Do roku 2020 mají stroje a roboti nahradit po celém světě pět až sedm milionů pracujících a podle Barbary Hansen Čechové z neziskové organizace People Management Forum může kvůli robotizaci do dvaceti let zaniknout bezmála polovina současných pracovních pozic. Uvedla to před zahájením konference Světová laboratoř lídrů: Průmysl 4.0, která se dopadům nových technologií na pracovní trh věnuje.
Kvůli robotům může do 20 let zaniknout téměř polovina pracovních pozic. Komu to hrozí nejvíce?
Hansen Čechová: Vzniknou i nová místa, je ale třeba rekvalifikace (zdroj: ČT24)
O masivním nástupu robotů do pracovního procesu i mimo běžné oblasti průmyslové výroby se hovoří jako o čtvrté průmyslové revoluci. Podle Miroslava Lorence, který na podnikohospodářské fakultě pražské VŠE vede Centrum informatiky, by stroje a počítačové programy mohly v nadcházejících letech postupně nahrazovat lidskou práci hned z několika důvodů.
„Dochází k postupné evoluci a prorůstání digitálních technologií do celého spektra podnikových i osobních činností je přítomné už nyní,“ uvedl. „Určité činnosti budou technologie přebírat i nadále. Budou to činnosti, které jsou rutinní, fyzicky namáhavé nebo nebezpečné.“
Roboti v call-centrech i redakcích
Podle Hansen Čechové se již nyní hovoří o možnosti zániku call-center, kde by měly operátory nahradit komunikační automaty, v ohrožení je i nekreativní část novinářské práce, kdy by rutinní agenturní zprávy (například bilance nezaměstnanosti nebo přehledy kurzů) kompilovaly počítače.
„Říká se, že během dvaceti let zanikne sedmačtyřicet procent současných pozic. Je ale třeba si uvědomit, že i před dvaceti lety byly úplně jiné pozice, desítky procent jich zanikly – a vznikly nové,“ doplňuje Čechová.
Kterým povoláním hrozí zánik nejvíce?
Poprvé na tento problém upozornila velká studie Oxfordské univerzity roku 2013. Její autoři předpověděli, že do 20 let zanikne 45 procent dnes existujících povolání. Již tehdy zpráva varovala, že nejohroženější jsou místa v dopravě a v obchodu – současné trendy tuto předpověď potvrzují.
Robotické automobily a autobusy se pomalu stávají realitou, na konci října poprvé projel celými Spojenými státy robotický náklaďák. V obchodech se mnohem častěji objevují místo prodavaček automatizované pokladny, v Asii už experimentují s čistě robotickými prodavačkami. Další skupinou, na níž zřejmě robotizace dopadne, jsou tlumočníci a překladatelé – vývoj automatizovaného softwaru znamená, že budou snadno nahraditelní.
I nyní můžeme počítat s tím, že nové vzniknou, je ovšem otázka, jestli všichni lidé, kteří přijdou o práci, budou schopni se rekvalifikovat tak, aby zvládli nové požadavky. Je třeba se ptát, zda činnost, kterou dělám, je rutinní – nebo kreativní, a nedá se nahradit algoritmem. Pokud shledáte, že se dá nahradit programem, je dobré se dovzdělat.
Pochopitelně by měla mizet také klasická manuální povolání, která ohrožuje především stále rostoucí schopnost strojů ovládat i ty nejjemnější mechanické úkony. Nejvíce v nebezpečí jsou podle této práce:
- Řezníci
- Sekretářky, stenografky
- Prodavači
- Bankovní úředníci
- Lékárníci
- Prodavači knih
- Poštovní úředníci
- Taxikáři
- Tlumočníci a překladatelé
Změna je život
Povolání zanikala a vznikala vždy. Je to zcela přirozený proces, který se ale v posledních dvou staletích neustále zrychluje, především kvůli stále rychlejšímu vědeckému pokroku. Jen málokdo si dnes vzpomene na to, že jednou z nejvlivnějších profesních skupin ve Francii 18. století byli parukáři, nebo na to, že až třetinu českých dělníků tvořili v 19. století zaměstnanci textilních továren.
Ještě na začátku 20. století pracovala v Evropě asi polovina obyvatel v zemědělství, dnes tento podíl poklesl asi na dvě procenta – nedá se přitom říci, že by se svět stal horším. Podle výše zmíněné studie patří mezi nejperspektivnější povolání ta, která jsou zaměřená na počítače, robotiku a síťové propojování světa:
- Programátoři
- Technická podpora počítačů
- Síťoví administrátoři
- Síťoví analytici
- Lékařští asistenti