O tisíce přihlášek víc oproti loňským ročníkům zaznamenaly letos české vysoké školy. Osm z dvanácti škol, které ČT oslovila, uvedly nárůst až o čtrnáct tisíc zájemců oproti loňsku. Podle ministerstva školství jde o vlnu demograficky silných ročníků, která bude pokračovat i příští rok. Nejvyšší nárůst zájmu hlásí zdravotnické a pedagogické obory. Počet přihlášek se přitom může ještě zvednout, na některé vysoké školy se totiž mohou zájemci hlásit až do konce srpna nebo září.
Největší zájem o studium za posledních devět let zaznamenala Univerzita Palackého v Olomouci. Přihlásilo se na ni zhruba o tři tisíce lidí více než vloni. Rekordní počet přihlášek do všech typů studia za poslední čtyři roky hlásí pak Univerzita Pardubice. „Pouze do bakalářských programů jich letos přišlo 7025,“ dodává vedoucí Oddělení propagace a vnějších vztahů univerzity Martina Macková s tím, že předchozí roky to bylo kolem šesti tisíc přihlášek.
Výrazný nárůst uchazečů má i Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. „Jedná se meziročně o jednoznačný nárůst počtu přihlášek ke studiu, dokonce ve výši 26 procent,“ informuje mluvčí univerzity Jana Kasaničová. A přidávají se i další oslovené školy, včetně těch soukromých.
„Očekáváme nárůst počtu studujících,“ hovoří o následujícím akademickém roce mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová s tím, že vyšší počty uchazečů i studentů souvisí s demografickým vývojem. Ten podle ní bude pozitivní i v celé následující dekádě. Nárůst počtu studentů v tomto roce přitom už ministerstvo očekávalo vloni, kdy podle něj skončilo období poklesu studentů, které trvalo od roku 2011.
„Dalším podstatným faktorem ovlivňujícím počet budoucích studujících na vysokých školách je celoevropský trend zvyšování podílu mladých lidí ve věku třicet až třicet čtyři let získávajících vysokoškolské vzdělání,“ doplňuje Lednová. Zároveň ale upozorňuje, že souhrnné počty uchazečů o studium na veřejných a soukromých vysokých školách bude ministerstvo školství znát až začátkem prosince letošního roku.
Uchazeče od studia v nadcházejícím akademickém roce pravděpodobně neodradil ani covid. Vysoké školy zatím počítají s obnovením prezenční výuky, nicméně rektoři se obávají, zda to skutečně bude možné. Studenti univerzit přitom podle zjištění ČTK, která je oslovila, už další on-line semestr nechtějí. Konkrétní opatření, která budou od září na školách platit, by měla být podle ministerstva zdravotnictví jasnější v polovině srpna.
Táhne záchranářství nebo fyzioterapie
O desítky procent vyšší počty uchazečů hlásí zdravotnické obory. „Obrovský zájem byl o Fakultu zdravotnických studií,“ uvádí Martina Macková s tím, že na pardubickou univerzitu přišlo přibližně o třicet procent více přihlášek ve srovnání s minulým rokem. Více než šesedátičtyřprocentní nárůst počtu přihlášek v porovnání s loňskem zaznamenala i Fakulta zdravotnických studií ústecké univerzity.
Zájem o zdravotnické obory potvrzují také v Liberci nebo v Olomouci. Tam na obor Aplikovaná fyzioterapie oproti minulému roku obdrželi dokonce o šedesát procent přihlášek více. Mimo zdravotnické obory pak více než pětadvacetiprocentní nárůst zaznamenal obor psychologie.
„U studijního programu Všeobecné ošetřovatelství v kombinované formě studia došlo dokonce k meziročnímu nárůstu přihlášek o 86 procent,“ uvedla mluvčí Západočeské univerzity Šárka Stará. Na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT patřily mezi největší lákadla bakalářské studijní programy Fyzioterapie nebo Zdravotnické záchranářství.
„Nárůst zájmu o studium zdravotnických oborů dáváme do přímé souvislosti se současnou situací, kdy probíhající pandemie ukázala na potřebu odborníků z této oblasti. Absolventům tak získaná kvalifikace zajišťuje jistotu zaměstnání, a to prakticky kdekoliv,“ říká mluvčí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně Jana Kasaničová, přičemž s ní souhlasí i zástupci dalších oslovených vysokých škol.
„Koronavirová pandemie výrazným způsobem přispěla ke zvýšení prestiže nelékařských profesí,“ dodává děkan Fakulty zdravotnických studií Technické univerzity v Liberci Karel Cvachovec.
Pozadu nejsou ani pedagogické obory
„Mimořádný zájem uchazečů zaznamenala Fakulta pedagogická,“ říká mluvčí Západočeské univerzity Šárka Stará. V případě magisterského programu Učitelství pro první stupeň základních škol zde stoupl počet přihlášek o šedesát procent. Nejvíce podaných přihlášek uchazeči pak doručili na pedagogickou fakultu ústecké univerzity. Podle některých vysokých škol je důvodem rostoucího zájmu o studium učitelských oborů zvyšování atraktivity kantorské profese, kterou je možné pozorovat v souvislosti s zvyšováním platů v regionálním školství.
V případě některých škol ubude v budoucím akademickém roce zahraničních studentů. „Jejich počet klesl v letošním roce na polovinu,“ sděluje prorektor pro studijní záležitosti Škoda auto vysoké školy Petr Šulc. Méně zahraničních uchazečů o studium se přihlásilo třeba i Vysoké škole finanční a správní.
Důvod přitom zástupci obou zmíněných škol dávají do spojitosti s pandemií koronaviru. „Jedná se zejména o omezení cestování, zásadní omezení provozu zastupitelských úřadů a komplikace spojené s procesem nostrifikace zahraničního středoškolského vzdělání,“ vysvětluje Šulc.
Školy stále lákají
Na některé studijní obory je stále možné se hlásit, nejpozději do konce září. Ve většině případů se pak jedná o takzvaná druhá kola přihlášek nebo o přihlášky do studia nově akreditovaných programů. Počet studijních oborů je ale podle zástupců většiny oslovených vysokých škol omezený.
Vedle technických oborů, které nabízí třeba VŠCHT nebo ČVUT, jsou volné ale i ty humanitní. Třeba na pardubickou univerzitu je možné hlásit se na pět fakult. Několik volných míst má i Univerzita Karlova, a to především na fakultách s humanitním zaměřením. Z oborů žádaných v letošním roce se uchazeči mohou ještě přihlásit třeba na obor Radiologická asistence na Fakultě zdravotnických studií UJEP, ale i na Pedagogickou fakultu téže univerzity.
Desítky volných míst hlásí například Mendelova univerzita v Brně. Zde ještě uchazeči mohou vybírat z oborů na třech fakultách. Volná místa nabízejí i další veřejné vysoké školy. Naopak uzavřené přijímací řízení má třeba Vysoká škola ekonomická v Praze. Zájemci o studium se pak mohou hlásit na většinu soukromých škol.
V ČR je celkem 61 vysokých škol, z toho 26 veřejných, dvě státní a 33 soukromých. V přijímacím řízení v minulém roce přišlo školám podle dat ministerstva školství dohromady 211 447 přihlášek, celkem od 99 115 uchazečů.
