Ukrajinskou diplomacii povede Kulebův náměstek Sybiha

Ukrajinský parlament na návrh prezidenta Volodymyra Zelenského ve čtvrtek jmenoval jako nástupce odcházejícího ministra zahraničí Dmytra Kuleby jeho prvního náměstka Andrije Sybihu. Ten se v diplomacii pohybuje skoro třicet let, do dubna byl zástupcem šéfa prezidentské kanceláře. Kuleba rezignoval uprostřed rozsáhlých změn ve vládě. Během čtvrtka by měla být zveřejněna jména dalších nových ministrů. Obměna kabinetu pokračuje v situaci, kdy je napadená země pod tlakem každodenních ruských vzdušných útoků a zároveň čelí pozemní ofenzivě v Doněcké oblasti.

Kuleba podal ve středu demisi, kterou o den později poslanci přijali. O jeho odchodu se spekulovalo už v loňském roce, přiblížila z Ukrajiny zpravodajka ČT Darja Stomatová. „Tehdy k tomu poznamenával, že s tím počítá, že nelpí na své pozici. Zároveň prohlašoval, že odejde ze svého postu pouze ve dvou případech – pokud ho o to požádá sám prezident Zelenskyj, nebo pokud nebude souhlasit s politikou svého resortu,“ připomněla.

Ukrajinci teď podle Stomatové spíše očekávají, jaký bude další vývoj a kdo se postaví do čela ministerstev. „Neřekla bych, že to (odchod Kuleby) vyvolává takové kontroverze, jako to bylo případě odchodu bývalého ministra obrany (Oleksije) Reznikova, kdy se vysloveně mluvilo o skandálech,“ dodala. Média v tomto případě spekulovala například o nákupu předražených uniforem.

Nahrávám video
Zpravodajka ČT Stomatová o konci ministra Kuleby i útocích na Ukrajinu (5. září 2024)
Zdroj: ČT24

Kuleba patřil v zahraničí k hlavním tvářím Ukrajiny, která už dva a půl roku čelí plnohodnotné ruské invazi. Americký ministr zahraničí Antony Blinken ho ocenil jako mimořádného partnera a poděkování zveřejnil na síti X.

Kulebovi adresoval poděkování rovněž šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). „Děkuji Ti za všechno úsilí, které jsi věnoval boji proti ruskému imperialismu. Bylo mi ctí spolupracovat na podpoře světového řádu založeného na pravidlech,“ napsal ministr.

Kulebův odchod a další vládní změny komentovala také Evropská komise (EK). Ta sdělila, že věří, že Ukrajina a Evropská unie zachovají úzkou a intenzivní spolupráci, jako tomu bylo dosud. Mluvčí EK poznamenal, že pro evropský blok je klíčové mít spolehlivé a dobré protějšky.

Sybiha má blízko k šéfovi kanceláře prezidenta

Právník a kariérní diplomat Sybiha byl v letech 1998 až 2002 tajemníkem na ukrajinském velvyslanectví v Polsku, poté velvyslancem v Turecku. V květnu 2021 byl jmenován zástupcem vedoucího kanceláře prezidenta Ukrajiny Andrije Jermaka.

V úřadu měl na starosti zahraniční politiku a rozvoj strategického partnerství a často se vyjadřoval pro média. V červnu 2022 se například osobně zúčastnil slavnostního podpisu žádosti o přijetí Ukrajiny do Evropské unie prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Končící šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba
Zdroj: Reuters/Brendan Smialowski

Náměstkem ministra zahraničí se stal letos v dubnu. V červnu navštívil Čínu, kde jednal s tamním vedením o mírové konferenci, která se stejný měsíc konala v Lucemburku. Čína je blízký spojenec Ruska, které podniklo v únoru 2022 plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, a konference se nakonec odmítla zúčastnit.

Ukrajinista David Svoboda v souvislosti se Sybihou zmínil, že je „velmi blízký Andreji Jermakovi“. „Zlé jazyky – nejen v případě Kulebovy demise – tvrdí, že Jermak využívá nehybnosti a paralýzy běžného politického života po čas války a obsazuje klíčové pozice svými věrnými. Nevyznívá to příliš lichotivě, ale nemohu to jako pozorovatel tamního dění zamlčet,“ prohlásil Svoboda. „Tvrdí se, že Jermak na Kulebu dlouhodobě tlačí, že je mezi nimi řevnivost,“ dodal expert.

Hromadný odchod ministrů

Prezident Volodomyr Zelenskyj vysvětluje obměnu kabinetu potřebou „nové energie“ před těžkou zimou, která zemi čeká. V úterý podali demisi ministři strategického průmyslu, spravedlnosti a ochrany životního prostředí. Žádost o odvolání podaly také místopředsedkyně vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Olha Stefanišynová a další vicepremiérka Iryna Vereščuková, jejíž demisi poslanci jako jediné nejprve nepřijali, následně ale stanovisko změnili, informovala Ukrajinska pravda.

Vereščuková uvedla, že se stane zástupkyní šéfa prezidentské kanceláře, v rámci ní bude mít na starosti sociální politiku. Její ministerstvo pro reintegraci okupovaných území zanikne a jeho agenda přejde k ministerstvu pro místní rozvoj, jehož šéfem bude jmenován Oleksij Kuleba, dosavadní zástupce šéfa prezidentské kanceláře.

Předseda poslaneckého klubu vládní strany Služebník lidu Davyd Arachamija rovněž prohlásil, že exministr strategického průmyslu Oleksandr Kamyšin se stane prezidentovým poradcem pro strategická odvětví a jeho křeslo v kabinetu převezme šéf zbrojovky Ukroboronprom Herman Smetanin.

Ze šéfa fondu státního majetku Vitalije Kovala má být nový šéf resortu zemědělství. Stávající náměstkyně ministra obrany Natalija Kalmykovová má být ministryní pro záležitosti veteránů, ministrem kultury Mykola Točynskyj, ministrem mládeže a sportu Matvij Bidnyj.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 34 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...