Klima či digitalizace jsou prioritou. Státy EU a europarlament se shodly na rozpočtu pro příští rok

Členské státy EU se po mnohahodinovém jednání shodly s europarlamentem na unijním rozpočtu pro rok 2020. Kompromisní návrh počítá s částkami 168,7 miliardy eur (4,3 bilionu korun) pro smluvní závazky a 153,6 miliardy eur (3,9 bilionu korun) pro skutečně provedené platby. Podle obou stran se podařilo prosadit financování pro priority spojené s klimatickou politikou či digitalizací.

„Jsem rád, že obě instituce sdílejí stejné priority. Boj s klimatickými změnami, financování vědy a výzkumu a také zajištění toho, aby bylo postaráno o mladé lidi a zmírněn dopad migrace,“ řekl po jednání novinářům státní tajemník finského ministerstva financí Kimmo Tiilikainen.

Členské státy, které většinou usilují o nižší rozpočet než Evropská komise a Evropský parlament, se v září shodly na částkách 166,8 miliardy eur v závazcích a 153,1 miliardy eur v platbách. Parlament se v říjnu sjednotil na požadavku 171, respektive 159,1 miliardy eur. V pondělí byl krajní termín pro dohodu. Pokud by se ji nepodařilo nalézt, Komise by předložila nový návrh.

Podle zástupkyně vyjednávacího týmu EP Moniky Hohlmeierové se poslancům podařilo dosáhnout maximální výše financí pro program výzkumu a inovací Horizont 2020, stejně jako pro program zahraničních studijních pobytů Erasmus.

„(Rozpočet) pomůže vytvářet pracovní místa, reagovat na klimatické změny a podnítit investice po celé Evropě. Investuje peníze do mladých lidí a učiní Evropu bezpečnější. Všechny tyto priority odráží i příští víceletý rozpočet pro období po roce 2020 navrhovaný Komisí,“ poznamenal k výsledku jednání eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger, který zároveň vyzval k včasnému schválení dlouhodobého rozpočtu.

I s ohledem na očekávaná dlouhá vyjednávání o penězích na období 2021 až 2027 může mít dohoda velký význam. Pokud by totiž členské státy nedospěly ke shodě na víceletém rozpočtu do konce příštího roku, byl by pro určování objemu unijní pokladny na příštích sedm let rozhodující právě v pondělí dohodnutý rozpočet pro rok 2020. Státy i EP mají nyní dva týdny na to, aby vyjednaný kompromis formálně schválily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...