Ukrajinští ministři se sešli v Polsku s Blinkenem i Bidenem. Ten slíbil další pomoc

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov dorazil spolu s ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou do Varšavy, kde jednali se svými americkými protějšky. Se dvojicí ukrajinských ministrů se setkal i americký prezident Joe Biden. Ukrajina dostala od Spojených států další bezpečnostní přísliby. Šéf Bílého domu se rovněž setkal s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Tomu řekl, že článek Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně bere jako posvátný závazek. Polsko má podle něj dostat další pomoc s uprchlíky. Večer pronesl hlavní projev, ve kterém zopakoval, že USA stojí pevně na straně Ukrajiny.

„Diskutujeme o aktuálních otázkách a spolupráci v politických a obranných směrech mezi Ukrajinou a Spojenými státy,“ uvedl Reznikov na Twitteru a přidal fotografii ze setkání s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem a ministrem obrany Lloydem Austinem.

Biden se k nim přidal zhruba hodinu po začátku schůzky, napsala agentura Bloomberg.

„Od Spojených států jsme obdrželi další přísliby ohledně rozvoje naší obranné spolupráce,“ řekl Kuleba novinářům po schůzce. Dříve na svém twitterovém profilu napsal, že čtveřice ministrů chce docílit praktických rozhodnutí, jež by Ukrajině pomohla v boji proti Rusku. 

Kuleba řekl, že americkému prezidentovi podrobně vylíčil situaci v obleženém městě Mariupol. Biden podle něj slíbil další podporu ze strany Spojených států. Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny obléhají ruská vojska od prvních dní invaze, která začala 24. února. Strádající přístavní město se stalo symbolem válečné zkázy. Podle ukrajinské vlády se z něj musí evakuovat ještě přes sto tisíc lidí.

„Přislíbili jsme, že budeme nadále Ukrajině poskytovat humanitární, bezpečnostní a ekonomickou podporu,“ napsal na Twitteru také Blinken.

Co se týče Bidena, jednalo se podle AFP o jeho první setkání s vysokými ukrajinskými představiteli od počátku ruské invaze.

Úvod jednání se podle CNN nesl v odlehčenějším duchu. Ukrajinští ministři zmínili náročnou cestu z Kyjeva do Varšavy, která zahrnovala dlouhou cestu vlakem a další tři hodiny v autě. „Bylo to jako letět z Kyjeva do Washingtonu s navazujícím letem v Istanbulu,“ řekl Kuleba. „Dobré je, že od začátku války jsem se naučil spát za jakýchkoliv podmínek,“ dodal. 

Americký prezident odvětil, že i on má za sebou mnoho takových cest. „Díváte se na chlapíka, který cestoval přes milion mil vlakem, doslova,“ řekl Biden s odkazem na své působení ve funkci senátora ve Washingtonu, kam pravidelně dojížděl vlakem ze svého domova v Delaware.   

Jednání s Andrzejem Dudou

Šéf Bílého domu ve Varšavě jednal i s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Biden uvedl, že Polsko na sebe vzalo velkou část odpovědnosti za řešení uprchlické krize způsobené válkou na Ukrajině a svět by mu měl s tímto úkolem pomoci.

10 minut
Joe Biden ve Varšavě
Zdroj: ČT24

Podle Bidena ruský prezident Vladimir Putin zřejmě počítal s tím, že dokáže NATO rozštěpit a oddělit východní křídlo od západních partnerů. To se mu ale nepovedlo a Aliance je podle amerického prezidenta „naprosto, absolutně a zcela jednotná a v jejím názoru nejsou žádné trhliny“.

„Schopnost Ameriky dostát své roli v dalších částech světa spočívá na jednotné, bezpečné Evropě. Poučili jsme se ze smutné zkušenosti ve dvou světových válkách, kdy jsme se (zpočátku) neangažovali a na stabilitě Evropy se nepodíleli a později nás to pronásledovalo,“ řekl americký prezident.

„Říkám již dlouhou dobu, že stabilita v Evropě je pro Spojené státy z hlediska společných zájmů kriticky důležitá – a nejen v Evropě, ale na celém světě,“ prohlásil rovněž.

Wojciech Kolarski z kanceláře polského prezidenta sdělil, že setkání Bidena a Dudy trvalo hodinu, ačkoli původně bylo plánováno na patnáct minut. Duda po schůzce řekl, že Polsko má zájem nakoupit od USA moderní vojenské vybavení a chce posilovat vojenskou spolupráci, napsala agentura PAP.

Biden označil Putina za řezníka

Biden se v sobotu rovněž ve Varšavě setkal s ukrajinskými uprchlíky. Při této příležitosti označil Putina za řezníka. Biden se o šéfovi Kremlu vyjádřil nelichotivě už několikrát. Na otázku, co si myslí o Vladimiru Putinovi – „vzhledem k tomu, co těmto lidem způsobil“ – americký prezident podle agentury AFP odpověděl jednou větou: „Je to řezník.“ Setkání šéfa Bílého domu s ukrajinskými uprchlíky na Národním stadionu v polské metropoli přitom živě přenášelo několik televizních stanic.

Kvůli napadení Ukrajiny a barbarskému postupu ruských sil Biden minulý týden nazval Putina válečným zločincem, později „krvežíznivým diktátorem“ a „hrdlořezem“. Na to reagoval mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Ten uvedl, že Bidenovy osobní urážky na Putinovu adresu zužují možnosti ke zlepšení vztahů mezi Ruskem a USA. „Přece jen by si státní představitel měl zachovat soudnost,“ řekl Peskov podle agentury TASS. „Osobní urážky zužují okno příležitostí pro naše dvoustranné vztahy za nynější administrativy (USA). Toho si musíme být vědomi,“ zdůraznil mluvčí. 

Pozastavil se podle TASS také nad tím, že Putina obviňuje Biden, který svého času vyzýval k bombardování Jugoslávie. „Vždyť je to člověk, který svého času požadoval, v televizním vystoupení, bombardovat Jugoslávii. Právě bombardovat Jugoslávii. Požadoval zabíjet lidi,“ řekl Peskov. „Proto je samozřejmě přinejmenším podivné slyšet cosi takového z jeho úst,“ zdůraznil.

Bidenův hlavní projev

Večer měl pak Biden hlavní projev, kterým završil svůj pobyt v Polsku. Hovořil o společném úsilí svobodného světa podpořit lid Ukrajiny, pohnat Rusko k odpovědnosti za jeho brutální válku a bránit budoucnost, která je zakotvena v demokratických principech.

„Pro ruskou invazi na Ukrajinu neexistuje žádné ospravedlnění, důvody uváděné Moskvou jsou nemravné a cynické, viníkem je Putin,“ řekl Biden s tím, že ruský prezident musí být obviněn. „Každá generace bojuje za demokracii znovu. Stojíme při vás. Dnes se bojuje o Kyjev, Charkov a o další města,“ prohlásil Biden.

Bidenův program ve Varšavě zakončil jeho čtyřdenní cestu, která zahrnovala i účast na summitech NATO, G7 a Evropské rady v Bruselu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...