Devět z deseti židovských respondentů rozsáhlého průzkumu letos uvedlo, že v jejich zemi v posledních pěti letech vzrostly antisemitské nálady. Nejhorší jsou tyto projevy na internetu a sociálních sítích, vyplývá ze zprávy Evropské agentury pro základní práva (FRA). Více než třetina oslovených uvažuje o emigraci. První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans varoval, že Evropa přestane být Evropou, pokud se v ní Židé necítí bezpečně.
Z průzkumu, jehož se zúčastnilo 16,5 tisíce respondentů, vyplývá, že 85 procent těch, kteří se identifikují jako Židé, vnímá nárůst antisemitismu jako zásadní problém. Židé přitom považují antisemitské nálady za vůbec největší sociální a politický problém místa, kde žijí.
Nejproblematičtější je podle nich situace s projevy protižidovských nálad na internetu a na sociálních sítích (85 procent), následovaná vystoupeními na veřejnosti (73 procent), v médiích (71 procent) a v politickém životě (70 procent).
„Židovské společenství patří do Evropy stejně jako my, kteří Židy nejsme,“ reagoval na zprávu Timmermans. Součástí křesťanských hodnot, o nichž někteří politici nyní rádi mluví, je podle místopředsedy Evropské komise také trvalé odmítnutí antisemitismu.
Komisařka pro spravedlnost Věra Jourová připomněla další údaj ze zprávy, podle kterého 38 procent respondentů zvažuje kvůli antisemitským náladám emigraci. „Je to znepokojující trend, nemůžeme být pasivní a nechat antisemitismus růst,“ uvedla česká komisařka.
„Čtyři roky pracujeme na tom, aby komise všemožně židovskou komunitu v Evropě podporovala,“ dodala Jourová. O věci minulý pátek hovořila s ministry spravedlnosti členských zemí, kteří k antisemitismu přijali společné prohlášení.
Agentura FRA zkoumala postoje židovských občanů dvanácti zemí EU: Rakouska, Belgie, Dánska, Francie, Německa, Maďarska, Itálie, Nizozemska, Polska, Španělska, Švédska a Velké Británie. Jde o státy, kde žije 96 procent evropských Židů.
