Brusel chce napumpovat miliardy eur do růstu, inovací, dopravy a třeba i do vesmíru

Investice přes 650 miliard eur (16,7 bilionu korun) do hospodářského růstu, zaměstnanosti a inovací v Evropě by mohl zajistit mezi lety 2021 až 2027 nový program InvestEU, který ve středu navrhla Evropská komise (EK). Komise předložila i další rozpočtové návrhy, například v oblasti infrastruktury, digitalizace či vesmíru.

Program InvestEU má spojit pod jednu střechu různé finanční nástroje EU na podporu investic. Financování investičních projektů by tak mělo být jednodušší, efektivnější a pružnější. Evropská komise chce novým programem rozšířit úspěšný model investičního plánu pro Evropu, takzvaného Junckerova plánu, který byl zahájen v listopadu 2014.

Předseda komise Jean-Claude Juncker upozornil, že tento plán již aktivoval téměř 290 miliard eur ve formě investic a poskytl finanční prostředky pro 635 tisíc malých podniků.

Komise navrhuje vyčlenit na fond InvestEU 15,2 miliardy eur (téměř 390 miliard korun). To umožní poskytnout z rozpočtu EU záruky ve výši 38 miliard eur, které se využijí na podporu strategicky důležitých projektů po celé EU. Komise předpokládá, že spojení těchto veřejných prostředků se soukromým kapitálem přinese dodatečné investice přes 650 miliard eur.

Bilion korun do dopravní sítě

Komise upozornila, že investiční podmínky v EU se od zahájení Junckerova plánu zlepšily, mimo jiné díky strukturálním reformám v jednotlivých členských zemích a příznivější hospodářské situaci. Dodala však, že v Evropě stále existuje značný nedostatek investic. Poukázala například na nedostatečné investice do výzkumu a inovací, které mohou mít negativní dopad na konkurenceschopnost EU.

V letech 2021 až 2027 pak Komise v rámci rozpočtu EU navrhuje vynaložit 42,3 miliardy eur (více než bilion korun) na podporu investic do infrastruktury. To představuje proti předchozímu sedmiletému rozpočtovému období nárůst skoro o polovinu.

Komise také navrhuje investovat 9,2 miliardy eur (236 miliard korun) do digitalizace, například rozvoje superpočítačů, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti a elektronické veřejné správy.

Dalších 16 miliard eur pak chce Komise investovat do vesmírných programů. Peníze by měly směřovat do tří základních oblastí – družicových navigačních systémů, programu pozorování Země a rozvoje nových bezpečnostních projektů k ochraně před riziky spojenými s vesmírem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Podle informací ČTK získal 187 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 5 mminutami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
před 57 mminutami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 22 hhodinami

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01
Načítání...