Brusel chce napumpovat miliardy eur do růstu, inovací, dopravy a třeba i do vesmíru

Investice přes 650 miliard eur (16,7 bilionu korun) do hospodářského růstu, zaměstnanosti a inovací v Evropě by mohl zajistit mezi lety 2021 až 2027 nový program InvestEU, který ve středu navrhla Evropská komise (EK). Komise předložila i další rozpočtové návrhy, například v oblasti infrastruktury, digitalizace či vesmíru.

Program InvestEU má spojit pod jednu střechu různé finanční nástroje EU na podporu investic. Financování investičních projektů by tak mělo být jednodušší, efektivnější a pružnější. Evropská komise chce novým programem rozšířit úspěšný model investičního plánu pro Evropu, takzvaného Junckerova plánu, který byl zahájen v listopadu 2014.

Předseda komise Jean-Claude Juncker upozornil, že tento plán již aktivoval téměř 290 miliard eur ve formě investic a poskytl finanční prostředky pro 635 tisíc malých podniků.

Komise navrhuje vyčlenit na fond InvestEU 15,2 miliardy eur (téměř 390 miliard korun). To umožní poskytnout z rozpočtu EU záruky ve výši 38 miliard eur, které se využijí na podporu strategicky důležitých projektů po celé EU. Komise předpokládá, že spojení těchto veřejných prostředků se soukromým kapitálem přinese dodatečné investice přes 650 miliard eur.

Bilion korun do dopravní sítě

Komise upozornila, že investiční podmínky v EU se od zahájení Junckerova plánu zlepšily, mimo jiné díky strukturálním reformám v jednotlivých členských zemích a příznivější hospodářské situaci. Dodala však, že v Evropě stále existuje značný nedostatek investic. Poukázala například na nedostatečné investice do výzkumu a inovací, které mohou mít negativní dopad na konkurenceschopnost EU.

V letech 2021 až 2027 pak Komise v rámci rozpočtu EU navrhuje vynaložit 42,3 miliardy eur (více než bilion korun) na podporu investic do infrastruktury. To představuje proti předchozímu sedmiletému rozpočtovému období nárůst skoro o polovinu.

Komise také navrhuje investovat 9,2 miliardy eur (236 miliard korun) do digitalizace, například rozvoje superpočítačů, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti a elektronické veřejné správy.

Dalších 16 miliard eur pak chce Komise investovat do vesmírných programů. Peníze by měly směřovat do tří základních oblastí – družicových navigačních systémů, programu pozorování Země a rozvoje nových bezpečnostních projektů k ochraně před riziky spojenými s vesmírem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravující pravidla zákona o střetu zájmů a vyslovila asi deset bodů, kde se domnívá, že by zákon bylo dobré upravit nebo případně jinak nastavit. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace.
před 1 hhodinou

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 3 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 6 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 10 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 20 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Evropský pohled