Česká republika bude moci z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti v příštím finančním období mezi roky 2021 až 2027 získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard korun). Uvedla to Evropská komise, jejíž zástupci ve Štrasburku představili odsouhlasenou podobu modernizované politiky soudržnosti pro příští víceleté finanční období. Česko v této oblasti získá přibližně o čtvrtinu méně prostředků než ve stávajícím období.
Hlavní důvody nižší částky pro Česko v návrhu rozpočtu evropské komise jsou odchod Velké Británie z Evropské unie nebo rostoucí tuzemská ekonomika. „Budeme nadále čistými příjemci, to znamená, že budeme přispívat méně, než dostaneme,“ podotýká eurokomisařka Věra Jourová.
Návrh rozpočtu nicméně nepočítá s dotacemi na dopravu, o které je právě v tuzemsku zájem největší. „Zcela určitě už nebudou prostředky například na rekonstrukci lokálních komunikací, na zvelebování měst a obcí,“ uvedl hlavní analytik České spořitelny Petr Zahradník.
„Velká část dopravní infrastruktury se nebude moci spoléhat na to, že dálnice, železniční koridory a podobně budou vybudovány z evropských peněz a ty otěže toho financování bude muset čím dál víc přebírat tuzemský státní rozpočet,“ dodal jednatel DBJ Advisory Jan Jedlička.
Peníze mají přispět k inovacím i modernizaci průmyslu a podpořit malé firmy
Celková částka vyčleněná v budoucím víceletém rozpočtu Unie na politiku soudržnosti je 373 miliard eur (přes 9,5 bilionu korun) v závazcích. Převážná část investic z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti má být podle záměru Komise určena na inovace, podporu malých firem, digitální technologie a modernizaci průmyslu. Podpořit by měla také přechod na nízkouhlíkovou a oběhovou ekonomiku a boj proti klimatickým změnám.
Komise navrhuje méně složitá pravidla, méně byrokracie a mírnější kontrolní postupy pro podniky a podnikatele čerpající podporu z EU.
Základem pro přidělování prostředků je dál výpočet založený převážně na hrubém domácím produktu na obyvatele, nově ale zahrnuje také kritéria míry nezaměstnanosti mladých lidí, nízké úrovně vzdělání, změn klimatu a přijímání a integrace migrantů. Cílem je podle Komise co nejlépe zohlednit sociální a ekonomickou situaci.
Mění se také pravidla při rozdělování peněz. EU bude nově platit maximálně 70 procent nákladů projektů, dosud se podílela až 85 procenty. Členské státy tak mají lépe zvažovat, co je pro ně při financování priorita.
Návrh komise, o němž nyní začnou jednat členské země a europarlament, počítá také s jistou „záchrannou sítí“, která má zabránit příliš prudkým změnám v přídělech určených členským státům. Směrem dolů může být snížení nanejvýš o 24 procent proti stávajícímu finančnímu období, naopak polepšit si proti nynější podobě fondů země podle návrhu budou moci nejvíce o osm procent.
Nová podoba výpočtů spolu se solidním ekonomickým výkonem a nízkou nezaměstnaností třeba v České republice mají za důsledek, že státy jako Česko, Polsko či Maďarsko získají v příštím víceletém finančním rámci méně než kolik mají v tom nynějším. Více naopak získají například Itálie, Řecko či Španělsko. Polsko však zůstane největším příjemcem.
Komisařka pro regionální politiku Corina Cretsuová odmítla tento přesun interpretovat jako snahu Komise trestat východoevropské země, které nesdílejí pohled Bruselu na řešení migrační problematiky. Zatížení regionu migrací má podle ní na celkový výpočet alokace jen malý vliv. „Je to pomoc a pobídka pro regiony, které migranty přijímají. Je to reakce na situaci, která dříve nebyla,“ poznamenala.
Česko bude čerpat i z dalších fondů
Česko by mohlo získat až 17,8 miliardy eur, což ale vychází z aktuálních cen. Podle tabulky, která je přílohou zveřejněných návrhů, by při započtení inflace měl český podíl dosáhnout 20,1 miliardy eur (přes 512 miliard korun).
Nyní oznámené návrhy nových fondů nejsou jediné, z nichž bude moci Česko a další země čerpat. Komise v příštích dnech zveřejnění svou představu budoucí podoby dalších fondů, včetně například Evropského sociálního fondu, Azylového a migračního fondu. V pátek také přijde s konkrétními detaily společné zemědělské politiky, která je pro Česko rovněž významná.
