Ruské síly se dál pokouší dobýt Azovstal. V Černém moři hoří ruská fregata, píší ukrajinská média

Protivník se snaží získat plnou kontrolu nad Doněckou a Luhanskou oblastí s cílem získat pozemní spojení mezi těmito územími a poloostrovem Krym, který Rusko v roce 2014 anektovalo, sdělil Kyjev. Podle generálního štábu také pokračuje ostřelování rezidenčních čtvrtí a předměstí Charkova. Invazní vojska ostřelují i obce v severní části Chersonské a Mykolajivské oblasti.

Ukrajinské síly v Doněcké a Luhanské oblasti podle štábu odrazily jedenáct útoků, zničily osm tanků a jedenáct dalších obrněných vozů. Podle pátečního hlášení z Kyjeva ruská strana za uplynulý den přišla o zhruba dvě stě vojáků. Od začátku invaze bylo z bojů vyřazeno 24 900 ruských vojáků, uvádí štáb. Údaje ale nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Ve večerním hlášení generální štáb oznámil osvobození obcí Oleksandrivka, Fedorivka, Ukrajinka, Šestakovo a Peremoha, stejně jako částečné osvobození vsi Čerkaski Tiški.

V pátek zase ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské síly sestřelily v Luhanské oblasti ukrajinský letoun Su-25 a stíhačku MiG-29. Ruské rakety podle ministerstva zničily rozsáhlý muniční sklad v Kramatorsku v Doněcké oblasti a odpalovací zařízení raket Točka-U v Záporožské oblasti. Ani tyto údaje nelze nezávisle ověřit. 

Ruská armáda začala aktivně nasazovat letectvo a dělostřelectvo k bombardování a ostřelování Záporožské oblasti, uvedl podle listu Ukrajinska pravda mluvčí oblastní správy.

„Donedávna nepřítel nevedl aktivní bojové operace ve směru na Záporoží, ale snažil se palbou omezit akce našich vojsk a ničit naše dělostřelecké jednotky. Dnes kolem jedenácté hodiny nepřítel použil letectvo a dělostřelectvo proti okresnímu městu Huljajpole. Masivním dělostřeleckým ostřelováním, raketami a bombardováním ničí ruská armáda civilní infrastrukturu ve městě Orichiv,“ sdělil mluvčí.

Při výměně zajatců se podle vicepremiérky podařilo osvobodit 41 Ukrajinců

Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková oznámila další výměnu zajatců s Ruskem, díky které se na svobodu dostalo 41 Ukrajinců a Ukrajinek. Vereščuková neupřesnila, za kolik zajatých Rusů byli vyměněni.

„Vrátilo se 41 lidí, včetně 11 žen. Domů se vrací 28 vojáků a 13 civilistů,“ napsala vicepremiérka na sociální síti. Za zvláště radostné označila, že mezi osvobozenými Ukrajinci je i kněz ukrajinské pravoslavné církve.

Moskva jako v předchozích případech o výměně zatím mlčí.

Rusko ztratilo další loď, tvrdí Ukrajina

Ukrajinský zpravodajský server Dumskaja píše o explozi na ruské fregatě Admirál Makarov. Zprávu sdílel i ukrajinský poslanec Alexej Gončarenko, který připojil fotografie hořícího plavidla.

Ukrajinské státní orgány se k údajnému poškození a požáru lodi zatím nevyjádřily – oficiálně tak stále nejsou potvrzené. Podle serveru Dumskaja fregatu zasáhly ukrajinské střely Neptun nedaleko Hadího ostrova a Rusové jí vyslali na pomoc jiné lodě. Plavidla vyplula z poloostrova Krym, který je od roku 2014 pod kontrolou Ruska, a nad Černým mořem krouží ruské letouny, napsala agentura Unian. Informace o poškození lodi se na sociálních sítích objevila už ve čtvrtek večer.

