Poptávka po pracovní síle trvá. Řezníky i sekretářky ale může v budoucnu postihnout robotizace

Nahrávám video
Automaty možná nahradí méně kvalifikované profese
Zdroj: ČT24

Čeští zaměstnavatelé plánují nabírat nové zaměstnance i ve třetím čtvrtletí, zejména v menších firmách do 250 zaměstnanců ale tempo náboru zpomaluje. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 750 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru. Důvodem pro snížení tempa náborů je nedostatek volných zaměstnanců. V budoucnu by však trh práce měla proměnit automatizace. V řadě profesí by lidské pracovníky mohli nahradit roboti.

Přijímat nové zaměstnance plánuje podle průzkumu pět procent zaměstnavatelů, naopak tři procenta očekávají snižování počtu zaměstnanců. Na 90 procent oslovených uvedlo, že během čtvrtletí změnu nechystá.

Větší optimismus projevují velké společnosti. Z firem s více než 250 zaměstnanci očekává ve třetím čtvrtletí nábor nových sil 31 procent a pokles čtyři procenta. U společností do deseti zaměstnanců čekají nárůst zaměstnanosti čtyři firmy ze sta, tři procenta předpokládají snižování počtu zaměstnanců.

Kdy se z malé nezaměstnanosti stává problém

„Nezaměstnanost láme historické rekordy, nicméně se zdá, že čtyři procenta v České republice je limit, pod který se může ekonomika jen velmi těžko dostat,“ uvedla generální ředitelka ManpowerGroup pro ČR a Slovensko Jaroslava Rezlerová.

Většina firem tak naráží na nedostatek vhodných uchazečů. To vede k rychlejšímu růstu mzdové úrovně, investic do rekvalifikací a k náborům pracovních sil ze zahraničí.

Nové zaměstnance plánují nabírat společnosti zaměřené na ubytování a stravování a společnosti zaměřené na stavebnictví a logistiku. To souvisí s letní sezonou, která těmto odvětvím přeje. Pokles počtu zaměstnanců očekávají společnosti podnikající ve finančnictví, těžbě nerostných surovin a zemědělství.

Jak s pracovním trhem zamíchá robotizace?

Teď se český pracovní trh potýká s tak malou nezaměstnaností, že ztěžuje hledání nových lidí, v budoucnu ho zřejmě výrazně postihne proces automatice, během kterého lidskou sílu nahrazuje robotická.

Podle studie McKinseyho institutu je v tomto ohledu Česká republika nejzranitelnějším státem v celé Evropě. Ohrožených je v Česku 52,2 procenta pracujících lidí, za ním následuje Turecko, Itálie a Polsko. Jedním z hlavních faktorů je to, jak moc už je práce v dané zemi robotizována a automatizována – čím více, tím menší potenciál pro automatizaci nabízí. Dalším faktorem, podle autorů možná ještě důležitějším, je, jaký typ pracovních míst v zemi existuje.

Velká studie Oxfordské univerzity z roku 2013 také předvídá, že do 20 let zanikne 45 procent dnes existujících povolání. Nejvíce v nebezpečí jsou podle této práce následující obory:

  1. Řezníci
  2. Sekretářky, stenografky
  3. Prodavači
  4. Bankovní úředníci
  5. Lékárníci
  6. Prodavači knih
  7. Poštovní úředníci
  8. Taxikáři
  9. Tlumočníci a překladatelé

Naopak mezi nejperspektivnější povolání patří ta, která jsou především zaměřená na technologie:

  1. Programátoři
  2. Technická podpora počítačů
  3. Síťoví administrátoři
  4. Síťoví analytici
  5. Lékařští asistenti

Objevují se ale i názory, podle kterých nebude ani IT ušetřeno. Na letošní technologické konferenci Structure Conference v San Franciscu americký podnikatel indického původu Vinod Khosla prohlásil, že přibližně 80 procent míst v IT odděleních může být v blízké budoucnosti nahrazeno umělou inteligencí.

Sám investoval například do startupu Nutanix, který se pokouší nahradit lidský faktor v tom, jak si spolu servery vyměňují data. Jiná společnost zase může změnit svět IT tím, že na umělou inteligenci přesouvá zodpovědnost za instalování a údržbu programů na serverech. Podle Khosly se umělé inteligence už brzy dostanou do serveroven a datacenter po celém světě, kde nahradí lidskou obsluhu.

Přestože na první pohled z těchto představ vyplývá, že pracovních příležitostí ubude, autoři studie z McKinseyho Institutu přisuzují automatizaci pozitivní význam. Ekonomiky vyspělých zemí totiž stále více tvoří starší lidé nebo občané mimo produktivní věk. Právě zvýšená robotizace by mohla zajistit potřebnou produktivitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...