V Chersonu zavládla 11. listopadu 2022 radost. Po osmi měsících pod okupační správou se město vrátilo zpět Ukrajincům a zatímco ruské jednotky se stahovaly až v chaotickém spěchu, ukrajinská armáda postupovala mnohem rychleji než sama v předchozích zprávách z fronty předpokládala. Lidé vyšli do ulic a vítali první ukrajinské vojáky. Od té doby však zažívají dny plné ostřelování a hrůzných zážitků, protože Rusové se opevnili na levém břehu Dněpru a mají město stále na dostřel.
Souseda Tamary nedávno zabila ruská střela. „Byl s přáteli poblíž obchodu a spadla tam raketa. Jeden z nich upadl, druhý byl zraněn, jemu to utrhlo hlavu,“ řekla reportérovi Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.
Považuje to za mstu Rusů. „Jen se mstí, protože Cherson zajali a pak ho ztratili“.
Město padlo do ruských rukou krátce po zahájení loňské invaze. Rusové ho drželi osm měsíců. Cherson, ležící na západním břehu Dněpru poblíž ústí do Černého moře, byl prvním větším městem, kterého se Rusové zmocnili. A podle ukrajinských zdrojů také jediným oblastním městem, které okupační síly ovládly.
Onoho 11. listopadu začali lidé hned odstraňovat ruské symboly a připomínky okupace. Jedno video, které sdílel i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, ukazovalo obyvatele, kteří strhávají propagandistický billboard s mladou dívkou držící ruskou vlajku, na níž stojí: „Rusko je tu navždy.“
Korabel je jedna ze čtvrtí Chersonu. Nachází se na říční deltě jižně od vlastního města. Žije zde také Ihor, který stejně jako Tamara požádal novináře, aby uváděli jen jeho křestní jméno. I on hovoří o obětech ruské palby, které znal.
„Jaký protiletecký kryt vás zachrání, když vzdálenost od levého břehu k pravému břehu je jen dva až tři kilometry? Nemáme tady ani protileteckou sirénu,“ řekl. „Když střílejí, je lepší zůstat doma, než utíkat pryč.“
Útoky už zabily v Chersonu a okolních čtvrtích desítky civilistů, uvedli oficiální činitelé.
Pod neustálou palbou
Ukrajinská tisková agentura Ukrinform ve čtvrtek sdělila, že jen za tento den ostřelovala ruská armáda území Chersonské oblasti jednačtyřicetkrát a zranila čtyři lidi. „Zahájili palbu z děl, salvových raketometů, minometů a tanků,“ uvedl na Telegramu vedoucí Chersonské oblastní vojenské správy Jaroslav Januševyč. Samotný Cherson byl podle něj zasažen devětkrát, cílem byly obytné čtvrti.
Šestnáct lidí bylo zabito a více než šedesát zraněno také ve chvíli, kdy Rusové 24. prosince spustili intenzivní dělostřelecké ostřelování centra města. V prvních hodinách 1. ledna pak ruské síly podle ukrajinských představitelů vypálily asi sedm granátů na Chersonskou dětskou nemocnici. Nebyly hlášeny žádné oběti, ale desítky dětí, rodičů a zaměstnanců musely být evakuovány. Po útoku obvinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ruské síly, že „zabíjejí kvůli zastrašování a potěšení“.
Podobné zprávy přicházejí z Chersonské oblasti či přímo z Chersonu každý den.
Život v nuzných podmínkách
Právě v již zmíném Korabelu je situace zvlášť zoufalá, a to nejen kvůli častému ostřelování. Podle chersonské městské rady zde mnoho domů nemá elektřinu, topení ani vodu. Veřejná doprava byla pozastavena a práce dobrovolníků se stala životu nebezpečnou kvůli časté palbě.
Chersonské úřady proto vyzvaly obyvatele k evakuaci. Jen málo z nich ale o odchodu uvažuje. Ti, kteří se rozhodli zůstat, často uvádějí, že nemají dostatek peněz na bydlení někde jinde. Mnozí také nejsou ochotní opustit své domovy.
