tvrzení o ukrajinských ztrátách opakovaně nadsazuje.

Kyjev ruské tvrzení odmítl

„Nemáme takové informace a nevyjadřujeme se k falešným zprávám jakéhokoliv druhu,“ okomentoval první tvrzení Moskvy mluvčí ukrajinského generálního štábu. „Válka pokračuje. Až do úplného vítězství,“ prohlásil podle agentur tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov.

Středisko ukrajinských ozbrojených sil pro strategickou komunikaci podle agentury Unian varovalo před rozsáhlou psychologickou operací nepřítele, zahrnující i šíření dříve připravených fotografií a videonahrávek zabitých, zraněných a zajatých ukrajinských vojáků a zničené vojenské techniky coby důkazů „porážky“ ukrajinské protiofenzivy, a to dokonce i v případě, že k protiútoku nedojde. Ruským cílem je zmást veřejnost, otřást morálkou ukrajinských vojáků a také přimět západní partnery k pochybnostem, aby snížili svou klíčovou podporu Ukrajině, upozornilo středisko.

„Rusové nevědí, na jakém místě podnikneme protiútok, a na 450 kilometrů frontové linie v našem úseku odpovědnosti jsou v ustavičném napětí,“ uvedla mluvčí jižního velitelství ukrajinských sil Natalija Humenjuková podle serveru RBK-Ukrajina. Rusové jsou podle ní vyčerpáni čekáním na dlouho očekávaný ukrajinský protiútok, ustavičně posilují obrané linie a neustále po nich přemisťují jednotky. Dokonce občas propadají panice a dezertují, dodala mluvčí.

Tato tvrzení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Americký deník The New York Times s odvoláním na nejmenované americké činitele napsal, že protiofenziva už možná začala. Američtí představitelé podle listu pozorují zintenzivnění ukrajinských útoků. Vycházejí přitom z informací získaných díky armádním satelitům, které dokážou sledovat dělostřeleckou palbu nebo odpalování raket.

Každodenní aktualizace ukrajinského generálního štábu se nezmínila o údajné velké ofenzivě v Doněcké oblasti, ale uvedla, že v Doněcké a Luhanské oblasti došlo k 29 bojovým střetům. V celé zemi uvedla, že v neděli podnikla celkem patnáct náletů na nepřátelské jednotky a zachytila šest nepřátelských bezpilotních letounů a zaútočila na několik velitelských stanovišť, skladů zbraní a protiletadlových systémů.

Agentura Unian poznamenala, že americký Institut pro studium války (ISW) ve svém hodnocení z noci na pondělí hovoří jen o „omezeném“ postupu ukrajinských sil v Záporožské oblasti.

Ukrajinský postup u Bachmutu a Vuhledaru

Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová prohlásila, že Rusko se snaží odvést pozornost od bojů v oblasti Bachmutu, který prý zůstává epicentrem bojů. Dle Maljarové ukrajinští obránci částečně přecházejí do útoku a obsazují hlavní vyvýšená místa, zatímco okupanti se snaží zachovat si pozice.

O zásahu ukrajinské armády u Bachmutu už v pondělí ráno na Telegramu hovořil velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj, podle kterého vojáci u města i nadále postupují. Prigožin, jehož žoldnéři donedávna u Bachmutu vedli ruskou ofenzivu, v pondělí uvedl, že se ukrajinské síly opět zmocnily obce Berchivka severně od Bachmutu.

O „znepokojivé situaci“ na frontě v pondělí podle agentury TASS hovořil také představitel ruské okupační správy Záporožské oblasti Vladimir Rogov. Ukrajinci podle něj útočí s větší intenzitou než předchozí den, kdy Rogov zmiňoval boje u obcí Novodarivka v Záporožské oblasti a Rivnopilu v Doněcké oblasti, západně od Velyke Novosilovky.

Podle ruskojazyčného serveru BBC nejsou kromě oznámení ruského ministerstva obrany jiné důkazy o tom, že by boje na frontě nabraly na síle. Naopak proruské kanály na Telegramu hovoří o vyhrocené situaci v úseku fronty Vuhledar – Velyka Novosilovka, tedy zhruba 40 až 50 kilometrů jihozápadně od Doněcku a 85 kilometrů severně od Mariupolu.

Například velitel sil doněckých separatistů Alexandr Chodakovskij v rozporu s tvrzením ruského ministerstva obrany na Telegramu uvedl, že až deset ukrajinských motorizovaných jednotek úspěšně postoupilo ve směru na Zolotu Nyvu a Novodonecke, přičemž vstoupili na okraj této obce jihozápadně od Vuhledaru. „Nepříteli se nás podařilo dostat do těžké pozice. Situace se vyvíjí,“ napsal Chodakovskij.

Neklid v Bělgorodské oblasti

V éteru ruské Rostovské, Bělgorodské a Voroněžské oblasti na západě Ruska mezitím zazněl falešný projev ruského vůdce Vladimira Putina vybízející obyvatele k evakuaci do hloubi vlasti kvůli „vpádu ukrajinských ozbrojených sil“.

Operativní štáb Bělgorodské oblasti, která v posledních dnech opakovaně zažila vpády ozbrojených skupin z Ukrajiny hlásících se k ruským odpůrcům Putinova režimu, upozornil, že informace o vpádu ukrajinských vojsk, vyhlášení válečného stavu a všeobecné mobilizace a o evakuaci regionu do hloubi Ruska je falešná. Mluvčí Kremlu vše označil za dílo hackerů.

