Velký mezinárodní průzkum: Kde lidé ztráceli a kde naopak nacházeli práci

Zatímco výrobní činnosti přinesly v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dva miliony pracovních míst v letech 2010 až 2015, v oblasti služeb našlo práci 24,8 milionu lidí. Nejčastěji šlo o veřejnou správu, vzdělávání, zdravotnictví a další služby. Proti trendu šlo Česko, kde více než polovinu nových míst zajistil výrobní sektor. Vyplývá to z hodnotící zprávy OECD o vědě, technologii a průmyslu.

Česko zaznamenalo podle výpočtů OECD za roky 2010 až 2016 čistý přírůstek zhruba 191 tisíc pracovních míst. Celkový nárůst o více než čtvrt milionu totiž sráží ztráta více než šedesáti tisíc míst. Nejvýrazněji se na růstu zaměstnanosti podepsaly firmy z oblasti výrobní činnost. Naopak krácení se týkalo hlavně míst ve stavebnictví.

Dominance výroby je v rámci srovnání OECD ojedinělá. Výraznější příspěvek pro snížení nezaměstnanosti měla ještě v Polsku a na Slovensku. V celé Evropské unii, ve které za roky 2010 až 2016 přibylo 6,4 milionu pracovních míst, totiž za pozitivním trendem stojí hlavně zaměstnání v profesních, vědeckých či technických oborech.

V jakých oborech lidé získávali a ztráceli práci
Zdroj: OECD

Druhým nejperspektivnějším místem zaměstnání se staly služby ve veřejné správě, vzdělávání nebo zdravotnictví. V zemích OECD jde vůbec o nejmohutnější kategorii v rámci 27 milionů nových pracovních míst. Ještě více pracovních míst než výrobní podniky přinesly jak v OECD, tak v EU firmy z oblasti obchodu, ubytování, stravování a dopravy.

Stále však Česko patří alespoň mezi země, které za posledních šest let zaznamenaly růst poptávky po práci. Dosvědčují to ostatně data Úřadu práce i Eurostatu – nezaměstnanost v Česku je totiž už několik měsíců nejnižší v celé Evropské unii.

Ne všem se ale tak daří. Celkový výsledek za EU táhnou nahoru Německo a Velká Británie, v nichž vzniklo okolo dvou a půl milionu pracovních míst. Nepříznivá čísla vykazují Španělsko (ztráta téměř milionu míst), Itálie (ztráta 771 tisíc míst) nebo Řecko (ztráta 638 tisíc míst). 

Zahraniční poptávka je pro české podniky neopomenutelná

Poptávku po určitých pracovních dovednostech v jednotlivých zemích přitom ovlivňuje stále větší globální provázanost ekonomik, uvádí OECD. Největší podíl práce, která je navázaná na zahraniční poptávku, vykazovalo podle dat z roku 2014 Lucembursko, kde šlo o čtyři pětiny pracovních pozic. Zároveň však více než polovina z nich připadá na vysoce kvalifikované pracovníky. Vysoko je pak i Irsko, kde na zahraničí závisí přes šedesát procent míst. V případě ostrovního státu už ale převažují zaměstnanci se střední kvalifikací.

Pracovní místa podporovaná zahraniční poptávkou
Zdroj: OECD

Česko pak OECD zmiňuje mezi zeměmi, kde se vazba na zahraniční poptávku ještě týká více než poloviny všech pracovních pozic v soukromé sféře. Mezi Maďarsko, Slovensko, Slovinsko a Estonsko pak zapadá tuzemské hospodářství i v tom, že největší díl těchto zaměstnanců tvoří středně kvalifikovaní pracovníci.

Na druhém místě jsou v Česku vysoko kvalifikovaní a nejmenší část tvoří lidé s nejnižší kvalifikací. Závislost na zahraničí se přitom ve srovnání se stavem o deset let dříve zvýšila. V roce 2004 bylo v tuzemských podnicích navázaných na zahraniční poptávku 48,1 procenta pracovních míst.

Jednu z nejmenších vazeb na mezinárodní poptávku mají v přehledu OECD Spojené státy americké (14,7 procenta míst), Japonsko (18,9 procenta) a Austrálie (20,7 procenta).

Pracovní místa pak může ovlivnit robotizace. Data OECD z roku 2015 ukazují, že z hlediska míry využití robotů patří Česko k nadprůměru, jak v rámci OECD, tak Evropské unie. Vysoká pozice nejen Česka, ale i Slovenska nebo Maďarska podle organizace může odrážet specializaci v řetězci výroby jako dodavatelé pro velké nadnárodní korporace. V zavádění průmyslových robotických technologií je nicméně lídrem Jižní Korea následovaná Japonskem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
před 12 hhodinami

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
před 13 hhodinami

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
včeraAktualizovánovčera v 15:39

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
25. 7. 2025

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025

Vyrovnejte obchodní deficit, můžeme omezit dovoz, pohrozila v Pekingu šéfka EK

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025
Načítání...