Umělé inteligence připraví o práci 80 procent lidí v IT. Je to vzrušující, říká vizionář

Počítače vezmou zaměstnání práci lidem, kteří se starají o počítače, věří miliardář Vinod Khosla.

V polovině května se v San Francisku konala technologická konference Structure Conference. Největší pozornost tam vzbudila přednáška amerického podnikatele indického původu Vinoda Khosly. Prohlásil, že přibližně 80 procent míst v IT oddělních by mohlo být v blízké budoucnosti nahrazeny systémy, jimž se dnes říká „umělé inteligence“ – tedy algoritmy se schopností se učit. Khosla označil tuto změnu za „vzrušující.“

Nahrávám video
Umělé inteligence v roce 2016
Zdroj: ČT24

Vinod Khosla na IT zbohatl, nejprve jako jeden ze zakladatelů společnosti Sun Microsystems, později ve vlastní firmě Khosla Ventures. Jeho majetek se odhaduje na 1,6 miliard dolarů, poradce jeho společnosti je například bývalý britský ministerský předseda Tony Blair. Má tedy o informačních technologiích lepší informace než většina lidí na světě.

Na přednášce uvedl příklad společností i technologií, které současnou podobu IT mohou nejvíc změnit. Jednou z nich je startup Nutanix, do nějž Khosla intenzivně investoval. Ten se pokouší nahradit lidský faktor v tom, jak si spolu servery vyměňují data. Další společností, která podle něj může změnit svět IT, je Mesosphere, která zase na umělé inteligence přesouvá zodpovědnost za instalování a údržbu programů na serverech.

Podle Khosly se umělé inteligence už brzy dostanou do serveroven a datacenter po celém světě, kde nahradí lidskou obsluhu. Protože v současné době jde na placení míst v tomto oboru čím dál více nákladů, může automatizace firmám i státům finančně hodně ulevit.

Nastává věk automatizace

Publikum tyto předpovědi příliš nepřivítalo, zejména z Khoslova nadšení bylo spíše zaskočené. Miliardář však všechny uklidnil, že všichni lidé na této konferenci patří mezi 20 procent expertů v IT, které automatizace nezasáhne.

Tato vize je další, které v posledních letech přinášejí mocní a dobře informovaní muži dnešní doby. Od Elona Muska, přes Billa Gatese, až po Marka Zuckerberga – spousta z nich se shoduje na tom, že nejvíce ohroženými povoláními budou v dalších letech nikoliv ta v továrnách, ale zatím dobře placené kancelářské pozice.

O místa půjde manažerům, lékařům, úředníkům, právníkům i účetním – tedy lidem, kteří dnes tvoří společenskou elitu.

Uložit

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 4 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 6 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 12 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...