Kyjev popírá ruské zprávy o začátku protiofenzivy, hlásí postup u Bachmutu a vyzývá k tichu

Nahrávám video
90’ ČT24 – Ukrajina – co se děje na východní frontě?
Zdroj: ČT24

Ruské zdroje tvrdí, že Ukrajina v neděli ráno zahájila rozsáhlou ofenzivu na pěti úsecích fronty v Doněcké oblasti. Kyjev varoval před ruskými psychologickými operacemi a zdůrazňuje, že očekávaná ofenziva nezačala. Zopakoval také výzvu, aby se všichni zdrželi informování o pohybech ukrajinských jednotek. Obránci potvrdili pouze pokračující boje v Doněcké a Luhanské oblasti, mimo jiné u Bachmutu, kde se dle Kyjeva obráncům podařilo obsadit taktické pozice.

Moskva tvrdí, že Kyjev do akce, která směřovala na jižní část Doněcké oblasti, nasadil šest mechanizovaných a dva tankové prapory, jejichž cílem bylo prolomit obranu na místě, které Ukrajina považuje za nejzranitelnější. „Nepřítel nedosáhl svých cílů, neměl úspěch,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany. Ukrajinská armáda podle něj vedle mnoha vojáků přišla také o šestnáct tanků, tři bojová vozidla pěchoty a 21 bojových obrněných vozidel.

V oblasti byl podle Moskvy v době útoku i náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov, který se nacházel na jednom z předsunutých velitelských stanovišť.

V pondělí večer Kreml tvrzení o ukrajinské ofenzivě zopakoval s tím, že se ji opět podařilo odrazit. Ukrajinské síly údajně přišly o osmadvacet tanků, včetně osmi leopardů. Sdělení nelze ověřit, Moskva tvrzení o ukrajinských ztrátách opakovaně nadsazuje.

Kyjev ruské tvrzení odmítl

„Nemáme takové informace a nevyjadřujeme se k falešným zprávám jakéhokoliv druhu,“ okomentoval první tvrzení Moskvy mluvčí ukrajinského generálního štábu. „Válka pokračuje. Až do úplného vítězství,“ prohlásil podle agentur tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov.

Středisko ukrajinských ozbrojených sil pro strategickou komunikaci podle agentury Unian varovalo před rozsáhlou psychologickou operací nepřítele, zahrnující i šíření dříve připravených fotografií a videonahrávek zabitých, zraněných a zajatých ukrajinských vojáků a zničené vojenské techniky coby důkazů „porážky“ ukrajinské protiofenzivy, a to dokonce i v případě, že k protiútoku nedojde. Ruským cílem je zmást veřejnost, otřást morálkou ukrajinských vojáků a také přimět západní partnery k pochybnostem, aby snížili svou klíčovou podporu Ukrajině, upozornilo středisko.

„Rusové nevědí, na jakém místě podnikneme protiútok, a na 450 kilometrů frontové linie v našem úseku odpovědnosti jsou v ustavičném napětí,“ uvedla mluvčí jižního velitelství ukrajinských sil Natalija Humenjuková podle serveru RBK-Ukrajina. Rusové jsou podle ní vyčerpáni čekáním na dlouho očekávaný ukrajinský protiútok, ustavičně posilují obrané linie a neustále po nich přemisťují jednotky. Dokonce občas propadají panice a dezertují, dodala mluvčí.

Tato tvrzení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Americký deník The New York Times s odvoláním na nejmenované americké činitele napsal, že protiofenziva už možná začala. Američtí představitelé podle listu pozorují zintenzivnění ukrajinských útoků. Vycházejí přitom z informací získaných díky armádním satelitům, které dokážou sledovat dělostřeleckou palbu nebo odpalování raket.

Každodenní aktualizace ukrajinského generálního štábu se nezmínila o údajné velké ofenzivě v Doněcké oblasti, ale uvedla, že v Doněcké a Luhanské oblasti došlo k 29 bojovým střetům. V celé zemi uvedla, že v neděli podnikla celkem patnáct náletů na nepřátelské jednotky a zachytila šest nepřátelských bezpilotních letounů a zaútočila na několik velitelských stanovišť, skladů zbraní a protiletadlových systémů.

Agentura Unian poznamenala, že americký Institut pro studium války (ISW) ve svém hodnocení z noci na pondělí hovoří jen o „omezeném“ postupu ukrajinských sil v Záporožské oblasti.

Ukrajinský postup u Bachmutu a Vuhledaru

Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová prohlásila, že Rusko se snaží odvést pozornost od bojů v oblasti Bachmutu, který prý zůstává epicentrem bojů. Dle Maljarové ukrajinští obránci částečně přecházejí do útoku a obsazují hlavní vyvýšená místa, zatímco okupanti se snaží zachovat si pozice.