„Není tu světlo, voda ani teplo, ale lidé žijí své životy a chtějí v tom pokračovat, protože tohle je jejich domov, nechtějí ho opustit,“ řekla Teťjana, jedna z obyvatelek. Jako penzistka tvrdí, že tu vystačí s měsíčním důchodem kolem 68 dolarů (zhruba patnáct set korun).
Další obyvatelka Korabelu, Ljudmila, má rozbitá okna pokrytá fólií, aby ji chránila před zimním chladem. Také balkon nese stopy střel. Říká, že nemůže spát, ale nehodlá odejít. Nejméně sedm tisíc lidí se rozhodlo zůstat, napsal koncem prosince server Euronews.
Viktor Tocký, který vede okresní bytové družstvo, říká, že nejpalčivějším problémem obyvatel Korabelu je nedostatek stavebních materiálů. Chybí plastové fólie nebo překližky na okna, které by umožnily opravy škod způsobených ostřelováním.
Napjatá situace
Halyna Luhová, která stojí v čele vojenské správy města, situaci ve čtvrti popisuje jako „velmi napjatou.“ Mnoho obyvatel podle ní ani nechce otevřít dveře sociálním pracovníkům. „Stojí za dveřmi a říkají, že nikam nejdou, a žádají nás, abychom jim přinesli humanitární pomoc,“ řekla Luhová. Podmínky pro život zhoršuje i to, že rozvodnu tepla pro celý okres nedávno zasáhly ruské rakety. Neustálé ostřelování pak dělníkům znemožňuje opravu.
Podle Luhové městské úřady otevřely dočasné přístřešky, kde se obyvatelé, kteří se odmítají evakuovat, mohou ohřát a nabít mobilní telefony nebo přenosné baterie. Ale i to je velmi riskantní. Při nedávné návštěvě, řekla Luhová, došlo k explozi poblíž jejího auta. „Nevěděli jsme, kam utéct,“ řekla. „To se stává pořád. A je to tak nečekané. Na minometnou či dělostřeleckou palbu nemáte čas reagovat,“ dodala.
Z Chersonu samotného však evakuace obyvatel pokračuje, uvedla stanice BBC News. Jednak vlaky, což organizuje ukrajinská vláda, jednak vlastními auty. Tato vlna zesílila zejména po ostřelování města koncem prosince. „Už to nevydržíme. Ostřelování je tak intenzivní. Celou dobu jsme tam zůstali a mysleli si, že to přejde a že budeme mít štěstí. Ale dům vedle našeho zasáhla střela a také dům mého otce byl ostřelován,“ řekla Iryna Antoněnková BBC.
Lov na kolaboranty
V Chersonu také pokračuje odhalování lidí, kteří spolupracovali s Rusy během okupace města. Nedávno zde agenti ukrajinské tajné sluby (SBU) například zadrželi místního obyvatele, který se účastnil represivních nájezdů Rusů proti členům místního hnutí odporu.
Tiskové oddělení SBU k tomu uvedlo, že „podezřelý podporoval ruské okupanty, protože se dobrovolně přihlásil, že jim pomůže“. Za to mu byla nabídnuta pozice v odboru ministerstva vnitra pro město Cherson. Tam dobrovolně souhlasil, že se připojí k „samostatnému praporu hlídkové služby Ruské federace“. Dostal pak zbraň a ruskou uniformu.
„Mezi hlavní úkoly, které kolaborant plnil, patřila ostraha zabraných administrativních budov, do kterých Rusové umístili své úřady,“ uvedla tisková zpráva SBU. Podle ní se rovněž účastnil represivních razií proti členům hnutí odporu, nezákonně zadržoval ukrajinské vlastence a posílal je do táborů smrti. Po osvobození Chersonu se prý snažil ukrýt ve městě, aby se vyhnul spravedlnosti. Agenti SBU později našli mužův služební průkaz vydaný Rusy i další důkazy o jeho trestné činnosti.
