Ukrajinci odvezli z Maďarska tři své válečné zajatce, které tam bez jejich souhlasu poslalo Rusko

Tři z jedenácti ukrajinských válečných zajatců, které nedávno do Maďarska předalo Rusko, převezli ukrajinští diplomaté zpět do vlasti. Informoval o tom na Facebooku náměstek ukrajinského ministra zahraničí Oleh Nikolenko. Kvůli této skupině zajatců se mezi Kyjevem a Budapeští rozhořel diplomatický spor.

Podle Nikolenka ukrajinští diplomaté ve spolupráci s koordinačním štábem pro záležitosti válečných zajatců podnikají kroky pro „osvobození“ dalších mužů. Nikolenko v pondělí obvinil Maďarsko, že jedenáct zajatců drží v izolaci a že brání ukrajinským diplomatům, aby s nimi navázali kontakt.

Už dříve nejmenovaný ukrajinský činitel řekl, že zajatci se do Maďarska dostali díky „zakarpatskému původu“. Zakarpatská oblast na západě Ukrajiny je domovem zhruba 150 tisíc příslušníků maďarské menšiny. Ukrajina poukazuje na to, že zajatci jsou jejími občany, takže by jejich převoz do třetí země neměl být možný bez jejího souhlasu.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba řekl, že maďarský premiér Viktor Orbán chtěl ukázat Maďarům ve své zemi i v zahraničí, že je jejich jediným obráncem.

Budapešť tvrdí, že se na převozu nepodílela

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v úterý podle agentury MTI tvrdil, že vláda v Budapešti se na převozu zajatců z Ruska nepodílela, že šlo o iniciativu charitativní organizace Řádu maltézských rytířů. Podpořil ji patriarcha ruské pravoslavné církve Kirill. 

Podle zprávy Ruské pravoslavné církve ze začátku června však došlo k předání zajatců „na žádost maďarské strany“. Převoz zajatců už dříve potvrdil i maďarský vicepremiér Zsolt Semjén, který uvedl, že se jedná o „gesto ruské pravoslavné církve vůči Maďarsku, kterému tito lidé vděčí za svou svobodu“.

Ministr Szijjártó tvrdí, že se ukrajinští zajatci mohou pohybovat po Maďarsku svobodně, „dělají, co chtějí, a stýkají se, s kým chtějí“. Nikolenko ale v pondělí uvedl, že zajatci nemají přístup k otevřeným zdrojům informací, komunikovat s příbuznými mohou jen v přítomnosti třetích osob a je jim také odepřen kontakt s ukrajinským velvyslanectvím.

Budapešť dlouhodobě Kyjev viní z utiskování maďarské menšiny na Ukrajině, Maďarsko se kvůli tomu snaží blokovat snahy o sbližování Kyjeva s NATO nebo Evropskou unií. Zároveň vláda konzervativního maďarského premiéra Orbána jako jediná v EU udržuje navzdory ruské agresi proti Ukrajině zejména obchodní kontakty s Moskvou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele, kteří přišli provést prohlídku

Elysejský palác odmítl vpustit vyšetřovatele na domovní prohlídku spojenou s možnou korupcí a střetem zájmu při udílení veřejných zakázek, informovaly v úterý agentury Reuters a AFP, podle nichž úřady prohledaly také několik dalších budov. Případ podle Národní finanční prokuratury souvisí mimo jiné s pořádáním obřadů při uvádění významných osobností do Panthéonu.
před 2 hhodinami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Magyar po volebním úspěchu řeší uvolnění zmrazených eurofondů i veřejnoprávní média

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 7 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 7 hhodinami

Vance vyzval papeže, aby se nevměšoval do amerických záležitostí

Americký viceprezident JD Vance se zastal prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil papeže z toho, že je příliš liberální a slabý v otázce kriminality. Vance dle serveru The New York Times papeže vyzval, aby se „nevměšoval do amerických záležitostí“ a aby se zaměřil na dění v katolické církvi. Papež v minulosti v souvislosti s kritikou z úst šéfa Bílého domu prohlásil, že se „Trumpovy administrativy nebojí“.
před 9 hhodinami

Účastníci Pochodu živých si připomněli oběti holocaustu

Studenti celého světa se zúčastnili 3,5 kilometru dlouhého Pochodu živých, který se koná každoročně v Den památky holocaustu. Trasa vede z koncentračního tábora Osvětim do Osvětimi II Březinky. Připomněli si tak pochody smrti, které se koncem války konaly na řadě míst. Letošního ročníku se zúčastnil i izraelský ministr školství Jo'av Kiš.
před 9 hhodinami
Načítání...