Rusové znovu ostřelovali Oděsu, Ukrajinci si připisují zásah válečné lodě

5 minut
Události: Ukrajinské protiútoky a ruské ostřelování
Zdroj: ČT24

Ruská armáda vypálila v sobotu odpoledne několik raket na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny. Podle úřadů způsobila střela materiální škody, nehlásí ale žádné oběti. V zemi pokračuje ruská invaze, velení ukrajinské armády tvrdí, že dosáhlo úspěchů na jihu, Moskva naopak oznámila, že v noci zasáhla vojenské cíle na Ukrajině a zničila vojenskou pomoc ze Západu. Ukrajinská armáda oznámila, že u Hadího ostrova v Černém moři potopila ruskou výsadkovou loď. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil návrat na linie, které platily před 24. únorem, za „přijatelné minimum“ pro svou zemi. Řekl to v rozhovoru pro londýnský think tank Chatham House a pro BBC.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Ukrajinské úřady informovaly, že ruská armáda vypálila v sobotu odpoledne několik raket na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny. Mluvčí místní správy Serhij Bratčuk řekl, že nové rakety město zasáhly po předchozím útoku čtyř řízených raket v okolí Oděsy.

Podle serveru The Kyiv Independent útok způsobil materiální škody na infrastruktuře, ale nejsou hlášeny oběti. Regionální velení však útok považuje za součást „psychologického nátlaku na civilní obyvatelstvo“. O raketovém útoku v blízkosti Oděsy se v sobotu zmínilo i ruské ministerstvo obrany. Podle něj byly cílem muniční sklady u města. 

„Čtyři rakety zasáhly soukromý podnik na výrobu nábytku. Rázová vlna a trosky poškodily výškové budovy v okolí,“ napsalo jižní velitelství. „Další dvě rakety zasáhly již dříve poškozenou ranvej a letové řídicí středisko oděského letiště. Na místě zásahu pracují záchranáři, experti na likvidaci výbušnin a vyšetřovací týmy. Požár na ploše asi devíti set metrů čtverečních byl zlikvidován. Odklízejí se sutiny,“ dodalo velitelství.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho jednotky podnikly v noci útoky na množství ukrajinských vojenských zařízení. „Raketové jednotky a dělostřelectvo v noci zasáhlo 44 velicích a kontrolních stanovišť a 196 pozic ukrajinských vojsk, oblastí s vysokou koncentrací vojáků a vojenského vybavení,“ řekl Igor Konašenkov z ministerstva obrany. Pozemní síly podle něj zasáhly 240 cílů ukrajinské armády.

Rusko chce v Chersonu zavést rubl a vydávat občanství

Podle ukrajinského operačního velitelství jih pokračují v Chersonské a Mykolajivské oblasti boje, v posledním dni však nebyly zvlášť intenzivní. Ukrajinci se tam hlásí k zabití dvou desítek ruských vojáků a likvidaci několika kusů vojenské techniky včetně raketometu Grad a bezpilotního průzkumného prostředku Orlan.

Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová sdělila, že Rusko chce vydat Ukrajincům v okupované Chersonské oblasti, kterou Rusové dobyli v březnu, ruské občanství a zavést rubl. Oblast se má také vrátit ke znaku z doby ruského carského režimu.

Podle Denisovové jsou lidé, kteří s okupací nesouhlasí, vystaveni mučení. V celách, kde se mučí, je podle ní nyní na pět set vězňů.

Zástupce šéfa správy Chersonské oblasti Jurij Sobolevskyj řekl, že se Rusové zbavují lidí, jež považují za „ohrožení okupačního režimu“. V oblasti podle něj pokračují prohlídky a únosy. 

Boje v Donbasu

O dvou mrtvých a devíti zraněných při ruském raketovém útoku na Kosťantynivku v Doněcké oblasti informuje server Kyiv Independent. V budově tamní střední školy začalo hořet a na místo přijeli záchranáři.

Předseda luhanské oblastní rady Serhij Hajdaj ovšem varoval, že je situace v regionu problematická. „Pokud se dostanou za Popasnou a ovládnou silnici k Bachmutu, tak bude Luhanská oblast zcela odříznutá,“ podotkl. Není přitom vyloučeno, že by se Rusové mohli stáhnout od Charkova, aby v Donbasu dále zesílili tlak. Ukrajinci žádají Západ o rychlé dodání dalších zbraní, věří, že s nimi se dokážou i zde udržet.

Ukrajina hlásí zničení ruské výsadkové lodi

Ukrajinská armáda oznámila, že u Hadího ostrova v Černém moři potopila ruskou výsadkovou loď. Plavidlo patřící ruské Černomořské flotile bylo zasaženo z bezpilotního letounu, napsala na sociální síti Telegram.

Součástí zprávy bylo i nedatované video, které zachycuje útok na loď. Pravdivost nahrávky nemohla být nezávisle ověřena a ruská strana útok dosud nekomentovala. 

„Bezpilotní letoun Bayraktar TB2 zničil další ruskou loď. Tentokrát se jednalo o výsadkový člun projektu 11770 Serna. Tradiční přehlídka ruské Černomořské flotily 9. května se bude letos konat poblíž Hadího ostrova –⁠ na dně moře,“ napsala ukrajinská armáda.

