V Česku se po revoluci prohloubila feminizace školství. Muži chybí víc než na Západě

V Česku se v uplynulých třiceti letech prohloubila feminizace školství. Řada kvalitních učitelů přešla do jiných profesí, muži přitom častěji než ženy. Kolem 70 procent bývalých vyučujících opustilo školství po první pracovní zkušenosti. Vyplývá to z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Z učitelské profese podle výzkumu odešla asi třetina pedagogů. V evropském průměru se této práce vzdal každý čtvrtý vyučující.

Analýza vychází ze zjištění od 4600 respondentů, kteří alespoň jednou za svou pracovní kariéru dělali učitele. Většina začala pracovat mezi roky 1950 a 1985. Byli z různých zemí v Evropě. Více méně všechny státy se podle studie potýkají s nedostatkem kvalitních učitelů a dlouhodobě nízkým zastoupením mužů v učitelské profesi.

K prohloubení feminizace školství v Česku podle autorů studie přispěla i ekonomická transformace v 90. letech minulého století, která otevřela možnosti lepších výdělků mimo školství. Muži v postkomunistických zemích pak odcházeli ze školství o deset procentních bodů častěji než jejich mužští kolegové v západoevropském regionu, uvedli vědci.

Podíl odchodu mužů byl podle nich ve srovnání se ženami v postkomunistických zemích až o 22 procentních bodů vyšší, zatímco v celoevropském průměru tento rozdíl činil kolem 7,7 procentních bodů.

Častěji odcházejí mladí a kvalifikovaní

Podle spoluautora studie Filipa Pertolda to mělo výrazný dopad na feminizaci školství. „Pokud porovnáme mladší a starší generace učitelů, vidíme, že v Česku je prudce klesající podíl mužů-učitelů nastupujících do učitelské profese. Podíl mužů mezi učiteli na začátku a na konci kariéry se pak ve střední Evropě snížil o šest procentních bodů u učitelů,“ upozornil.

Kolem 59 procent bývalých vyučujících v Česku podle studie přešlo do jiných kvalifikovaných profesí a jen 28 procent na méně kvalifikované administrativní pozice. „To naznačuje, že rozhodnutí o odchodu ze školství dělají spíše učitelé kvalitnější,“ míní vědci.

Učitelskou dráhu podle jejich zjištění opouští častěji mladší pedagogové. „Celých 70 procent odchodů se týká učitelů po první pracovní zkušenosti ve školství,“ napsali. V průměru čtvrtina bývalých učitelů opustila školství do dvou let po svém nástupu a dalších asi deset procent do deseti let.

Na změny chybí peníze

K prevenci před odchody učitelů z profese v tuzemsku podle autorů studie chybí dostatečné nástroje. Poukázali na to, že zatím není uzákoněno takzvané adaptační období pro uvádění do profese, nejsou zavedeny standardy kvality učitelství a neexistuje kariérní systém spojený s dalším vzděláváním pedagogických pracovníků.

„Jediným pozitivním trendem zůstává nárůst platů učitelů, který za posledních deset let stoupnul ze 110 procent průměrné mzdy na 130 procent. Tím se, ve srovnání k platům dalších vysokoškolsky vzdělaných lidí v zemi, posouvá Česká republika z jedné z nejnižších pozic v EU směrem k jejímu průměru,“ uzavřeli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 13 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánovčera v 22:54

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...