V Česku se po revoluci prohloubila feminizace školství. Muži chybí víc než na Západě

V Česku se v uplynulých třiceti letech prohloubila feminizace školství. Řada kvalitních učitelů přešla do jiných profesí, muži přitom častěji než ženy. Kolem 70 procent bývalých vyučujících opustilo školství po první pracovní zkušenosti. Vyplývá to z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Z učitelské profese podle výzkumu odešla asi třetina pedagogů. V evropském průměru se této práce vzdal každý čtvrtý vyučující.

Analýza vychází ze zjištění od 4600 respondentů, kteří alespoň jednou za svou pracovní kariéru dělali učitele. Většina začala pracovat mezi roky 1950 a 1985. Byli z různých zemí v Evropě. Více méně všechny státy se podle studie potýkají s nedostatkem kvalitních učitelů a dlouhodobě nízkým zastoupením mužů v učitelské profesi.

K prohloubení feminizace školství v Česku podle autorů studie přispěla i ekonomická transformace v 90. letech minulého století, která otevřela možnosti lepších výdělků mimo školství. Muži v postkomunistických zemích pak odcházeli ze školství o deset procentních bodů častěji než jejich mužští kolegové v západoevropském regionu, uvedli vědci.

Podíl odchodu mužů byl podle nich ve srovnání se ženami v postkomunistických zemích až o 22 procentních bodů vyšší, zatímco v celoevropském průměru tento rozdíl činil kolem 7,7 procentních bodů.

Častěji odcházejí mladí a kvalifikovaní

Podle spoluautora studie Filipa Pertolda to mělo výrazný dopad na feminizaci školství. „Pokud porovnáme mladší a starší generace učitelů, vidíme, že v Česku je prudce klesající podíl mužů-učitelů nastupujících do učitelské profese. Podíl mužů mezi učiteli na začátku a na konci kariéry se pak ve střední Evropě snížil o šest procentních bodů u učitelů,“ upozornil.

Kolem 59 procent bývalých vyučujících v Česku podle studie přešlo do jiných kvalifikovaných profesí a jen 28 procent na méně kvalifikované administrativní pozice. „To naznačuje, že rozhodnutí o odchodu ze školství dělají spíše učitelé kvalitnější,“ míní vědci.

Učitelskou dráhu podle jejich zjištění opouští častěji mladší pedagogové. „Celých 70 procent odchodů se týká učitelů po první pracovní zkušenosti ve školství,“ napsali. V průměru čtvrtina bývalých učitelů opustila školství do dvou let po svém nástupu a dalších asi deset procent do deseti let.

Na změny chybí peníze

K prevenci před odchody učitelů z profese v tuzemsku podle autorů studie chybí dostatečné nástroje. Poukázali na to, že zatím není uzákoněno takzvané adaptační období pro uvádění do profese, nejsou zavedeny standardy kvality učitelství a neexistuje kariérní systém spojený s dalším vzděláváním pedagogických pracovníků.

„Jediným pozitivním trendem zůstává nárůst platů učitelů, který za posledních deset let stoupnul ze 110 procent průměrné mzdy na 130 procent. Tím se, ve srovnání k platům dalších vysokoškolsky vzdělaných lidí v zemi, posouvá Česká republika z jedné z nejnižších pozic v EU směrem k jejímu průměru,“ uzavřeli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 10 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled