Rusko se zasazuje o vyloučení jaderných konfliktů, i když nyní je riziko vysoké, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva podle něj chce omezit všechny možnosti umělého zvyšování takových rizik, Kreml přitom opakovaně hovoří o možnosti použití jaderných zbraní. NATO podle Lavrova „v podstatě vede válku s Ruskem“. Podle šéfa ukrajinské diplomacie Moskva ztratila naději na odrazení světa od podpory Kyjeva.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
„Toto je náš klíčový postoj, o nějž opíráme všechno. Rizika jsou nyní značná,“ řekl Lavrov ruské státní televizi k údajné snaze snižovat napětí. „Nechtěl bych tato rizika uměle zvyšovat. Mnohým by se to líbilo. Nebezpečí je vážné, skutečné. A my to nesmíme podceňovat,“ pokračoval šéf ruské diplomacie.
Lavrov byl dotázán, jak je důležité vyhnout se třetí světové válce a zda je současná situace srovnatelná s kubánskou krizí z roku 1962, která byla nejnižším bodem americko-sovětských vztahů.
Dodávky západních zbraní na Ukrajinu podle Lavrova znamenají, že NATO je „v podstatě zapojeno do války s Ruskem“. Moskva tyto zbraně považuje za legitimní cíle. Přiznal také, že sklady zbraní na západě Ukrajiny se několikrát staly cílem ruských útoků.
Podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby ztratilo Rusko „poslední naději, že svět odradí od podpory Ukrajiny“, napsal na Twitteru. „Znamená to jediné: Moskva cítí porážku.“
Chvástání, zní z Londýna
Náměstek britského ministra obrany James Heappey považuje Lavrovova slova za „chvástání“. „Nedomnívám se, že v tuto chvíli existuje bezprostřední riziko eskalace,“ uvedl Heappey pro BBC. Dodal, že Západ svou podporu Ukrajině pečlivě balancuje, aby se vyhnul přímé konfrontaci s Ruskem.
Ruské ministerstvo obrany minulý týden jako absurdní popřelo tvrzení Washingtonu, že se Moskva chystá použít na Ukrajině taktické jaderné zbraně. Rusko tvrdí, že jaderné zbraně použije jen v případě ohrožení vlastní existence. Zároveň obviňuje Západ, že opatřeními přijatými po invazi na Ukrajinu v zásadě útočí na Rusko.
Také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předminulý týden varoval, že by se všechny státy měly připravit na možnost, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl použít na Ukrajině taktické jaderné zbraně. Putin na konci února nařídil uvést jaderné síly do „zvláštního režimu“ bojové pohotovosti, přičemž nebylo příliš jasné, jaké má tento krok praktické důsledky.
