Státy EU se shodly na pravidlech, která otevírají cestu k využití zisků ze zmrazených aktiv Ruské centrální banky na podporu Ukrajiny. Ta by měla být součástí třináctého unijního sankčního balíčku. Aktiva v hodnotě zhruba 200 miliard eur (bezmála pět bilionů korun) jsou držena v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. To a další střediska budou muset dodržovat omezení.
Zisky ze zmrazených ruských miliard v EU by mohly jít na Ukrajinu. Členské státy se shodly, jak to udělat
Na základě v pondělí schváleného nařízení střediska držící v rámci unijních sankcí více než milion eur ruské banky budou muset zvláště vykazovat všechny mimořádné zisky, které mají z operací s těmito financemi. Budou mít také omezenu možnost s příjmy dále nakládat. Například Euroclear podle agentury DPA loni vydělala na úrocích z ruských aktiv 4,4 miliardy eur.
„Toto rozhodnutí otevírá cestu k tomu, aby Rada (státy EU) rozhodla o možném zavedení finančního příspěvku z těchto čistých zisků do rozpočtu EU k podpoře Ukrajiny a později k její obnově a rekonstrukci,“ uvedla Rada EU v tiskové zprávě.
Evropská komise by ve druhé fázi měla navrhnout vyčlenění peněz z revidovaného unijního rozpočtu a jejich převedení Kyjevu. Zatím přitom není jasné, kdy by je Ukrajina mohla dostat.
„Vyzýváme k dalším krokům, které by umožnily jejich praktické využití ve prospěch Ukrajiny,“ přivítal rozhodnutí členských zemí EU ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Co by mohl obsahovat další sankční balíček?
Třináctý balíček sankcí proti Rusku by měl být zveřejněn u příležitosti druhého výročí začátku plnohodnotné války na konci února. S ním by tak mělo být definitivně schváleno zmíněné použití výnosů z aktiv Ruské centrální banky zmrazených v Evropě na poválečnou obnovu Ukrajiny.
Balíček by mohl obsahovat další seznam možná až dvou set osob a organizací, jejichž majetek v EU má být zmrazen. Tentokrát nepůjde o takzvané sektorové sankce, jako tomu bylo například v minulém balíčku, který oznámil zákaz dovozu diamantů z Ruska. Původně se v souvislosti s dalšími sankcemi spekulovalo o zákazu dovozu hliníku, na tom se ale zatím země EU neshodly.
Česká republika se do balíčku snaží prosadit svůj návrh omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Jak uvedl loni na podzim český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), celá řada špionážních aktivit probíhá pod diplomatickým krytím, což je veřejně známým faktem. Český návrh se ale nejspíš do nynějšího balíčku nedostane, protože nemá náležitou podporu. Některé země, například Německo, Itálie, Rakousko či Francie, se totiž obávají, že Moskva by recipročně mohla zavést zákaz pohybu jejich diplomatů v Rusku.