Ukrajina pomýšlí na osvobození celé země. V Izjumu našli desítky mrtvých civilistů

Nahrávám video
Události: Vývoj bojů na Ukrajině
Zdroj: ČT

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Kyjev pomýšlí na osvobození celé země. Ruský prezident Vladimir Putin se podle amerických výzvědných služeb připravuje na dlouhodobý konflikt na Ukrajině. V domě v Izjumu v Charkovské oblasti zničeném v březnu ruskými vojáky se našla těla 44 civilistů. V Charkovské oblasti bylo osvobozeno několik obcí, oznámil večer generální štáb ukrajinské armády. Bělorusko poslalo k ukrajinským hranicím speciální síly.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Ukrajina během války s Ruskem změnila své válečné cíle: zatímco dříve by za vítězství pokládala zatlačení ruských vojsk zpět do pozic před útokem z 24. února, nyní – pokud zvítězí v bitvě o Donbas – bude dost silná, aby si kladla za cíl osvobození celé země. Uvedl to ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v rozhovoru zveřejněném listem Financial Times.

Pouze porážka Ruska podle Kuleby umožní Ukrajině znovu otevřít své černomořské přístavy a oživit svou exportní ekonomiku. Pokud Kyjev dostane „ještě větší vojenskou podporu, budeme je (Rusy) moci vytlačit zpět z Chersonské oblasti (na jihu Ukrajiny), abychom porazili Černomořskou flotilu a odblokovali plavbu“, uvedl.

Ministr ale připustil, že takové vítězství by si mohlo vyžádat příliš velké krveprolití a že Ukrajina možná nakonec bude muset přistoupit na kompromisní urovnání. V takovém případě by chtěl Kyjev vyjednávat „s co možná nejsilnějšími kartami“.

Americké výzvědné služby: Bude to dlouhodobý konflikt

Spojené státy se domnívají, že ruský prezident Vladimir Putin se připravuje na dlouhodobý konflikt na Ukrajině a ani ruské vítězství na Donbasu by nemuselo válku ukončit. Na brífinku zákonodárců to řekla ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová. 

Putin ve své strategii počítá s tím, že odhodlání Západu pomáhat Ukrajině a dodávat napadené zemi zbraně postupně zeslábne, dodala Hainesová. Američtí zpravodajci odhadují, že Putin nepoužije jaderné zbraně, pokud nebude Rusko nebo jeho režim „v bezprostředním ohrožení“. Přesto USA počítají s variantou, že by na Ukrajině v nacházejících měsících mohlo dojít k „nepředvídatelné a potenciálně eskalační trajektorii,“ protože Putinovy ambice přesahují aktuální možnosti ruské armády, uvedla Hainesová.

„Současný vývoj bojů zvyšuje pravděpodobnost, že prezident Putin sáhne k drastičtějším opatřením, včetně zavedení stanného práva, využití kapacit průmyslové výroby nebo případné vojenské eskalace, aby uvolnil zdroje potřebné k dosažení svých cílů,“ soudí šéfka americké výzvědné služby citovaná agenturou AFP. 

V Charkovské oblasti bylo osvobozeno několik obcí, tvrdí ukrajinský generální štáb

V Charkovské oblasti na východě země osvobodily ukrajinské síly z rukou ruských okupačních vojsk další obce – Rubižne, Bajrak, Čerkaski Tyšky a Ruski Tyšky, oznámil v úterý večer ve svém pravidelném hlášení generální štáb ukrajinské armády. Podle agentury Reuters by ukrajinská protiofenziva v oblasti mohla znamenat posun ve vývoji války a ohrozit ruský postup.

Zahájení protiútoku u Charkova a Izjumu v Charkovské oblasti minulý týden oznámil náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj. V pátek pak generální štáb ohlásil, že ukrajinské ozbrojené síly obnovily kontrolu nad obcemi Oleksandrivka, Fedorivka, Ukrajinka, Šestakovo, Peremoha a částečně také nad vsí Čerkaski Tyšky.

Ukrajinci v minulých dnech kromě toho znovudobyli obce Borščova a Slobožanske severně od Charkova, napsala agentura Reuters s odvoláním na mluvčí 92. samostatné mechanizované brigády ukrajinských sil, která je hlavní silou v oblasti. Poradce ministerstva obrany Jurij Sak pak podle agentury řekl, že díky těmto úspěchům jsou ruské síly vytlačovány od Charkova, druhého největšího ukrajinského města, které od začátku války čelí neustálým útokům.

Generální štáb také uvedl, že kvůli ztrátám se některé ruské jednotky z Charkovské oblasti stahují do Ruska. To je údajně případ 138. mechanizované brigády, která byla vyvedena z Ukrajiny do ruské příhraniční Belgorodské oblasti. Značná část ruských smluvních vojáků podle ukrajinského štábu podává výpovědi. Tyto informace není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Ruská armáda znovu ostřelovala Oděsu

Podle ukrajinské armády byly na Oděsu v pondělí pozdě večer vypáleny hypersonické střely Kinžal z bombardéru Tu-22, které zasáhly „objekty turistické infrastruktury,“ uvádí Ukrajinska pravda. Zničeno bylo pět budov.

Podle CNN zasáhl útok hotel v obci Zatoka nedaleko Oděsy a mluvčí místní správy Serhij Bratčuk uvedl, že zraněni byli dva lidé. Stanice dodala, že jde o druhý hotel v oblasti, který se v pondělí stal terčem ruské armády.

Ukrajinská armáda později podle CNN informovala, že Rusové v Oděse útočili také na nákupní centrum. Při tomto zásahu jeden člověk zemřel a pět dalších utrpělo zranění, tvrdí ukrajinská strana. Zasaženo bylo také skladiště spotřebního zboží a podle zpravodaje Českého rozhlasu Martina Dorazína rovněž továrna.