O zásahu ukrajinské armády u Bachmutu už v pondělí ráno na Telegramu hovořil velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj, podle kterého vojáci u města i nadále postupují. Prigožin, jehož žoldnéři donedávna u Bachmutu vedli ruskou ofenzivu, v pondělí uvedl, že se ukrajinské síly opět zmocnily obce Berchivka severně od Bachmutu.

O „znepokojivé situaci“ na frontě v pondělí podle agentury TASS hovořil také představitel ruské okupační správy Záporožské oblasti Vladimir Rogov. Ukrajinci podle něj útočí s větší intenzitou než předchozí den, kdy Rogov zmiňoval boje u obcí Novodarivka v Záporožské oblasti a Rivnopilu v Doněcké oblasti, západně od Velyke Novosilovky.

Podle ruskojazyčného serveru BBC nejsou kromě oznámení ruského ministerstva obrany jiné důkazy o tom, že by boje na frontě nabraly na síle. Naopak proruské kanály na Telegramu hovoří o vyhrocené situaci v úseku fronty Vuhledar – Velyka Novosilovka, tedy zhruba 40 až 50 kilometrů jihozápadně od Doněcku a 85 kilometrů severně od Mariupolu.

Například velitel sil doněckých separatistů Alexandr Chodakovskij v rozporu s tvrzením ruského ministerstva obrany na Telegramu uvedl, že až deset ukrajinských motorizovaných jednotek úspěšně postoupilo ve směru na Zolotu Nyvu a Novodonecke, přičemž vstoupili na okraj této obce jihozápadně od Vuhledaru. „Nepříteli se nás podařilo dostat do těžké pozice. Situace se vyvíjí,“ napsal Chodakovskij.

Neklid v Bělgorodské oblasti

V éteru ruské Rostovské, Bělgorodské a Voroněžské oblasti na západě Ruska mezitím zazněl falešný projev ruského vůdce Vladimira Putina vybízející obyvatele k evakuaci do hloubi vlasti kvůli „vpádu ukrajinských ozbrojených sil“.

Operativní štáb Bělgorodské oblasti, která v posledních dnech opakovaně zažila vpády ozbrojených skupin z Ukrajiny hlásících se k ruským odpůrcům Putinova režimu, upozornil, že informace o vpádu ukrajinských vojsk, vyhlášení válečného stavu a všeobecné mobilizace a o evakuaci regionu do hloubi Ruska je falešná. Mluvčí Kremlu vše označil za dílo hackerů.

Dění v Bělgorodu je podle politologa Zdeňka Kříže součástí ukrajinské operace. Kyjev si formuje bojiště, zejména se snaží rozptýlit desítkami menších útoků okupanty napříč dlouhou frontou tak, aby museli manévrovat a obnažili místa, kam potom Ukrajinci zaútočí.

Ukrajina vytvořila silnou a početnou armádu

Také generál ve výslužbě Pavel Macko se domnívá, že operace už běží, nezačala ale ještě její hlavní fáze a probíhá průzkum bojem. Iniciativa přechází do ukrajinských rukou, a pokud se někde podaří prolomit obranné linie, může tam přijít výraznější úder.

Kyjev podle Macka shromáždil sílu o nejméně šedesáti praporech. „Jestli Rusko nyní hovoří o šesti praporech, že odolalo nějaké velké ofenzivě, to bych bral s rezervou,“ podotýká směrem k tvrzení ruského ministerstva obrany. Podle Kříže jde o informační operaci, která má znejistit ukrajinskou veřejnost, západní spojence Kyjeva a má vytvořit dojem, že Ukrajina prohrává.

Na základě informací z otevřených zdrojů Kříž usuzuje, že Ukrajina má třicet až pětatřicet připravených manévrových brigád, z toho dvanáct se západní technikou. Dalších pětadvacet brigád formuje a stejné množství tvoří teritoriální obrana, o níž se ale nepředpokládá, že bude nasazena do útočných operací. Jedna brigáda má dle typu a určení mezi čtyřmi až šesti tisíci vojáky. „Ukrajina má dnes k dispozici velmi silné pozemní síly,“ konstatuje politolog.

Bezpečnostní analytik z katedry mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza upozorňuje, že Rusové se po minulých ukrajinských protiofenzivách poučili. Zatímco v Charkovské oblasti se nechali překvapit, v Chersonské už nechtěli obětovat elitní jednotky a ustoupili. Nyní připravili obranu po téměř celé frontové linii a útok čekají. Moment překvapení proto už nebude tak zásadní a „roli bude hrát především síla a místo, kde k útoku dojde“.

Za zásadní zbraně pro protiofenzivu Bříza považuje bojová vozidla pěchoty typu Bradley s protitankovými střelami TOW. Analytik připomenul, že při první válce v Perském zálivu tyto systémy zlikvidovaly více nepřátelských tanků než hlavní bojové tanky Abrams.

