Zatímco výrobní činnosti přinesly v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dva miliony pracovních míst v letech 2010 až 2015, v oblasti služeb našlo práci 24,8 milionu lidí. Nejčastěji šlo o veřejnou správu, vzdělávání, zdravotnictví a další služby. Proti trendu šlo Česko, kde více než polovinu nových míst zajistil výrobní sektor. Vyplývá to z hodnotící zprávy OECD o vědě, technologii a průmyslu.
Česko zaznamenalo podle výpočtů OECD za roky 2010 až 2016 čistý přírůstek zhruba 191 tisíc pracovních míst. Celkový nárůst o více než čtvrt milionu totiž sráží ztráta více než šedesáti tisíc míst. Nejvýrazněji se na růstu zaměstnanosti podepsaly firmy z oblasti výrobní činnost. Naopak krácení se týkalo hlavně míst ve stavebnictví.
Dominance výroby je v rámci srovnání OECD ojedinělá. Výraznější příspěvek pro snížení nezaměstnanosti měla ještě v Polsku a na Slovensku. V celé Evropské unii, ve které za roky 2010 až 2016 přibylo 6,4 milionu pracovních míst, totiž za pozitivním trendem stojí hlavně zaměstnání v profesních, vědeckých či technických oborech.
Druhým nejperspektivnějším místem zaměstnání se staly služby ve veřejné správě, vzdělávání nebo zdravotnictví. V zemích OECD jde vůbec o nejmohutnější kategorii v rámci 27 milionů nových pracovních míst. Ještě více pracovních míst než výrobní podniky přinesly jak v OECD, tak v EU firmy z oblasti obchodu, ubytování, stravování a dopravy.
Stále však Česko patří alespoň mezi země, které za posledních šest let zaznamenaly růst poptávky po práci. Dosvědčují to ostatně data Úřadu práce i Eurostatu – nezaměstnanost v Česku je totiž už několik měsíců nejnižší v celé Evropské unii.
Ne všem se ale tak daří. Celkový výsledek za EU táhnou nahoru Německo a Velká Británie, v nichž vzniklo okolo dvou a půl milionu pracovních míst. Nepříznivá čísla vykazují Španělsko (ztráta téměř milionu míst), Itálie (ztráta 771 tisíc míst) nebo Řecko (ztráta 638 tisíc míst).
Zahraniční poptávka je pro české podniky neopomenutelná
Poptávku po určitých pracovních dovednostech v jednotlivých zemích přitom ovlivňuje stále větší globální provázanost ekonomik, uvádí OECD. Největší podíl práce, která je navázaná na zahraniční poptávku, vykazovalo podle dat z roku 2014 Lucembursko, kde šlo o čtyři pětiny pracovních pozic. Zároveň však více než polovina z nich připadá na vysoce kvalifikované pracovníky. Vysoko je pak i Irsko, kde na zahraničí závisí přes šedesát procent míst. V případě ostrovního státu už ale převažují zaměstnanci se střední kvalifikací.
Česko pak OECD zmiňuje mezi zeměmi, kde se vazba na zahraniční poptávku ještě týká více než poloviny všech pracovních pozic v soukromé sféře. Mezi Maďarsko, Slovensko, Slovinsko a Estonsko pak zapadá tuzemské hospodářství i v tom, že největší díl těchto zaměstnanců tvoří středně kvalifikovaní pracovníci.
Na druhém místě jsou v Česku vysoko kvalifikovaní a nejmenší část tvoří lidé s nejnižší kvalifikací. Závislost na zahraničí se přitom ve srovnání se stavem o deset let dříve zvýšila. V roce 2004 bylo v tuzemských podnicích navázaných na zahraniční poptávku 48,1 procenta pracovních míst.
Jednu z nejmenších vazeb na mezinárodní poptávku mají v přehledu OECD Spojené státy americké (14,7 procenta míst), Japonsko (18,9 procenta) a Austrálie (20,7 procenta).
Pracovní místa pak může ovlivnit robotizace. Data OECD z roku 2015 ukazují, že z hlediska míry využití robotů patří Česko k nadprůměru, jak v rámci OECD, tak Evropské unie. Vysoká pozice nejen Česka, ale i Slovenska nebo Maďarska podle organizace může odrážet specializaci v řetězci výroby jako dodavatelé pro velké nadnárodní korporace. V zavádění průmyslových robotických technologií je nicméně lídrem Jižní Korea následovaná Japonskem.
