Většina českých vysokých škol si letos pohoršila v mezinárodním žebříčku, který každý rok zveřejňuje britská společnost Quacquarelli Symonds (QS). Stejně jako v předešlých letech se z českých zástupců nejlépe umístila největší Univerzita Karlova (UK). V hodnocení klesla z 260. místa na 266. V první pětistovce jsou ještě Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) a České vysoké učení technické (ČVUT), které jako jediné z výzkumných českých univerzit zaznamenalo zlepšení. Posunulo se z pozice 432 na 403.
Umístění ČVUT na 403. místě je pro školu dosud nejlepší v hodnocení světového žebříčku QS. Podle rektora ČVUT Vojtěcha Petráčka to znamená, že patří mezi 31 procent nejlépe hodnocených univerzit. „V hodnocení bylo velmi dobře posouzeno kritérium počtu studentů na jednoho vyučujícího, kde došlo k velkému posunu,“ uvedla prorektorka ČVUT Veronika Kramaříková. Škola se podle ní ale musí snažit ještě zlepšit publikování, počet pracovníků ze zahraničí a úspěch výzkumu.
Poradenská společnost QS zpracovává žebříček od roku 2004. Pro letošní vydání klasifikovala 1300 škol ze zhruba stovky zemí, českých škol hodnotila 15. Výsledky zahrnují šest kritérií, a to reputaci mezi zástupci jiných vysokých škol, renomé mezi zaměstnavateli, citovanost autorů, internacionalizaci akademické obce, počty zahraničních studentů a průměrný počet studentů na jednoho vyučujícího.
V mezinárodním srovnání zvítězil stejně jako loni americký Massachusettský technologický institut (MIT). Následovala ho britská Oxfordská univerzita a na třetím místě společně americká Stanfordova a britská Cambridgeská univerzita. V desítce nejlépe hodnocených univerzit jsou ještě tři další univerzity ze Spojených států, dvě z Velké Británie a švýcarská univerzita ETH v Curychu. Tyto prestižní školy mají rozpočty v řádech miliard dolarů.
Co se cení na českých školách
Silnými stránkami nejlépe umístěné české vysoké školy, tedy Univerzity Karlovy, jsou podle žebříčku zejména poměr studentů a učitelů, podíl zahraničních posluchačů a akademická reputace. Naopak slabinou je poměr citovanosti vědců a podíl cizinců mezi zaměstnanci. U VŠCHT, která spadla z 342. na 373. místo, je největším plusem poměr studujících a vyučujících a podíl zahraničních studentů. Akademická reputace je pro VŠCHT naopak místem nejslabším.
Dalšími českými školami v první tisícovce žebříčku jsou brněnská Masarykova univerzita (551.–560.), Univerzita Palackého v Olomouci (601.–650.), Vysoké učení technické v Brně (701.–750.) a také Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), Mendelova univerzita v Brně, Technická univerzita v Liberci a Univerzita Hradec Králové (všechny 801.–1000.). Univerzita Hradec Králové loni v žebříčku nebyla, ČZU se loni umístila stejně, všechny ostatní zmíněné školy si meziročně pohoršily.
Srovnávacích žebříčků univerzit existuje řada, UK se v nich tradičně umisťuje z ČR nejlépe. Jiné české školy se ale slušně umisťují v oborových žebříčcích zaměřených třeba jen na technické či ekonomické univerzity.