V domě v Izjumu našli přes čtyřicet mrtvých

V troskách domu ve městě Izjum na severovýchodě Ukrajiny byla nalezena těla 44 civilistů, uvedl předseda správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov, který to označil za „další příšerný válečný zločin ruských okupantů proti civilistům“. Pětipatrovou budovu podle něj zničili ruští vojáci v březnu, napsala agentura Unian.

Izjum je pod kontrolou ruských vojáků nejméně od konce března. O toto město jihovýchodně od Charkova, kde před válkou žilo okolo padesáti tisíc obyvatel, se předtím měsíc tvrdě bojovalo. Ruskojazyčná verze serveru BBC Izjum označila za „klíč k Donbasu“, vede přes něj významná silnice i železniční tratě.

Bělorusko poslalo k ukrajinským hranicím speciální síly

Bělorusko nasadilo v jižní části země jednotky speciálních sil, uvedl v úterý podle ruské agentury TASS náčelník generálního štábu běloruské armády Viktar Hulevič. Podle Huleviče je to reakce na to, že Ukrajina u hranic s Běloruskem údajně shromáždila až 20 tisíc vojáků. Přes běloruskou jižní hranici v prvních dnech ruské invaze na Ukrajinu do napadené země proudila ruská vojska a v Kyjevě tak nyní panují obavy, že by se Minsk mohl rozhodnout k ještě větší podpoře Moskvy v současné válce.

„Musíme reagovat na seskupení až 20 tisíc vojáků, které vytvořily v jižním směru ukrajinské ozbrojené síly,“ sdělil v prohlášení Hulevič. Šéf generálního štábu kromě toho uvedl, že bezpečnostní hrozby pro Bělorusko představuje také zvyšující se vojenská přítomnost USA a jejich spojenců u běloruských hranic. Hulevič prohlásil, že „seskupení“ vojáků USA a jejich spojenců se za posledního půl roku více než zdvojnásobilo.

Nebezpečí pro Bělorusko podle něj představuje mimo jiné také nárůst „leteckého seskupení“ v Polsku a pobaltských zemích. Vysláním dalších vojáků a armádní techniky do zemí ve střední a východní Evropě reagovala Severoatlantická aliance právě na ruskou agresi na Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Jeden člověk zahynul v Emirátech

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala. Íránský dron zabil jednoho člověka v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech (SAE). Přístav Fudžajra v SAE musel kvůli íránským útokům přerušit nakládání ropy.
04:30Aktualizovánopřed 24 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý vrátily k růstu, na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek suroviny z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent krátce po 8:00 SEČ vykazovala růst o téměř čtyři procenta a nacházela se v blízkosti 104 dolarů (přes 2200 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala přes čtyři procenta a pohybovala se nedaleko 97,50 dolaru (asi 2075 korun) za barel.
před 59 mminutami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHrnčíř hovoří v otázce ropy o diverzifikaci zdrojů. Munzar obhajuje nižší daň

USA tlačí na spojence v NATO, aby Washingtonu pomohly s ochranou tankerů s ropou a plynem na cestě Hormuzským průlivem. Cena ropy se od čtvrtka pohybuje kolem hranice sta dolarů za jeden barel. Koalice ANO, SPD a Motoristů prozatím marže na čerpacích stanicích sleduje, člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD) to označil za „psychologický krok“. Zmínil diverzifikaci zdrojů, byť využití suroviny z ropovodu Družba dle něj teď na stole není. O tom naopak hovořil poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Opoziční ODS navrhuje dočasné snížení daně na naftu a benzin o 1,70 koruny na litr, jak uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). Do diskuze se zapojil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

AI mění obraz války na sítích. Falešné záběry mají milionové dosahy

Vedle autentických videí z konfliktu Izraele a Spojených států s Íránem se na sociálních sítích objevují také snímky a klipy generované pomocí umělé inteligence nebo převzaté z videoher. Tyto upravené či uměle generované záběry přitom mají podle redakce BBC Verify milionové dosahy. Podle odborníků tak zásadně ovlivňují obraz války, který uživatelé na sociálních sítích sledují.
před 2 hhodinami

Výbuchy v Nigérii zabily nejméně 23 lidí, policie je vyšetřuje jako bombový útok

Nejméně 23 lidí zemřelo a 108 utrpělo zranění po sérii nejméně tří výbuchů ve městě Maiduguri na severovýchodě Nigérie. Policie podle agentur Reuters a AFP uvedla, že případ vyšetřuje jako možný sebevražedný bombový útok.
před 2 hhodinami

Costa očekává, že Orbán dodrží dohodu ohledně unijní půjčky Ukrajině

Předseda Evropské rady António Costa očekává od maďarského premiéra Viktora Orbána, že bude ohledně unijní půjčky Ukrajině respektovat to, s čím souhlasil na prosincovém summitu Evropské unie (EU). Podle Costy je naprosto nepřijatelné, aby jeden členský stát vzal své slovo zpět poté, co se sedmadvacítka na něčem shodla. Costa to uvedl v pondělním rozhovoru pro projekt European Newsroom.
před 3 hhodinami

Ukrajina navyšuje výrobu dronů – interceptorů, zájem mají i arabské státy

Ukrajinské firmy zvyšují výrobní kapacity takzvaných interceptorů, tedy zbraní na ochranu proti ruským útokům raketami a drony. Velký zájem projevily arabské státy Perského zálivu, aktuálně pod palbou íránské munice, kterou používají právě Rusové. Kyjevská vláda zatím neuvolnila zákaz prodeje do zahraničí, o velkých kontraktech se ale od minulého týdne vyjednává.
před 4 hhodinami
Načítání...