Koalice hledá způsob, jak korigovat platy politiků. Zmrazení nestačí, má jasno Jurečka

Nahrávám video

Vládní strany hledají způsob, jak upravit platy politiků. Ministr práce už o tématu mluvil s premiérem. Samotné zmrazení výdělků, aby určitou dobu nerostly, podle Mariana Jurečky (KDU-ČSL) není řešením. Opozice stejně jako koalice mluví o solidaritě v době vysoké inflace a zpomaleného letního zvýšení důchodů. Také platy ústavních činitelů by podle vládních politiků měla omezit úprava valorizačního vzorce. Debatovat se o tom bude v širším formátu.

„(Jde o to), aby ta jednání začali předsedové všech poslaneckých klubů a hledali cestu, jak ten parametr případně upravovat. Bylo by dobré, aby tam byl i zástupce prezidentské kanceláře, protože o tomto tématu hovořil i pan prezident. Doufám, že v příštích dnech už se jednání rozeběhnou,“ říká Jurečka.

Obě opoziční hnutí podporují zmrazení platů politiků. Jejich poslanci už dřív přišli s vlastními návrhy. Naposledy jeden z nich zkoušeli prosadit na mimořádné schůzi na začátku března. Koaliční většina ale neschválila její program. Už tehdy ale vládní zákonodárci mluvili o tom, že chtějí přijít s vlastní úpravou.

Výzvu politikům k řešení situace kolem platů adresoval nedávno i nový prezident Petr Pavel. V tomto týdnu potvrdil, že apel stále platí. „Přestože na státní rozpočet to má zanedbatelný vliv, tak ten morální dopad je velký. A právě proto si myslím, že by to politici co nejdřív měli udělat,“ nechal se slyšet Pavel.

Platy politiků po dlouhé stagnaci skokově vzrostly

„Myslím, že všichni cítíme, že je potřeba, aby se o tom jednalo poměrně rychle. Pokud chceme hledat nějaké úpravy, tak ať přijdou někteří s těmi návrhy, protože zmrazení není cesta,“ výzývá Jurečka.

I v době, kdy byly platy politiků zmrazené, rostla průměrná hrubá mzda, od které se odvíjí – proto letos v lednu výdělky ústavních činitelů skokově vzrostly o skoro třináct procent. Ve hře je tak i úprava parametrů automatického mechanismu. „Aby se snížily příjmy politiků, jenom je otázka, jak to navázat, abychom o tom do budoucna nemuseli znovu a znovu rozhodovat,“ přemítá ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09).

O úpravě už koaliční politici debatují. Různé možnosti už řeší některé kluby. Třeba od Starostů a nezávislých nedávno zaznělo, že růst platů by se mohl zpomalit obdobně, jak to vláda prosadila v případě důchodů. „Předsednictvo dostalo za úkol připravit v horizontu týdne návrh, který bude odpovídat novému valorizačnímu vzorci,“ potvrzuje šéf hnutí STAN Vít Rakušan.

Nejen třeba koaliční Piráti, ale i opoziční SPD mluví o tom, že by se opatření mohlo týkat i vysoce postavených představitelů státních podniků. Co se ale politiků týče, tak podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by to v případě jejich platů mohlo být úplně jinak. Mohla by o nich prý rozhodovat třeba Česká národní banka nebo Národní rozpočtová rada. „O tom musí být širší shoda, nejen koalice, ale i opozice. Pokud bychom našli jiný mechanismus, jinou instituci, já říkám – proč ne?“ přibližuje svůj nápad.

Schillerová: Hlavně, ať se něco udělá rychle

„My se zatím bavíme o změně vzorečku a zahrnutí i představitelů firem ovládaných státem, například ČEZ,“ připojuje místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti). 

Opozice stále volá po zmrazení. Otevřená je ale i debatě o úpravě valorizačního mechanismu. „Myslím, že to je jedna z cest, ale zatím se koalice odmítala s námi o těch možnostech bavit,“ tvrdí místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). „Je symbolický akt, že si politici zmrazí platy. Hlavně, ať už se něco rychle udělá. Ať se platy zmrazí a potom ať se rychle jedná o změně, zpomalení jejich valorizace,“ vyzývá exministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Zástupci opozice chtějí téma ve sněmovně dál otevírat. Nejbližší možnost budou mít na dubnové schůzi, která začne v úterý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Resort financí požaduje přepracování zákona o veřejnoprávních médiích

Ministerstvo financí (MF) požaduje přepracování návrhu zákona o médiích veřejné služby, který připravilo ministerstvo kultury. Současné znění návrhu má velké nedostatky a vytváří mnoho nových problémů, uvedlo MF v připomínkách, které k zákonu vzneslo. Upozornilo také, že návrh neřeší, z jaké rozpočtové kapitoly by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly dostávat peníze.
před 11 mminutami

VideoPutin rozumí jedině síle, řekl Benda. Macinka doufá ve větší zapojení USA

„(Ruský vládce Vladimir) Putin rozumí jedině síle. Pokud nebude zahnán do kouta, tak nebude jednat. Proto se nejspíš (americký prezident Donald) Trump momentálně soustředí na jiné konflikty než na válku na Ukrajině. (...) Evropa nemá tak cynické vyjednavače, aby zvládala tato jednání ve stylu perského tržiště s notoricky lhajícím Putinem,“ sdělil v Událostech, komentářích člen sněmovního zahraničního výboru Marek Benda (ODS). „Nemyslím si, že je v dohledné době možné, že by Putin mohl být někam zatlačen. Pokud bude válka v současném stavu pokračovat, tak se zahnání do kouta nedočkáme. Doufám ve větší zapojení Američanů do jednání,“ řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Hosté dále probrali nového náčelníka generálního štábu a stav NATO. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

VideoHoráček z kauzy Bulovka navzdory zákazu dál vede firmy, zjistili Reportéři ČT

Podnikatel Tomáš Horáček byl klíčovou postavou kauzy kolem nemocnice Bulovka. Přiznal se ke korupci a policii pomohl rozkrýt další případy. Díky tomu od soudu odešel s mírnějším trestem – musel zaplatit pětimilionovou pokutu, pravděpodobně ale unikl mnohaletému vězení. Soud mu na základě dohody se státním zástupcem zároveň zakázal na sedm let řídit firmy. Reportéři ČT ale získali svědectví a dokumenty, podle nichž toto omezení obchází a v některých společnostech nadále rozhoduje.
před 1 hhodinou

Do Prahy dorazí izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar

Do Česka v úterý přicestuje izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Hlavní program čeká ministra ve středu, kdy bude v Praze jednat nejprve s šéfem české diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé) a následně i s prezidentem Petrem Pavlem.
05:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHlaváč a Zůna se můžou dostat do sporu, ministra vystřídají, tuší Černochová

Generálporučík Miroslav Hlaváč, který má nahradit dosluhujícího náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehku, je nejlepší a nejlogičtější volbou, soudí exministryně obrany Jana Černochová (ODS). Za jeho výhodu považuje, že se věnoval personálu. Pro Hlaváče na vládě nehlasoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), Černochová si tak myslí, že se mohou v budoucnu dostat do konfliktu. Zůnu však vnímá jako slabého ministra. „Je otázka času, kdy bude vystřídán,“ sdělila v Interview ČT24, které moderoval Jiří Václavek. Hovořila také o vlastním sporu s Řehkou nebo o výdajích na obranu.
před 3 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 3 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 13 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...