Ukrajina by chtěla v únoru uspořádat mírový summit. Podmínkou pro pozvání Ruska je stíhání za válečné zločiny

Ukrajina by chtěla uspořádat do konce února příštího roku mírový summit, nejlépe na půdě OSN. Agentuře AP to řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Prostředníkem na jednáních, která by se měla uskutečnit v době prvního výročí ruské invaze na Ukrajinu, by podle Kyjeva měl být generální tajemník OSN António Guterres. Rusko by se podle Kuleby ale summitu mohlo zúčastnit jen v případě, pokud by předtím čelilo mezinárodnímu soudu kvůli válečným zločinům.

Ukrajina podle Kuleby udělá všechno pro to, aby válku v roce 2023 vyhrála. Doplnil, že diplomacie hraje vždy důležitou roli. „Každá válka končí diplomatickým způsobem,“ řekl. „Každá válka končí v důsledku akcí podniknutých na bojišti a u jednacího stolu,“ dodal.

Ukrajinská vláda by mírový summit ráda uspořádala do konce února. „OSN by mohla být nejlepším místem pro jeho uspořádání, protože tady nejde o projev laskavosti vůči určité zemi,“ uvedl Kuleba. „Je to opravdu o tom přivést k jednání všechny,“ dodal. Na dotaz, jestli bude na summit pozváno Rusko, řekl, že nejprve bude muset být tato země mimo jiné stíhána u mezinárodního soudu za válečné zločiny, které má na svědomí.

O roli Guterrese Kuleba řekl: „Prokázal se jako velmi schopný mediátor a vyjednavač, a co je nejdůležitější, jako zásadový a čestný muž. Takže bychom uvítali jeho aktivní účast.“

Jarní mírová jednání Ruska s Ukrajinou skončila neúspěchem. Ukrajina již několikrát zopakovala, že rozhovory neodmítá, nechce ale jednání založená na ruských ultimátech. Na začátku října navíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů jmenovitě s Putinem.

Kuleba: Speciální plán pomůže zprovoznit systém Patriot

Kuleba agentuře AP také řekl, že je „naprosto spokojen“ s výsledky nedávné návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve Spojených státech.

USA při ní Ukrajincům slíbily mimo jiné dodání amerického systému protivzdušné obrany Patriot. Šéf ukrajinské diplomacie nyní prozradil, že americká vláda připravila speciální plán, jak systém v zemi zprovoznit za méně než šest měsíců. Běžně přitom jen výcvik trvá až jeden rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Chile volí prezidenta, z prvního kola podle odhadů nejspíš nevzejde

Voličky a voliči v Chile v neděli rozhodují o nové hlavě státu, která v čele země od března nahradí levicového prezidenta Gabriela Borice. Průzkumy favorizují v prvním kole exministryni jeho vlády Jeannette Jaraovou, která kandiduje za levicovou koalici a je členkou komunistické strany. Očekává se ale, že nezíská přes 50 procent hlasů a nový prezident vzejde až ze druhého kola volby, které je na programu v prosinci.
01:03Aktualizovánopřed 48 mminutami

Evropa musí vytrvat v podpoře Ukrajiny. I přes korupční skandál, míní Stubb

Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země, zdůraznil v rozhovoru pro agenturu AP finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.
08:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Filipínách vypukly rozsáhlé protesty kvůli kauze protipovodňových projektů

Desítky tisíc Filipínců v Manile vyšly do ulic demonstrovat kvůli rozsáhlému korupčnímu skandálu, který se týká nekvalitně provedených či nerealizovaných projektů protipovodňové ochrany. AP píše, že protestů se celkem účastní stovky tisíc lidí a že jde o dosud největší akci týkající se této kauzy, do níž jsou zapleteni vlivní členové parlamentu a vysoce postavení vládní úředníci.
před 3 hhodinami

Povolenky ETS 2 by mělo Česko odmítnout, míní ekonomové. Niedermayer nesouhlasí

Česko by mělo odmítnout emisní povolenky ETS 2, shodli se ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Naopak europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) je pro jejich přijetí, argumentuje snížením nákladů pro „chudé“ rodiny. V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili také o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
08:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Polsku se střetávají prezident a premiér

Polský prezident Karol Nawrocki se od svého nástupu do funkce opakovaně dostal do střetu s tamní vládou. V týdnu se navíc osobně zúčastnil kontroverzního pochodu nacionalistů. Nawrockého ambice podle experta míří k vytvoření velké pravicové strany.
před 6 hhodinami

Hamás posiluje podle svědectví kontrolu v Gaze

V době, kdy Spojené státy začínají prosazovat své budoucí plány pro Gazu, se teroristické hnutí Hamás dle obyvatel Pásma snaží rozšířit svou kontrolu nad územím – od regulace cen kuřat až po vybírání poplatků za cigarety. To však vyvolává rostoucí pochybnosti o tom, zda se teroristické hnutí skutečně vzdá své autority, jak přislíbilo, píše agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Je to existenciální hrozba. Island se bojí, že ho zničí kolaps oceánských proudů

Kdyby se zastavily, změnily nebo jen zpomalily oceánské proudy přenášející teplo na sever, mělo by to velmi neblahé dopady na Island. Tamní vláda pokládá problém za vážný.
před 8 hhodinami

Chile může ovládnout krajní pravice. Vzhlíží k Pinochetovi

Polarizované Chile stojí na křižovatce. Podle průzkumů jsou mezi favority nedělních prezidentských voleb dva kandidáti krajní pravice, kteří hájí Pinochetovu diktaturu. Levice by navíc mohla přijít o většinu v parlamentu. Zemi trápí rostoucí kriminalita, příliv migrantů a stagnující hospodářství. Do náruče radikální pravice žene Chilany i únava z politiky, včetně neshod na změnách ústavy z roku 1980.
před 9 hhodinami
Načítání...