Kremelská propaganda se chystá na ukrajinský protiútok. Ruská média mají zdůraznit sílu Kyjeva

Zprávy o plánované protiofenzivě ukrajinských vojáků se v médiích objevují už několik měsíců. Kreml nyní vydal pokyny, jak o ní mají reportovat provládní média. Podle instrukcí nemají chystaný útok zlehčovat, ale naopak vyzdvihovat západní dodávky zbraní i další pomoc Kyjevu. Moskva si tak připravuje půdu pro případ ukrajinského úspěchu, ale i pro scénář, kdy ruské síly Ukrajince odrazí.

Moskevská propaganda rozeslala instrukce do provládních médií, jak zpravovat obyvatele Ruska o očekávaném ukrajinském protiútoku. K pokynům Putinovy administrativy získali přístup novináři serveru Meduza.

Podle nich nemají ruská média „zlehčovat očekávání ohledně protiofenzivy podporované NATO, kterou Ukrajina ohlásila“ nebo tvrdit, že „Kyjev není na protiofenzivu připraven“.

„Pokud bude ofenziva neúspěšná, budou moci (ruské úřady) říci, že (ruská) armáda zdatně odrazila mimořádně silný útok. Hodnota vítězství se tím výrazně zvýší,“ objasnil motivace Kremlu jeden ze dvou zdrojů Meduzy blízkých Putinově administrativě.

„Pokud Ukrajina s pomocí zbraní z USA a Evropy uspěje a zabere území, bude i tato ztráta vysvětlitelná. Západ přece na tuto frontu soustředil obrovské úsilí, ale jeho úspěchy byly ve srovnání s tímto úsilím velmi skromné. Jinými slovy – celkově se ruská armáda udržela,“ dodal zdroj pod podmínkou anonymity.

O investicích do obsazených území mlčte, nabádá Kreml média

Propaganda státních médií se podle instrukcí Kremlu má také vyvarovat informací o tom, kolik ruská státní pokladna vynaložila peněz na opravu infrastruktury v okupovaných nebo nelegálně anektovaných ukrajinských územích. Server Meduza upozornil, že tyto výdaje nejsou v Rusku přijímány pozitivně.

„Budou opravovat věci v nových regionech a ignorovat potřeby v těch starých. Reakce (obyvatel Ruska) je pochopitelná: něco nám bylo odebráno. Je lepší neukazovat konkrétní částky,“ řekl anonymní zdroj Meduzy s tím, že stejnou nevoli Rusové projevovali už v roce 2014 po zabrání Krymu.

Ticho z Kyjeva

Kyjev oproti Moskvě volí odlišnou taktiku – k chystanému protiútoku mnoho informací neposkytuje, i když ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při středeční návštěvě Finska potvrdil, že se Ukrajinci chystají přejít v brzké době do útoku.

Kyjev se nevyjadřuje ani k počtu padlých obránců, a to z obavy, že by vysoká čísla mohla oslabit morálku vojáků. Rob Lee z Foreign Policy Research Institute přitom upozornil, že počet padlých dále poroste. „Když útočíte, obvykle si připíšete více ztrát,“ řekl pro The Washington Post.

Také západní spojenci o těchto údajích mlčí, odhady ruských ztrát přitom zveřejňují. V pondělí uvedl bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby, že jen za posledních pět měsíců dosáhly ruské ztráty na Ukrajině sta tisíc mužů. Moskva tento odhad odmítla s tím, že je „zcela vycucaný z prstu“.

Celkově Rusko ve válce „možná“ ztratilo 200 až 250 tisíc mužů, tedy mrtvých i raněných, uvedl v úterý americký generál Mark Milley. Rozsah ukrajinských ztrát zase přiblížily na konci února uniklé dokumenty amerických zpravodajských služeb – odhadly je na 122 až 127 tisíc mužů.

Množství ztrát, které se alespoň na ruské straně v posledních měsících zvýšilo, podle Washingtonu odráží nelítostné boje. Stojí za nimi tvrdé střety v bitvě o Bachmut, ale i ruské zimní ofenzivy u Vuhledaru, Kreminny nebo Marjinky, upozornil Lee.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 20 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 43 mminutami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 8 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 11 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 13 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 15 hhodinami
Načítání...