Další raketové útoky

Na severovýchodě Ukrajiny podle ukrajinského generálního štábu Rusové ničí mosty, aby zastavili ukrajinskou protiofenzivu na řece Severní Doněc. Ruské jednotky se podle ukrajinských informací nesnaží postupovat, ale pokračuje dělostřelecké ostřelování předměstí Charkova. 

Moskva se hlásí k útoku na nádraží v Bohoduchivu v Charkovské oblasti. Podle ní se tam nacházelo množství vojenského materiálu dodaného ze Spojených států a evropských zemí. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.

Další ruský raketový útok je hlášen ze Sumské oblasti. Zasaženy byly podle místního guvernéra Dmytra Žyvyckého obce Myropilske a Chotin a zraněný je jeden pohraničník. Informaci nelze nezávisle potvrdit. 

Podmínky pro příměří

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil i o možnosti vyjednat mír. Za přijatelný výsledek by považoval návrat do pozic z 23. února, tedy den před zahájením současné fáze ruské agrese.

„Návrat situace z 23. února by byl krok k zastavení války mezi Ruskem a Ukrajinou,“ řekl Zelenskyj BBC. Ta poznamenala, že ze Zelenského prohlášení vyplývá, že Kyjev již nepodmiňuje mírovou dohodu s Ruskem navrácením Krymu a části Donbasu okupované od roku 2014. Ukrajinský prezident ovšem odmítl, že by byla jeho země ochotná k jiným územním ústupkům s tím, že „byl zvolen ukrajinskými lidmi jako prezident Ukrajiny, ne nějaké Miniukrajiny“.

Podle Zelenského existují stále možnosti, jak se s Moskvou dohodnout. „Ačkoli zničili všechny naše mosty, myslím, že ještě nejsou zničeny všechny mosty obrazně,“ poznamenal.

Prezident Zelenskyj hovořil ve svém nočním videoprojevu také o možnosti vyjednat odchod obránců Mariupolu z oceláren Azovstal, které jsou obklíčené ruskými jednotkami. Zatím se podle něj díky úsilí OSN a Červeného kříže daří odvážet ženy a děti.

„Hledáme diplomatické možnosti, jak zachránit naše vojáky, kteří stále zůstávají v Azovstalu. Zapojili se vlivní vyjednavači včetně vlivných států,“ řekl Zelenskyj. 

Na přehlídce v Moskvě budou i účastníci invaze

Rusko v pátek uspořádalo generální zkoušku vojenské přehlídky, kterou si země 9. května připomene porážku nacistického Německa v roce 1945. Do pondělního průvodu na Rudém náměstí v Moskvě se podle agentury TASS zapojí také účastníci ruské invaze na Ukrajinu. 

Ruští výsadkáři, kteří na Ukrajině bojovali, byli i na dnešním nácviku přehlídky. Agentura TASS poznamenává, že je obecenstvo, které se přišlo na zkoušku podívat, přivítalo potleskem.

Ruský prezident Vladimir Putin bude chtít podle západních představitelů pravděpodobně využít symbolického významu, který v Rusku svátek 9. května představuje. Stanice CNN již dříve uvedla, že by šéf Kremlu mohl v ten den oficiálně vyhlásit Ukrajině válku, což by mu umožnilo nařídit plnou mobilizaci ruských záložníků. 

Volodin: Spojené státy se zapojují do bojů na Ukrajině

Předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin v sobotu na sociální síti Telegram napsal, že Washington koordinuje vojenské operace na Ukrajině, což se podle něj rovná přímému zapojení do vojenských operací proti Rusku. 

Spojené státy a evropští členové NATO Ukrajině pomáhají v boji proti Rusku dodávkami zbraní, ale USA i NATO opakují, že do bojů nebudou zasahovat a nestanou se účastníky války. 

„Washington v zásadě koordinuje a rozvíjí vojenské operace, takže se přímo účastní vojenských akcí proti naší zemi,“ napsal Volodin. Američtí představitelé uvedli, že USA Ukrajincům poskytly zpravodajské informace, ale nikoli přesné souřadnice využitelné k útokům. 

Volodin reagoval na to, že americká média tento týden oznámila, že informace amerických rozvědek pomohly Ukrajincům potopit ruský křižník Moskva. Pentagon však tvrdí, že žádné z poskytnutých informací nemohly být použity k zacílení plavidla. 

CIA: Putin věří, že je třeba zdvojnásobit válečné úsilí na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin podle americké CIA věří, že musí zdvojnásobit své válečné úsilí na Ukrajině, aby dosáhl pokroku. Na konferenci pořádané deníkem Financial Times to uvedl ředitel americké Ústřední zpravodajské služby William Burns.

„(Putin) je v rozpoložení, kdy nevěří, že si může dovolit prohrát. Myslím, že právě teď je přesvědčený, že vystupňování operací mu stále umožní dosáhnout pokroku,“ řekl Burns, který v letech 2005 až 2008 působil jako velvyslanec USA v Rusku. CIA podle něj ale nemá žádné konkrétní důkazy o tom, že by se připravoval na nasazení nebo dokonce použití jaderných zbraní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 38 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...