Čína a Ukrajina by měly usilovat o bilaterální vztahy a plánovat je z dlouhodobého hlediska. Po středečním setkání s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou to prohlásil šéf čínské diplomacie Wang I. Kuleba mu řekl, že Kyjev je otevřený jednání s Ruskem, pokud k němu bude Moskva připravena v dobré víře, čemuž podle Kyjeva teď nic nenasvědčuje. Peking je považován za spojence Moskvy, jejich vzájemné vztahy se za dobu ruské války na Ukrajině výrazně prohloubily.
Jsme otevřeni jednání s Ruskem, bude-li v dobré víře, řekl Kuleba v Pekingu
Události: Ukrajinský ministr Kuleba v Číně (zdroj: ČT24)
Ministři zahraničí Číny a Ukrajiny se sešli v Kantonu. „Rozhovory trvaly více než tři hodiny, tedy déle, než bylo plánováno. Byl to velmi hluboký a konkrétní rozhovor,“ řekl agentuře Reuters člen ukrajinské delegace, který si nepřál být jmenován.
Wang I na schůzce uvedl, že obě země by měly udržovat otevřené komunikační kanály, posilovat vzájemnou důvěru a obnovovat přátelství. Čínský ministr zahraničí zároveň dodal, že Čína bude nadále rozšiřovat dovoz obilí z Ukrajiny a poskytovat Ukrajině humanitární pomoc.
Kuleba: Spravedlivý mír na Ukrajině je v zájmu Číny
Kuleba na začátku jednání řekl, že očekává věcné rozhovory o dvoustranných vztazích, mezinárodní agendě a především o cestě k míru. „Jsem přesvědčen, že spravedlivý mír na Ukrajině je ve strategickém zájmu Číny, a role Číny jako globální síly pro mír je důležitá,“ dodal Kuleba, který je prvním vysokým ukrajinským činitelem, který Čínu navštívil od začátku plnohodnotné ruské agrese proti Ukrajině z února 2022.
Čína ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu neodsoudila, ale vyzvala k zastavení bojů. Kritizuje také západní dodávky zbraní Ukrajině. Asijská země však nepřímo podporuje Moskvu, neboť jí umožňuje pořizovat na čínském trhu technologie a zboží nutné pro fungování ruského vojenského průmyslu.
Kreml chce více podrobností
Na Kulebovo prohlášení, že Kyjev je otevřený jednání s Ruskem, pokud k němu bude Moskva připravena, obratem reagoval Kreml. Podle něj se ukrajinské prohlášení o rozhovorech s Moskvou zdá být v souladu s ruským postojem, ale Rusko potřebuje více podrobností.
„Dá se říci, že samotná zpráva je v souladu s naším postojem,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům na dotaz ohledně Kulebova výroku a dodal, že je potřeba upřesnit podrobnosti. „Víte, že ruská strana nikdy neodmítla jednat, vždy zachovávala otevřenost vůči procesu jednání, ale důležité jsou detaily, které vy ani já zatím neznáme,“ dodal.
Intenzivní vztahy Číny a Ruska
Peking už před ruskou válkou na Ukrajině intenzivně rozvíjel vztahy s Moskvou. Po zahájení bojů se jejich vzájemné vztahy dál prohlubují, zejména v ekonomické oblasti. Čína však tvrdí, že Rusku nedodává zbraně. Washington ale viní Peking z toho, že dodává Rusku zboží dvojího určení, které lze využít pro civilní i vojenské účely. Velmi častá jsou také setkávání vrcholných představitelů Čína a Ruska, Si Ťin-pchinga a Vladimira Putina.
„Pokud někdo na té válce vydělává, pokud někomu ta válka nevadí, tak si myslím, že to je komunistická Čína,“ řekl nedávno ve vysílání ČT24 analytik z Institutu mezinárodních studií Jan Šír. Dodal, že asijská mocnost se v konfliktu na Ukrajině angažuje daleko více, než je obecně známo. „Momentálně jsou Čína a Rusko dva nejvlivnější aktéři na světě, kteří usilují o revizi mezinárodního uspořádání,“ sdělil analytik s tím, že právě toto uspořádání dalo Evropě stabilitu, mír a prosperitu.
Čína a Hongkong jsou hlavní vstupní brány, přes které Moskva získává zakázané technologie, včetně čipů a integrovaných obvodů používaných při výrobě zbraní, uvedla zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Doplnila, že ve druhé polovině loňského roku dopravilo přes dvě stě firem registrovaných v Hongkongu do Ruska zboží za dvě miliardy dolarů. Podle amerických statistik však sankce působí. „Konkrétně z Hongkongu letos klesly dodávky čipů do Ruska o 28 procent,“ uvedla Šámalová.