Podle informací médií má být poškozenou lodí fregata projektu 11356 Burevestnik (Buřňák), což jsou plavidla s naváděnými námořními a oceánskými raketami krátkého a dlouhého doletu.

„Existuje (loď) Admiral Makarov. Teď je to s ní špatné – potrestal ji bůh moře. Ještě jedna ruská vojenská loď nešla tam, kam měla,“ vyjádřil se podle Unian k fregatě na sociálních sítích ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko. Narážel přitom na zničený ruský křižník Moskva, který v samém začátku ruské invaze na Ukrajinu nechvalně proslul incidentem právě u Hadího ostrova.

Podle Oldřicha Bureše, vedoucího bezpečnostních studií Metropolitní univerzity Praha, stojí za těmito úspěchy i informace, které ukrajinská armáda dostává od Spojených států.

USA mají podle něj lepší technologie, které používají k monitoringu situace na bojišti, Ukrajina zase disponuje efektivní sítí informátorů. Kombinace těchto dvou faktorů pak dává obráncům zpravodajskou výhodu, kterou dokážou využít mimo jiné i při útoku na ruské válečné lodě nebo důstojníky.

Pokud by se informace o zničení ruské lodi potvrdila, mělo by to velký význam, míní Martin Svárovský (KDU-ČSL) z think tanku Evropské hodnoty. „Z lodí jsou ostřelována města na jihu Ukrajiny a Rusové válečnými loděmi blokují Ukrajincům vyplutí z Azovského a Černého moře, což je závažný důsledek třeba i pro export agrárních produktů z Ukrajiny,“ řekl v pořadu 90' ČT24.

„Rusko se nechystá použít na Ukrajině jaderné zbraně“

Moskva nemá v úmyslu použít na Ukrajině jaderné zbraně, oznámil v pátek zástupce ředitele tiskového oddělení ruského ministerstva zahraničí Alexej Zajcev. Nebylo by to podle něj v souladu s cíli „speciální vojenské operace“, jak Kreml označuje svou ozbrojenou agresi vůči sousední zemi.

„Scénáře možného použití jaderných zbraní jsou jasně zakotveny v ruských doktrinálních dokumentech. Nelze je vztáhnout na uskutečnění úkolů, které byly stanoveny během speciální vojenské operace na Ukrajině,“ prohlásil Zajcev.

„Rusko se důsledně drží principu, podle něhož nemůže být v jaderné válce vítězů. Nesmí být (jaderná válka) rozpoutána,“ uvedl také Zajcev. Představitel ruského ministerstva zahraničí ale zároveň podotkl, že od Ukrajiny a západních zemí může Rusko očekávat všemožné „provokace“. „Musíme být připraveni na jakýkoli vývoj událostí na mediální scéně i v terénu,“ prohlásil.

Moskva od zahájení invaze dělá na možné použití jaderných zbraní nejasné narážky. Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov v rozhovoru vysílaném minulý týden ruským Prvním kanálem prohlásil, že nebezpečí jaderného konfliktu „nelze podceňovat“.

Dříve ale tamní ministerstvo obrany označilo za absurdní obavy, že se Rusko chystá použít na Ukrajině taktické jaderné zbraně. Šéf americké CIA William Burns v polovině dubna řekl, že možnost uchýlení se k taktickým jaderným zbraním ze strany Ruska „nelze brát na lehkou váhu“ vzhledem k vojenským neúspěchům, kterým Kreml zatím na Ukrajině čelí.

Útok na Azovstal pokračuje

Ukrajinský generální štáb i britské ministerstvo obrany v pátek dále informovali, že Rusové pokračují s pozemními útoky na ocelárny. V průmyslovém komplexu jsou kromě vojáků také civilisté. Pokusy o ovládnutí oceláren a zničení už týdny vzdorujících obránců znamenají pro Moskvu ztráty lidské síly, vojenské techniky i munice. Ty budou dál narůstat a narušovat operační plány v jižní části Donbasu, upozornil Londýn.

