Putin se omluvil za Lavrovův výrok o Hitlerovi, řekl izraelský premiér

Ruský prezident Vladimir Putin se v telefonátu s izraelským premiérem Naftalim Bennettem omluvil za nedávný výrok ministra zahraničí Sergeje Lavrova o židovském původu Adolfa Hitlera, sdělila kancelář izraelského předsedy vlády. Informovala o tom agentura Reuters a list Haarec, podle kterého Bennett omluvu přijal a poděkoval Putinovi za objasnění jeho postoje vůči Židům a památce holocaustu. Kreml ve svém prohlášení po rozhovoru státníků diplomatickou roztržku kvůli Lavrovově výroku přímo nezmínil, podotkla agentura Reuters.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Šéf ruské diplomacie o víkendu v rozhovoru s italskou televizí v souvislosti s židovským původem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského prohlásil, že to nepopírá údajné nacistické prvky v jeho zemi a že i vůdce nacistického Německa Hitler „měl židovskou krev“ a „největší antisemité bývají Židé“.

Svým výrokem vyvolal pobouření v Izraeli. Tamní ministerstvo zahraničí si v pondělí kvůli tomuto tvrzení předvolalo ruského velvyslance. Proti slovům Lavrova se ohradil i Bennett nebo šéf památníku obětem holocaustu Jad Vašem. Izraelský šéf diplomacie Jair Lapid výroky označil za „neodpustitelné, šokující a historicky chybné“. „Říci, že Hitler byl Žid, je totéž, jako říci, že Židé zabíjeli sami sebe,“ uvedl.

Rusko následně obvinilo Izrael, že podporuje „neonacistický režim“ v Kyjevě. Z Moskvy podle listu The Guardian zaznělo, že Lapid činí „protihistorické“ poznámky o holocaustu, které „do značné míry vysvětlují kurz současné izraelské vlády, která podporuje neonacistický režim v Kyjevě“. Moskva dlouhodobě bez pádných důkazů vykresluje vládu v Kyjevě jako neonacisty.

Kreml v prohlášení po čtvrtečním hovoru Putina s Bennettem mimo jiné uvedl, že „byl vyjádřen oboustranný zájem o další rozvoj přátelských rusko-izraelských vztahů a udržování užitečných kontaktů mezi vedením obou zemí“.

Oba státníci před nadcházejícím výročím konce druhé světové války podle něj „zdůraznili zvláštní význam tohoto data pro národy obou zemí, které pečlivě uchovávají historickou pravdu o událostech oněch let a uctívají památku všech padlých, včetně obětí holocaustu“.

Evakuace z Azovstalu

Bennett ve čtvrtek podle Reuters rovněž uvedl, že požádal Putina, aby zvážil možnost evakuace obléhaných oceláren Azovstal v ukrajinském Mariupolu. Podle svých slov tuto žádost vznesl po předchozím rozhovoru s ukrajinským prezidentem Zelenským. Putin podle něj slíbil zřídit koridor pro evakuaci civilistů.

Kreml v prohlášení uvedl, že Rusko je připraveno poskytnout bezpečný průchod civilistům z Azovstalu, Kyjev by podle něj měl nařídit ukrajinským bojovníkům, kteří se tam nacházejí, aby složili zbraně.

Zástupce velitele ukrajinského pluku Azov Svjatoslav „Kalyna“ Palamar ve čtvrtek uvedl, že Rusové svůj slib o dočasném příměří, které by umožnilo další evakuaci, nedodržují. Trvat mělo tři dny.

Izrael, který se snaží udržovat dobré vztahy s Kyjevem i Moskvou, vystupoval po ruské invazi na Ukrajinu jako prostředník, ačkoliv podle jednoho izraelského činitele Bennett toto úsilí koncem března pozastavil, aby se vypořádal se záplavou pouličních útoků v Izraeli, poznamenala agentura Reuters. Poslední telefonáty Bennetta s Putinem a Zelenským podle ní naznačují, že Izrael možná toto zprostředkovatelské úsilí obnoví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 2 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 8 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 11 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...