Poptávka po pracovní síle trvá. Řezníky i sekretářky ale může v budoucnu postihnout robotizace

Nahrávám video
Automaty možná nahradí méně kvalifikované profese
Zdroj: ČT24

Čeští zaměstnavatelé plánují nabírat nové zaměstnance i ve třetím čtvrtletí, zejména v menších firmách do 250 zaměstnanců ale tempo náboru zpomaluje. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 750 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru. Důvodem pro snížení tempa náborů je nedostatek volných zaměstnanců. V budoucnu by však trh práce měla proměnit automatizace. V řadě profesí by lidské pracovníky mohli nahradit roboti.

Přijímat nové zaměstnance plánuje podle průzkumu pět procent zaměstnavatelů, naopak tři procenta očekávají snižování počtu zaměstnanců. Na 90 procent oslovených uvedlo, že během čtvrtletí změnu nechystá.

Větší optimismus projevují velké společnosti. Z firem s více než 250 zaměstnanci očekává ve třetím čtvrtletí nábor nových sil 31 procent a pokles čtyři procenta. U společností do deseti zaměstnanců čekají nárůst zaměstnanosti čtyři firmy ze sta, tři procenta předpokládají snižování počtu zaměstnanců.

Kdy se z malé nezaměstnanosti stává problém

„Nezaměstnanost láme historické rekordy, nicméně se zdá, že čtyři procenta v České republice je limit, pod který se může ekonomika jen velmi těžko dostat,“ uvedla generální ředitelka ManpowerGroup pro ČR a Slovensko Jaroslava Rezlerová.

Většina firem tak naráží na nedostatek vhodných uchazečů. To vede k rychlejšímu růstu mzdové úrovně, investic do rekvalifikací a k náborům pracovních sil ze zahraničí.

Nové zaměstnance plánují nabírat společnosti zaměřené na ubytování a stravování a společnosti zaměřené na stavebnictví a logistiku. To souvisí s letní sezonou, která těmto odvětvím přeje. Pokles počtu zaměstnanců očekávají společnosti podnikající ve finančnictví, těžbě nerostných surovin a zemědělství.

Jak s pracovním trhem zamíchá robotizace?

Teď se český pracovní trh potýká s tak malou nezaměstnaností, že ztěžuje hledání nových lidí, v budoucnu ho zřejmě výrazně postihne proces automatice, během kterého lidskou sílu nahrazuje robotická.

Podle studie McKinseyho institutu je v tomto ohledu Česká republika nejzranitelnějším státem v celé Evropě. Ohrožených je v Česku 52,2 procenta pracujících lidí, za ním následuje Turecko, Itálie a Polsko. Jedním z hlavních faktorů je to, jak moc už je práce v dané zemi robotizována a automatizována – čím více, tím menší potenciál pro automatizaci nabízí. Dalším faktorem, podle autorů možná ještě důležitějším, je, jaký typ pracovních míst v zemi existuje.

Velká studie Oxfordské univerzity z roku 2013 také předvídá, že do 20 let zanikne 45 procent dnes existujících povolání. Nejvíce v nebezpečí jsou podle této práce následující obory:

  1. Řezníci
  2. Sekretářky, stenografky
  3. Prodavači
  4. Bankovní úředníci
  5. Lékárníci
  6. Prodavači knih
  7. Poštovní úředníci
  8. Taxikáři
  9. Tlumočníci a překladatelé

Naopak mezi nejperspektivnější povolání patří ta, která jsou především zaměřená na technologie:

  1. Programátoři
  2. Technická podpora počítačů
  3. Síťoví administrátoři
  4. Síťoví analytici
  5. Lékařští asistenti

Objevují se ale i názory, podle kterých nebude ani IT ušetřeno. Na letošní technologické konferenci Structure Conference v San Franciscu americký podnikatel indického původu Vinod Khosla prohlásil, že přibližně 80 procent míst v IT odděleních může být v blízké budoucnosti nahrazeno umělou inteligencí.

Sám investoval například do startupu Nutanix, který se pokouší nahradit lidský faktor v tom, jak si spolu servery vyměňují data. Jiná společnost zase může změnit svět IT tím, že na umělou inteligenci přesouvá zodpovědnost za instalování a údržbu programů na serverech. Podle Khosly se umělé inteligence už brzy dostanou do serveroven a datacenter po celém světě, kde nahradí lidskou obsluhu.

Přestože na první pohled z těchto představ vyplývá, že pracovních příležitostí ubude, autoři studie z McKinseyho Institutu přisuzují automatizaci pozitivní význam. Ekonomiky vyspělých zemí totiž stále více tvoří starší lidé nebo občané mimo produktivní věk. Právě zvýšená robotizace by mohla zajistit potřebnou produktivitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 30 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 6 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 19 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 20 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...