Dění v Bělgorodu je podle politologa Zdeňka Kříže součástí ukrajinské operace. Kyjev si formuje bojiště, zejména se snaží rozptýlit desítkami menších útoků okupanty napříč dlouhou frontou tak, aby museli manévrovat a obnažili místa, kam potom Ukrajinci zaútočí.

Ukrajina vytvořila silnou a početnou armádu

Také generál ve výslužbě Pavel Macko se domnívá, že operace už běží, nezačala ale ještě její hlavní fáze a probíhá průzkum bojem. Iniciativa přechází do ukrajinských rukou, a pokud se někde podaří prolomit obranné linie, může tam přijít výraznější úder.

Kyjev podle Macka shromáždil sílu o nejméně šedesáti praporech. „Jestli Rusko nyní hovoří o šesti praporech, že odolalo nějaké velké ofenzivě, to bych bral s rezervou,“ podotýká směrem k tvrzení ruského ministerstva obrany. Podle Kříže jde o informační operaci, která má znejistit ukrajinskou veřejnost, západní spojence Kyjeva a má vytvořit dojem, že Ukrajina prohrává.

Na základě informací z otevřených zdrojů Kříž usuzuje, že Ukrajina má třicet až pětatřicet připravených manévrových brigád, z toho dvanáct se západní technikou. Dalších pětadvacet brigád formuje a stejné množství tvoří teritoriální obrana, o níž se ale nepředpokládá, že bude nasazena do útočných operací. Jedna brigáda má dle typu a určení mezi čtyřmi až šesti tisíci vojáky. „Ukrajina má dnes k dispozici velmi silné pozemní síly,“ konstatuje politolog.

Bezpečnostní analytik z katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza upozorňuje, že Rusové se po minulých ukrajinských protiofenzivách poučili. Zatímco v Charkovské oblasti se nechali překvapit, v Chersonské už nechtěli obětovat elitní jednotky a ustoupili. Nyní připravili obranu po téměř celé frontové linii a útok čekají. Moment překvapení proto už nebude tak zásadní a „roli bude hrát především síla a místo, kde k útoku dojde“.

Za zásadní zbraně pro protiofenzivu Bříza považuje bojová vozidla pěchoty typu Bradley s protitankovými střelami TOW. Analytik připomenul, že při první válce v Perském zálivu tyto systémy zlikvidovaly více nepřátelských tanků než hlavní bojové tanky Abrams.

Doněcká oblast může být strategickým místem pro ofenzivu. Stejně jako mnohá další, uvedl zpravodaj ČT

Zpravodaj ČT v Kyjevě Andreas Papadopulos upozornil, že prohlášení podobná sdělení RIA Novosti se z ruské strany objevovala už v minulých měsících. „Ruští vojenští blogeři několikrát bili na poplach na svých telegramových kanálech, že Ukrajina spustila nějakou větší protiofenzivu v určitém úseku frontové linie. Svědčí to o tom, že na straně ruských separatistů a také na straně ruských jednotek je evidentní panika,“ dodal.

Papadopulos upozornil, že ukrajinský generální štáb v nočním shrnutí o startu velkého protiútoku neinformoval. Tamní představitelé zároveň o víkendu sdíleli video, na kterém vyzývají k zachování ticha při přípravě vojenských kampaní. „Video opředlo pohyby ukrajinských vojsk tajemstvím,“ řekl.

Zmiňovaná Doněcká oblast se v uplynulých měsících objevovala v médiích jako jedno z míst, kde by mohla protiofenziva začít. Mluvil o ní i šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, který ji označil za slabé místo ruské obrany. „Byla to ale součást kritiky ruského vedení, jak ji můžeme z jeho úst pozorovat již několik dlouhých měsíců,“ řekl Papadopulos.

10 minut
Zahraniční zpravodaj ČT Papadopulos o vývoji situace na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Směrem na jih z Doněcké oblasti je okupovaný Mariupol. „Z ukrajinského pohledu je to velmi symbolické místo. Ale také strategicky by to byl dobře vybraný bod pro případnou protiofenzivu, protože by rozetnul ruské síly ve dví. Nechal by je na okupované části Donbasu a pak na ukrajinském jihu na Krymu. Přetnul by zásobovací koridory,“ uvedl zpravodaj.

Během spekulací o podobě ukrajinského útoku se však objevovala i mnohá další místa vhodná pro jeho start.

„Jde o takovou válku nervů, kdy Rusové si nejsou vůbec ničím jisti,“ řekla ČT24 redaktorka Deníku N Petra Procházková, podle níž se nervozita v Rusku zdá být obrovská a je vidět na sítích, ve sdělovacích prostředcích i v parlamentu. Ukrajina možná ještě nespustila operaci na zemi, ale výborně se jí daří v propagandistickém a psychologickém boji, míní Procházková.

Kyjev o protiofenzivě hovoří už několik měsíců. V pondělí například ministr zahraničí Dmytro Kuleba prohlásil, že Ukrajina má k jejímu zahájení už dostatek zbraní. O víkendu prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro The Wall Street Journal poznamenal, že by Ukrajina ráda měla ještě více západních zbraní, ale k protiútoku je i tak připravena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...