Doněcká oblast může být strategickým místem pro ofenzivu. Stejně jako mnohá další, uvedl zpravodaj ČT

Zpravodaj ČT v Kyjevě Andreas Papadopulos upozornil, že prohlášení podobná sdělení RIA Novosti se z ruské strany objevovala už v minulých měsících. „Ruští vojenští blogeři několikrát bili na poplach na svých telegramových kanálech, že Ukrajina spustila nějakou větší protiofenzivu v určitém úseku frontové linie. Svědčí to o tom, že na straně ruských separatistů a také na straně ruských jednotek je evidentní panika,“ dodal.

Papadopulos upozornil, že ukrajinský generální štáb v nočním shrnutí o startu velkého protiútoku neinformoval. Tamní představitelé zároveň o víkendu sdíleli video, na kterém vyzývají k zachování ticha při přípravě vojenských kampaní. „Video opředlo pohyby ukrajinských vojsk tajemstvím,“ řekl.

Zmiňovaná Doněcká oblast se v uplynulých měsících objevovala v médiích jako jedno z míst, kde by mohla protiofenziva začít. Mluvil o ní i šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, který ji označil za slabé místo ruské obrany. „Byla to ale součást kritiky ruského vedení, jak ji můžeme z jeho úst pozorovat již několik dlouhých měsíců,“ řekl Papadopulos.

Nahrávám video
Zahraniční zpravodaj ČT Papadopulos o vývoji situace na Ukrajině
Zdroj: ČT24

Směrem na jih z Doněcké oblasti je okupovaný Mariupol. „Z ukrajinského pohledu je to velmi symbolické místo. Ale také strategicky by to byl dobře vybraný bod pro případnou protiofenzivu, protože by rozetnul ruské síly ve dví. Nechal by je na okupované části Donbasu a pak na ukrajinském jihu na Krymu. Přetnul by zásobovací koridory,“ uvedl zpravodaj.

Během spekulací o podobě ukrajinského útoku se však objevovala i mnohá další místa vhodná pro jeho start.

„Jde o takovou válku nervů, kdy Rusové si nejsou vůbec ničím jisti,“ řekla ČT24 redaktorka Deníku N Petra Procházková, podle níž se nervozita v Rusku zdá být obrovská a je vidět na sítích, ve sdělovacích prostředcích i v parlamentu. Ukrajina možná ještě nespustila operaci na zemi, ale výborně se jí daří v propagandistickém a psychologickém boji, míní Procházková.

Kyjev o protiofenzivě hovoří už několik měsíců. V pondělí například ministr zahraničí Dmytro Kuleba prohlásil, že Ukrajina má k jejímu zahájení už dostatek zbraní. O víkendu prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro The Wall Street Journal poznamenal, že by Ukrajina ráda měla ještě více západních zbraní, ale k protiútoku je i tak připravena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 34 mminutami

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 5 hhodinami

Atentátník v mešitě v Islámábádu zabil desítky lidí

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku. K útoku se podle agentury Reuters přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ruský Rosatom začal s dostavbou maďarské elektrárny Paks

Po dvanácti letech od podpisu smlouvy začíná ruská společnost Rosatom rozšiřovat maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Projekt loni získal výjimku z amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru. Maďarská vláda projekt označila za vlajkovou loď revitalizace evropské jaderné energetiky.
před 8 hhodinami

Slovenská policie zastavila stíhání některých kroků státu za covidu-19

Slovenská policie zastavila stíhání v případu některých kroků státu za pandemie nemoci covid-19. S odvoláním na vyjádření prokuratury to napsal portál Aktuality.sk, rozhodnutí zatím není pravomocné. Šlo o vyšetřování nadúmrtí v době koronavirové nákazy, jakož i podezření z trestných činů obecného ohrožení a maření úlohy veřejným činitelem.
před 10 hhodinami

V Británii začal platit nejpřísnější zákon proti deepfake pornu

Ve Velké Británii začal platit nejpřísnější zákon proti vytváření falešných sexuálních fotografií skutečných lidí za pomoci umělé inteligence (AI). Pachatelům za to hrozí dva roky, respektive devět let, pokud je obětí dítě. Internetové platformy pak mohou čelit pokutám do výše deseti procent globálních příjmů. Londýnská vláda zároveň vytváří nástroj, který takový obsah snadno odhalí. Problémová je především AI jménem Grok na síti X, která patří miliardáři Elonu Muskovi. „Jednání Groku a X je nechutné a ostudné a upřímně řečeno, rozhodnutí proměnit toto v prémiovou službu je otřesné,“ nešetřil kritikou britský premiér Keir Starmer.
před 10 hhodinami

Dobrý začátek, řekl k jednáním Írán. USA vzápětí oznámily nové sankce

Spojené státy oznámily uvalení nových ropných sankcí na Írán. Trumpova vláda k tomuto kroku sáhla krátce po jednání v Ománu, jež bylo přitom podle Teheránu pozitivní. Podle ománského ministerstva zahraničí, které rokování zprostředkovává, se první fáze rozhovorů zaměřila na vytvoření vhodných podmínek k faktické obnově diplomatických a technických jednání. Pokračovat mají podle Teheránu jindy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...