Jedním z nejviditelnějších a také nejúspěšnějších projektů EU je výměnný program Erasmus. Ten funguje déle než 30 let a za tu dobu ho vyzkoušelo přes devět milionů lidí. Původně byl určený vysokoškolákům, kteří mohli část studia absolvovat v zahraničí. Aby bylo studium v cizí zemi pro mladé dostupnější, dostávají měsíční stipendium. Od roku 2014 pak funguje program Erasmus+, který se rozšířil i na středoškoláky, mladé absolventy hledající stáž a zahrnuje i podporu sportu nebo dobrovolnické aktivity.
Poprvé se Erasmus rozjel v akademickém roce 1987/1988 a jeho počátky byly tehdy skromné: v prvním roce využilo možnost studovat v zahraničí asi 3250 studentů. Také počet zapojených zemí byl výrazně nižší než dnes.
Velkou zásluhu na programu má Italka Sofia Corradiová, přezdívaná Mamma Erasmus. Ta strávila koncem 50. let rok na stáži na prestižní Columbijské univerzitě. Po návratu ale měla problém s uznáváním předmětů, které absolvovala za oceánem.
„Můj otec byl profesor, finančně zajištěný, takže pro něj nebyl problém přispívat mi déle. Mě to ale rozčílilo, jiní přece nemusejí mít takové štěstí, a tak jsem se rozhodla změnit svět,“ vzpomínala Corradiová. Po škole začala pracovat pro italskou konferenci rektorů a vytrvale prosazovala myšlenku na zahraniční studijní pobyty dostupné všem. „Ve dvaceti letech máte sny, na které ale časem rezignujete. Ten můj se ovšem splnil,“ komentovala po letech Corradiová úspěch programu.
Čeští studenti poprvé vyrazili do Evropy v akademickém roce 1998/99
- Program Erasmus je známý především díky podpoře vysokoškoláků. Díky nové verzi plus ale vycestovalo do zahraničí i zhruba 10 tisíc českých žáků a pracovníků středních škol a učilišť. Studenti mohli při různě dlouhých pobytech v cizině absolvovat praktickou část nebo se zúčastnit i teoretické výuky. Vedle rozšíření odborných a jazykových dovedností jsou pak většinou i samostatnější a spolehlivější, uvedla ředitelka Domu zahraniční spolupráce Dana Petrová.
Od skromných počátků se Erasmus postupně rozrůstal s tím, jak se zvyšoval počet zapojených zemí a také rozpočet programu. Na počátku 90. let studovalo díky Erasmu asi 20 tisíc studentů, v roce 2003 už ale byla překonána milionová hranice. Dvoumilionová meta byla překonána o šest let později a třímiliontý „Erasmák“ zamířil za svou zahraniční zkušeností v akademickém roce 2012 až 2013.
V roce 2014 se pak program rozšířil: Erasmus+ už zahrnuje celkem 33 zemí, včetně zemí mimo EU – Turecka, Makedonie, Norska, Islandu a Lichtenštejnska.
Mezi „Erasmáky“ už jsou i studenti z České republiky, která se do programu zapojila ještě dříve, než vůbec Česko vstoupilo do Evropské unie. Poprvé se mohli studenti rozjet na zahraniční univerzity v akademickém roce 1998/99. Od té doby za studiem nebo za praxí vycestovalo z Česka zhruba 300 tisíc lidí, z toho asi 100 tisíc vysokoškolských studentů.
V Česku je program Erasmus poměrně populární, podle statistik účasti patří na 11. místo ze 33 zemí, které jsou do něj zapojeny. V posledních letech vyjede do zahraničí každý rok asi 8000 vysokoškoláků.
Zájem českých studentů však v posledních letech trochu upadá. Proto se spustila kampaň, která má podpořit zájem o studijní pobyty. Podle ředitelky Domu zahraniční spolupráce (DZS) Dany Petrové v současnosti vyjíždí na studijní pobyt do zahraničí asi devět procent českých vysokoškoláků. Do dvou let by to měla být zhruba pětina.
„V procentech studentů vyjíždí pořád hrozně málo. Nejsme vůbec tam, kde bychom měli být. Cíl do roku 2020 na evropské úrovni byl, že 20 procent studentů – absolventů vysokých škol by mělo mít nějakou zahraniční zkušenost. My v Česku jsme zhruba na osmi až devíti procentech,“ uvedla Petrová.
Mezi nejoblíbenější cíle českých vysokoškoláků patří dlouhodobě Německo, Francie, Španělsko a Velká Británie. Podle Petrové je dnes nabídka míst tak široká, že vyjet může prakticky každý student, který chce.
Řada studentů se ale bojí nedostatku peněz, nutnosti prodlužovat studium nebo mají obavy, že by postrádali rodinu či známé, vyplynulo z průzkumu Domu zahraniční spolupráce, který má organizaci programu na starosti.
