Ukrajinci odvezli z Maďarska tři své válečné zajatce, které tam bez jejich souhlasu poslalo Rusko

Tři z jedenácti ukrajinských válečných zajatců, které nedávno do Maďarska předalo Rusko, převezli ukrajinští diplomaté zpět do vlasti. Informoval o tom na Facebooku náměstek ukrajinského ministra zahraničí Oleh Nikolenko. Kvůli této skupině zajatců se mezi Kyjevem a Budapeští rozhořel diplomatický spor.

Podle Nikolenka ukrajinští diplomaté ve spolupráci s koordinačním štábem pro záležitosti válečných zajatců podnikají kroky pro „osvobození“ dalších mužů. Nikolenko v pondělí obvinil Maďarsko, že jedenáct zajatců drží v izolaci a že brání ukrajinským diplomatům, aby s nimi navázali kontakt.

Už dříve nejmenovaný ukrajinský činitel řekl, že zajatci se do Maďarska dostali díky „zakarpatskému původu“. Zakarpatská oblast na západě Ukrajiny je domovem zhruba 150 tisíc příslušníků maďarské menšiny. Ukrajina poukazuje na to, že zajatci jsou jejími občany, takže by jejich převoz do třetí země neměl být možný bez jejího souhlasu.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba řekl, že maďarský premiér Viktor Orbán chtěl ukázat Maďarům ve své zemi i v zahraničí, že je jejich jediným obráncem.

Budapešť tvrdí, že se na převozu nepodílela

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v úterý podle agentury MTI tvrdil, že vláda v Budapešti se na převozu zajatců z Ruska nepodílela, že šlo o iniciativu charitativní organizace Řádu maltézských rytířů. Podpořil ji patriarcha ruské pravoslavné církve Kirill. 

Podle zprávy Ruské pravoslavné církve ze začátku června však došlo k předání zajatců „na žádost maďarské strany“. Převoz zajatců už dříve potvrdil i maďarský vicepremiér Zsolt Semjén, který uvedl, že se jedná o „gesto ruské pravoslavné církve vůči Maďarsku, kterému tito lidé vděčí za svou svobodu“.

Ministr Szijjártó tvrdí, že se ukrajinští zajatci mohou pohybovat po Maďarsku svobodně, „dělají, co chtějí, a stýkají se, s kým chtějí“. Nikolenko ale v pondělí uvedl, že zajatci nemají přístup k otevřeným zdrojům informací, komunikovat s příbuznými mohou jen v přítomnosti třetích osob a je jim také odepřen kontakt s ukrajinským velvyslanectvím.

Budapešť dlouhodobě Kyjev viní z utiskování maďarské menšiny na Ukrajině, Maďarsko se kvůli tomu snaží blokovat snahy o sbližování Kyjeva s NATO nebo Evropskou unií. Zároveň vláda konzervativního maďarského premiéra Orbána jako jediná v EU udržuje navzdory ruské agresi proti Ukrajině zejména obchodní kontakty s Moskvou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 51 mminutami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 4 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 7 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...