Putin prohlásil, že se ukrajinští vojáci v ocelárnách Azovstal musí vzdát. Už 21. dubna sice řekl, že je město pod kontrolou ruské armády, rozsáhlý průmyslový komplex ale stále brání několik stovek ukrajinských vojáků. Situace uvnitř je nepřehledná – ukrajinská prezidentská kancelář oznámila, že přímo v areálu znovu dochází k tvrdým střetům. Moskva opakovaně odmítla, že by zahájila pozemní útok. 

Zintenzivnění snah o ovládnutí obrovského hutního komplexu, a tím tedy také celého Mariupolu zřejmě souvisí s blížícími se oslavami 9. května, kdy si Rusko připomíná porážku nacistického Německa v roce 1945, sdělilo ve své pravidelné ranní zprávě k situaci na Ukrajině britské ministerstvo. Západní představitelé se totiž domnívají, že ruský prezident Vladimir Putin by v tento den rád ohlásil symbolický úspěch ve válce na Ukrajině, kterou odstartoval koncem února.

Podle Jana Šíra z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy by mohl Putin svátek využít k eskalaci konfliktu a mobilizaci společnosti na podporu invaze, přičemž eskalace by mohla mít podobu například demonstrace zbraní či oznámení anexe dalších území. „Krajním scénářem je eskalace probíhajícího konfliktu po vertikální rovině, tedy intenzifikace probíhajících bojů či nasazení nových zbraňových systémů,“ uvedl v pořadu 90' ČT24.

Další evakuace

Z oceláren se v pátek podařilo evakuovat padesát lidí, oznámila ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. Rusko obvinila z porušování dočasného příměří v oblasti. O padesáti evakuovaných včetně jedenácti dětí s odvoláním na ruské ministerstvo obrany informovala i agentura TASS. Všichni evakuovaní byli podle Moskvy předáni do rukou Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) a OSN. 

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak v pátek ráno podle ruské služby BBC uvedl, že z Mariupolu i samotných oceláren Azovstal se podařilo evakuovat asi pět set osob. OSN společně s MVČK v uplynulém týdnu pomohla během dvou operací uniknout z oblasti téměř pěti stům civilistů.

Evakuaci ale ztěžují pokračující ruské útoky. Z porušení příměří obvinil v pátek ruskou stranu také ukrajinský pluk Azov, který se podílí na obraně metalurgického komplexu. Při ostřelování evakuačního vozu, který jel vyzvednout civilisty, zemřel jeden voják a dalších šest jich utrpělo zranění, napsal pluk na komunikační platformě Telegram.

Evakuovaní procházejí takzvanou filtrací, což je „ruský způsob, jak najít mezi těmi lidmi někoho, kdo buď byl v teritoriální obraně, nebo se účastnil bojů, nebo byl aktivista z dobrovolnických oddílů, které zásobují armádu,“ popsala Petra Procházková z Denníku N v pořadu 90' ČT24 s tím, že tito lidé pak nejsou vpuštěni na Ukrajinci ovládané území. Rusové na něj podle ní nepustili třeba ani ženu ukrajinského policisty.

Zelenskyj: Rusové od začátku invaze zničili nebo poškodili stovky zdravotnických zařízení

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci oznámil, že ruská armáda zničila nebo poškodila od začátku invaze téměř čtyři sta ukrajinských zdravotnických zařízení. Lékaři na mnoha místech musí podle Zelenského dál pracovat bez přístupu k lékům nebo bez možnosti provádět operace.

„Jde o nemocnice, porodnice nebo ambulance. V dočasně okupovaných oblastech na východě a jihu Ukrajiny je situace s dostupností služeb lékařů a léků přímo katastrofální. Chybí i ty nejzákladnější léky. Rusko přineslo Ukrajině a Evropě takové problémy, jaké jsme si ještě před pár měsíci nedokázali ani představit,“ prohlásil Zelenskyj.