Podle rozsáhlého průzkumu mají absolventi programu lepší šanci najít práci
Absolventi programu přitom najdou lepší uplatnění na trhu práce, vyplynulo z rozsáhlé studie k výsledkům Erasmu. Tu vypracovali nezávislí odborníci a podle Evropské komise je největší svého druhu. Shromážděny v ní byly názory téměř 80 tisíc respondentů včetně studentů i firem.
„Zaměstnavatelé i bývalí studenti se shodují, že účast v Erasmu je na pracovním trhu výhodou,“ prohlásila evropská komisařka Androulla Vassiliouová. Mladí lidé, kteří absolvují část studia či stáž v zahraničí, totiž mají lepší šanci vyhnout se dlouhodobé nezaměstnanosti a lépe se uplatní na trhu práce. Ve srovnání s těmi, kdo zahraniční zkušenost nemají, jsou tito mladí lidé ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností dvakrát méně a pět let po ukončení studia je míra jejich nezaměstnanosti o 23 procent nižší.
Studie také ukázala, že se studenti z ciziny vrací nejen sebevědomější, tolerantnější k jiným kulturám, ale jsou také schopni rychleji řešit problémy, lépe se vyrovnávat s novými situacemi a mají lepší organizační schopnosti. Více než třetině stážistů je také nakonec nabídnuta práce v podniku, kde stáž absolvovali.
Desetina absolventů Erasmu začala podle studie podnikat a více než tři čtvrtiny z nich to plánují či o tom alespoň uvažují. Mohou také očekávat rychlejší kariérní postup, protože zaměstnancům s mezinárodní zkušeností svěřuje větší profesní odpovědnost 64 procent zaměstnavatelů, uvedla Komise.
- Studium v zahraničí zvyšuje i pravděpodobnost navázání mezinárodního vztahu. Třetina bývalých studentů Erasmu nyní žije s partnerem z jiné země a 27 procent účastníků se s dotyčným seznámilo přímo při svém studiu či stáži v cizině. Díky programu se také narodil asi jeden milion dětí, odhaduje Evropská komise.
V příštích letech se má Erasmus ještě výrazně rozšířit
I díky tomu plánuje Evropská komise výrazné navýšení rozpočtu programu Erasmus+. Zatímco v současném víceletém rozpočtu EU (pro roky 2014–2020) má program k dispozici 14,7 miliardy eur, v návrhu příštího rozpočtu pro roky 2021–2027 se má částka více než zdvojnásobit až na 30 miliard eur. V těchto letech by tak Erasmus mohlo absolvovat až 12 milionů lidí.
„Každé euro, které do Erasmu vložíme, je investicí do naší budoucnosti. Do budoucnosti mladého člověka, učitele či stážisty, a také do budoucnosti Evropy,“ uvedl místopředseda Komise Jyrki Katainen, který je zodpovědný za pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost.
A pozitivní hlasy znějí i z dalších stran: česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) označuje Erasmus jedním z největších úspěchů evropské integrace. „Doufám, že Erasmus v příštím období bude ještě ambicióznější, protože nás otevírá světu a brání izolaci,“ uvedl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Podle představ Evropské komise by posílení studentských výměn v rámci Erasmu mohlo pomoci i v boji s narůstajícím radikalismem, populismem a xenofobií. Evropský komisař pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Tibor Navracsics k tomu uvedl, že by měli žáci v EU „zažít svou evropskou identitu v celé její rozmanitosti“, více zjistit o Evropě, o dalších unijních zemích, fungování Evropské unie a „také sami o sobě“.
Nicméně z části politického spektra zaznívá i kritika programu. Ohradil se proti němu třeba exposlanec SPD Lubomír Volný, který studenty vyjíždějící do zahraničí v rámci Erasmu na zasedání poslaneckého výboru označil za „kampusové povaleče“. Podle něj údajně získávají mladí lidé v západní Evropě zkreslené informace o tamním životě a nevnímají problémy země, ve které pobývají. Z pobytu na Erasmu se pak prý vrací nekriticky nastavení vůči EU.
- Italský student Riccardo Corradini si v rámci Erasmu zvolil hodně netradiční místo studia: stal se totiž prvním Evropanem, který se v rámci výměnného programu dostal do pásma Gazy a studuje na Islámské univerzitě. Student šestého roku medicíny praktikuje ve třech tamních nemocnicích a neklidné pásmo si vybral, protože se chce specializovat na pohotovostní chirurgii. Žádné ohrožení tam prý ale nepociťuje: Jakmile prý místní překonají překvapení, „jsou velmi přívětiví“, tvrdí Corradini a s nadšením uvádí jako příklad své hostitele, kteří se k němu „chovají jako ke členu rodiny“.
- Ahmad Muhajsin, který má na starosti zahraniční vztahy Islámské univerzity, vidí v Riccardovi Corradinim „ambasadora“ a doufá, že jeho příkladu budou následovat i další studenti. Ostatně od jeho odjezdu do Gazy požádali o výměnu v rámci programu Erasmus+ nejméně čtyři další italští studenti.
