Poptávka po pracovní síle trvá. Řezníky i sekretářky ale může v budoucnu postihnout robotizace

Nahrávám video

Čeští zaměstnavatelé plánují nabírat nové zaměstnance i ve třetím čtvrtletí, zejména v menších firmách do 250 zaměstnanců ale tempo náboru zpomaluje. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 750 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru. Důvodem pro snížení tempa náborů je nedostatek volných zaměstnanců. V budoucnu by však trh práce měla proměnit automatizace. V řadě profesí by lidské pracovníky mohli nahradit roboti.

Přijímat nové zaměstnance plánuje podle průzkumu pět procent zaměstnavatelů, naopak tři procenta očekávají snižování počtu zaměstnanců. Na 90 procent oslovených uvedlo, že během čtvrtletí změnu nechystá.

Větší optimismus projevují velké společnosti. Z firem s více než 250 zaměstnanci očekává ve třetím čtvrtletí nábor nových sil 31 procent a pokles čtyři procenta. U společností do deseti zaměstnanců čekají nárůst zaměstnanosti čtyři firmy ze sta, tři procenta předpokládají snižování počtu zaměstnanců.

Kdy se z malé nezaměstnanosti stává problém

„Nezaměstnanost láme historické rekordy, nicméně se zdá, že čtyři procenta v České republice je limit, pod který se může ekonomika jen velmi těžko dostat,“ uvedla generální ředitelka ManpowerGroup pro ČR a Slovensko Jaroslava Rezlerová.

Většina firem tak naráží na nedostatek vhodných uchazečů. To vede k rychlejšímu růstu mzdové úrovně, investic do rekvalifikací a k náborům pracovních sil ze zahraničí.

Nové zaměstnance plánují nabírat společnosti zaměřené na ubytování a stravování a společnosti zaměřené na stavebnictví a logistiku. To souvisí s letní sezonou, která těmto odvětvím přeje. Pokles počtu zaměstnanců očekávají společnosti podnikající ve finančnictví, těžbě nerostných surovin a zemědělství.

Jak s pracovním trhem zamíchá robotizace?

Teď se český pracovní trh potýká s tak malou nezaměstnaností, že ztěžuje hledání nových lidí, v budoucnu ho zřejmě výrazně postihne proces automatice, během kterého lidskou sílu nahrazuje robotická.

Podle studie McKinseyho institutu je v tomto ohledu Česká republika nejzranitelnějším státem v celé Evropě. Ohrožených je v Česku 52,2 procenta pracujících lidí, za ním následuje Turecko, Itálie a Polsko. Jedním z hlavních faktorů je to, jak moc už je práce v dané zemi robotizována a automatizována – čím více, tím menší potenciál pro automatizaci nabízí. Dalším faktorem, podle autorů možná ještě důležitějším, je, jaký typ pracovních míst v zemi existuje.

Velká studie Oxfordské univerzity z roku 2013 také předvídá, že do 20 let zanikne 45 procent dnes existujících povolání. Nejvíce v nebezpečí jsou podle této práce následující obory:

  1. Řezníci
  2. Sekretářky, stenografky
  3. Prodavači
  4. Bankovní úředníci
  5. Lékárníci
  6. Prodavači knih
  7. Poštovní úředníci
  8. Taxikáři
  9. Tlumočníci a překladatelé

Naopak mezi nejperspektivnější povolání patří ta, která jsou především zaměřená na technologie:

  1. Programátoři
  2. Technická podpora počítačů
  3. Síťoví administrátoři
  4. Síťoví analytici
  5. Lékařští asistenti

Objevují se ale i názory, podle kterých nebude ani IT ušetřeno. Na letošní technologické konferenci Structure Conference v San Franciscu americký podnikatel indického původu Vinod Khosla prohlásil, že přibližně 80 procent míst v IT odděleních může být v blízké budoucnosti nahrazeno umělou inteligencí.

Sám investoval například do startupu Nutanix, který se pokouší nahradit lidský faktor v tom, jak si spolu servery vyměňují data. Jiná společnost zase může změnit svět IT tím, že na umělou inteligenci přesouvá zodpovědnost za instalování a údržbu programů na serverech. Podle Khosly se umělé inteligence už brzy dostanou do serveroven a datacenter po celém světě, kde nahradí lidskou obsluhu.

Přestože na první pohled z těchto představ vyplývá, že pracovních příležitostí ubude, autoři studie z McKinseyho Institutu přisuzují automatizaci pozitivní význam. Ekonomiky vyspělých zemí totiž stále více tvoří starší lidé nebo občané mimo produktivní věk. Právě zvýšená robotizace by mohla zajistit potřebnou produktivitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 2 mminutami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 1 hhodinou

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 11 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...