Brusel zamýšlí přesměrovat desítky miliard eur z fondů Evropské unie místo do zemí střední a východní Evropy, jako je Polsko, Maďarsko či Česko, spíše do jižních států kontinentu. Informoval o tom britský ekonomický list Financial Times (FT) s tím, že půjde o nejkontroverznější část návrhu rozpočtu EU pro období let 2021 až 2027. Finální podoba rozpočtu má být zveřejněna v květnu. České ministerstvo financí není změnám při stanovování objemu peněz nakloněno.
Evropská komise má podle listu v plánu ukončit dosavadní rozdělování peněz z kohezních fondů téměř výlučně na základě výše hrubého domácího produktu na obyvatele a nahradit ji mnohem širšími kriterii pokrývajícími řadu faktorů, od nezaměstnanosti mládeže, vzdělávání a životního prostředí až po inovace a přístup zemí k migraci.
Navrhované změny by tak přinesly dramatickou proměnu politiky soudržnosti, která má za úkol podporovat méně rozvinuté části EU.
„Politika soudržnosti Evropské unie se promění. Země západní Evropy zřejmě budou posílat méně peněz do chudší východní Evropy a raději přesměrují finanční toky do bohatší, ale silně zadlužené jižní Evropy,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
- Diplomaté neoficiálně mluví o přesměrování fondů z Polska, Česka a pobaltských států do jižních států Evropy, jako jsou Itálie, Španělsko, Řecko, a dokonce i některé regiony Francie.
- Zdroj: Financial Times
Plánované změny budou podle listu znepokojivé zejména pro Polsko a Maďarsko. Ty jsou velkými příjemci peněz z kohezních fondů, mají ale s Bruselem spory ohledně zásad právního státu a demokratických principů.
Polsko již varovalo, že tvrdé podmínky pro financování spojené se spory o nezávislosti justice by mohly způsobit „enormní problémy“ a zasahovat do jeho suverénních práv.
„Zkoušejí to postavit proti nám. Je to další způsob, jak přijít o peníze,“ citují FT velvyslance jedné z unijních zemí, která by na novém modelu tratila.
„Ke změně v rozpočtu Evropské unie může docházet kvůli vyostřování vztahů mezi Polskem a Maďarskem na jedné straně a Evropskou komisí na straně druhé. Česká republika jako člen Visegrádské skupiny bude mít těžkou vyjednávací pozici. Naopak zadlužené státy jižního křídla Evropské unie by si mohly výrazně polepšit,“ domnívá se Křeček.
České ministerstvo financí už vyjádřilo odmítavý postoj k případným změnám. Úřad podporuje, aby hlavním indikátorem i nadále zůstal hrubý domácí produkt na obyvatele, který nejlépe vyjadřuje hospodářskou vyspělost států a jejich regionů.
K samotné informaci listu Financial Times ministerstvo uvedlo, že zatím neobdrželo oficiální návrh Evropské komise. „Platí, že jednání o alokaci pro Českou republiku v budoucím programovém období 2021 až 2027 budou předmětem intenzivních jednání a jejich výsledek nelze předjímat,“ uvedl úřad.
„Domnívám se, že vzdělání nebo inovace nebude mezi alokačními kritérii a učiním predikci, že ani nezaměstnanost tam nebude nějak zásadně působit,“ podotkl státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař (ČSSD). Nedávno se podle něj sešla Rada pro obecné záležitosti ve formátu ministrů odpovědných za kohezní politiku a tam bylo jasně řečeno, že HDP zůstane hlavním parametrem
Jednání ohledně budoucího víceletého rozpočtu je komplikováno plánovaným snížením celkových výdajů z kohezních fondů, které má zčásti pomoci kompenzovat výpadek v příjmech způsobený odchodem Británie z Evropské unie.
FT připomínají, že komisař pro rozpočet Günther Oettinger v této souvislosti hovořil o nezbytnosti škrtů mezi pěti a deseti procenty.
List Financial Times rovněž upozornil, že německá kancléřka Angela Merkerlová a francouzský prezident Emmanuel Macron podporují myšlenku využít rozpočet EU k finanční podpoře regionů s velkým počtem žadatelů o azyl. To by přístup k evropským fondům ulehčilo i významným čistým plátcům, jako je Německo nebo Švédsko.
