V Česku se po revoluci prohloubila feminizace školství. Muži chybí víc než na Západě

V Česku se v uplynulých třiceti letech prohloubila feminizace školství. Řada kvalitních učitelů přešla do jiných profesí, muži přitom častěji než ženy. Kolem 70 procent bývalých vyučujících opustilo školství po první pracovní zkušenosti. Vyplývá to z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Z učitelské profese podle výzkumu odešla asi třetina pedagogů. V evropském průměru se této práce vzdal každý čtvrtý vyučující.

Analýza vychází ze zjištění od 4600 respondentů, kteří alespoň jednou za svou pracovní kariéru dělali učitele. Většina začala pracovat mezi roky 1950 a 1985. Byli z různých zemí v Evropě. Více méně všechny státy se podle studie potýkají s nedostatkem kvalitních učitelů a dlouhodobě nízkým zastoupením mužů v učitelské profesi.

K prohloubení feminizace školství v Česku podle autorů studie přispěla i ekonomická transformace v 90. letech minulého století, která otevřela možnosti lepších výdělků mimo školství. Muži v postkomunistických zemích pak odcházeli ze školství o deset procentních bodů častěji než jejich mužští kolegové v západoevropském regionu, uvedli vědci.

Podíl odchodu mužů byl podle nich ve srovnání se ženami v postkomunistických zemích až o 22 procentních bodů vyšší, zatímco v celoevropském průměru tento rozdíl činil kolem 7,7 procentních bodů.

Častěji odcházejí mladí a kvalifikovaní

Podle spoluautora studie Filipa Pertolda to mělo výrazný dopad na feminizaci školství. „Pokud porovnáme mladší a starší generace učitelů, vidíme, že v Česku je prudce klesající podíl mužů-učitelů nastupujících do učitelské profese. Podíl mužů mezi učiteli na začátku a na konci kariéry se pak ve střední Evropě snížil o šest procentních bodů u učitelů,“ upozornil.

Kolem 59 procent bývalých vyučujících v Česku podle studie přešlo do jiných kvalifikovaných profesí a jen 28 procent na méně kvalifikované administrativní pozice. „To naznačuje, že rozhodnutí o odchodu ze školství dělají spíše učitelé kvalitnější,“ míní vědci.

Učitelskou dráhu podle jejich zjištění opouští častěji mladší pedagogové. „Celých 70 procent odchodů se týká učitelů po první pracovní zkušenosti ve školství,“ napsali. V průměru čtvrtina bývalých učitelů opustila školství do dvou let po svém nástupu a dalších asi deset procent do deseti let.

Na změny chybí peníze

K prevenci před odchody učitelů z profese v tuzemsku podle autorů studie chybí dostatečné nástroje. Poukázali na to, že zatím není uzákoněno takzvané adaptační období pro uvádění do profese, nejsou zavedeny standardy kvality učitelství a neexistuje kariérní systém spojený s dalším vzděláváním pedagogických pracovníků.

„Jediným pozitivním trendem zůstává nárůst platů učitelů, který za posledních deset let stoupnul ze 110 procent průměrné mzdy na 130 procent. Tím se, ve srovnání k platům dalších vysokoškolsky vzdělaných lidí v zemi, posouvá Česká republika z jedné z nejnižších pozic v EU směrem k jejímu průměru,“ uzavřeli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mladá žena s cystickou fibrózou podstoupila v Motole třetí transplantaci plic

Šestadvacetileté pacientce s cystickou fibrózou transplantovali v pražské Fakultní nemocnici Motol už potřetí plíce. Podle nemocnice jde o mimořádně náročný chirurgický zákrok, který je i celosvětově unikátní – a přistupuje se k němu jenom ve výjimečných případech. Pro lékaře představovala operace technickou, ale i medicínskou a současně i etickou výzvu.
před 1 hhodinou

Univerzita Karlova bude koordinovat velký evropský AI projekt

Univerzita Karlova se stala hlavním koordinátorem mezinárodního projektu Otevřené velké jazykové modely pro umělou inteligenci v Evropě. Budou v něm spolupracovat evropské firmy, výzkumné instituce a výpočetní centra zabývající se umělou inteligencí. V projektu OpenEuroLLM za asi 34 milionů eur (854,7 milionu korun), financovaném s podporou Evropské komise, vybuduje tým evropských výzkumných institucí rodinu výkonných, vícejazyčných velkých jazykových modelů. Využití najdou v komerčním, průmyslovém i veřejném sektoru.
před 2 hhodinami

Změna klimatu vysává Mrtvé moře. Zbývá mu posledních 25 let

Mrtvé moře kvůli změnám klimatu i značnému odběru vody z přítoků dále vysychá. Slané jezero, jehož břehy se dotýkají Izraele, palestinských území a Jordánska, by mohla zachránit silnější mezinárodní spolupráce, která je ale v současné době značně komplikovaná. Napsala to agentura AFP. Úpadek jezera, které by mohlo zaniknout do roku 2050, představuje i těžkou ránu pro tamní cestovní ruch.
před 3 hhodinami

Průzkum: Výdaje velkých firem na AI dál vzrostou, propouštět se má minimálně

Výdaje velkých globálních firem na využití generativní umělé inteligence (AI) mohou do roku 2027 vykázat růst o 60 procent. Cílem pro letošní rok bude, aby investice do generativní AI přinesly hmatatelné výsledky. Vyplývá to z druhého ročníku průzkumu AI Radar globální poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG). Jen minimum firem chce přitom v souvislosti s umělou inteligencí propouštět.
včera v 13:24

Děti se učí jazyky ještě dřív, než vědci předpokládali, ukázala studie

Už ve věku pouhých čtyř měsíců se u dětí rozvíjí schopnost vnímat detaily jazyků. Vědci v nové studii popsali i mechanismus, jak se mladý lidský mozek učí vnímat odlišnost jednotlivých hlásek.
včera v 09:00

Vzorky z planetky Bennu jsou plné životadárných sloučenin

Vzorky z planetky Bennu, které v roce 2023 na Zemi přinesla sonda OSIRIS-REx amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), obsahují důležité stavební kameny života. Mezi prokázanými sloučeninami je všech pět bází DNA a RNA a třiatřicet různých aminokyselin, vyplývá z analýz, o nichž informují nejnovější vydání vědeckých časopisů Nature a Nature Astronomy. Minerály obsahující anorganické soli navíc naznačují původ planetky.
31. 1. 2025

Zuby používal jako otvírák. Archeologové popsali trápení vojáka z 19. století

Neobvyklý fyzický důkaz o vojenské praxi z první poloviny 19. století odkryly kosterní pozůstatky vojáka s netypicky poškozeným chrupem, které našli archeologové při výzkumu v roce 2012 v Majetíně na Olomoucku. Analýza teď odhalila, že muž používal zuby k otevírání prachových patron. Chemická analýza navíc potvrdila přítomnost síry ze střelného prachu v zubním kameni.
31. 1. 2025

Za díry v silnici po zimě nemůže rozpínání vody, ale kryosukce, zjistili vědci

Díry na silnicích se nejvíc objevují na přelomu zimy a jara. Podle nových vědeckých poznatků mají ale jinou příčinu, než se běžně předpokládá. Podle expertů totiž není viníkem rozpínání objemu vody při jejím zamrzání, ale jev zvaný kryosukce.
31. 1. 2025
Načítání...