Různé podoby dlouhodobého rozpočtu Evropské unie po roce 2020, včetně variant budoucího využívání peněz ze strukturálních a investičních fondů EU, představila ve středu Evropská komise. Rozpočet ovlivní odchod Británie z EU, a tedy ztráta významného přispěvatele.
Strukturální a investiční fondy EU jsou nyní dostupné všem členským zemím, Komise však nastínila možnost jejich omezení na méně rozvinuté země či regiony.
Podle jednoho ze scénářů by mohla být vyspělejším regionům zastavena podpora z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu. Toto ukončení podpory by se týkalo Rakouska, Belgie, Dánska, Finska, Francie, Německa, Irska, Nizozemska, Švédska a řady regionů v Itálii a ve Španělsku.
Komise rovněž upozornila, že odchod Británie z Evropské unie a s tím související výpadek příjmů by měl být pokryt novými zdroji příjmů a úsporami ve stávajících programech.
Ušetří se na zemědělcích?
Evropská komise například zmínila tři varianty pro společnou zemědělskou politiku. Nyní do ní směřuje 400 miliard eur, ale 80 procent přímých plateb pak jde dvaceti procentům farmářů. Pokud by se i nadále měly udržet současné výdaje, představovalo by to 37 procent budoucího rozpočtu EU. Omezení těchto výdajů o 30 procent by přineslo úspory ve výši 120 miliard eur. Omezení o 15 procent by uspořilo 60 miliard eur.
Komise zdůraznila, že příští rozpočet by měl lépe spojovat dostupné finanční prostředky s politickými prioritami Unie. Upozornila také, že rozpočet je nástrojem pro efektivní řešení migrace i pro boj s terorismem a kybernetickými hrozbami. Poukázala rovněž na klíčovou roli rozpočtu při posilování kontroly vnějších hranic a nastínila různé varianty budoucí podoby Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex).
„Rozpočty nejsou jen otázkou účetnictví – jde v nich o priority a ambice. Představují naši budoucnost v řeči čísel. Nejprve bychom tedy měli hovořit o tom, jakou Evropu si přejeme. Poté musejí členské státy pro tyto ambice nalézt odpovídající prostředky,“ prohlásil Juncker. „Jsem pevně přesvědčen, že se nám podaří zdánlivě nemožné a že se dohodneme na rozpočtu, který bude výhodný pro všechny,“ dodal.
Priority hlavní a vedlejší
Lídři Evropské unie budou na zasedání 23. února diskutovat o tom, jak pro priority, které pro EU stanovili v září 2016 v Bratislavě a v březnu 2017 v Římské deklaraci, zajistit odpovídající financování. Formální návrh příštího dlouhodobého rozpočtu EU předloží Evropská komise v nejbližších měsících, nejpozději začátkem května.
Chystaný dlouhodobý evropský rozpočet je nyní připravován na roky 2021 až 2027. Komise říká, že nechce škrtat ve dvou oblastech. V obraně společných hranic a v programu pro studenty Erasmus. Vše ostatní může o peníze přijít, pokud se nenajdou další peníze.
„Já když mluvím s premiérem nebo českými ministry, tak vždycky říkám, připravte si priority. Které velké projekty potřebujete dokončit, které potřebujete začít a dokončit, abychom si jasně řekli, na co ty peníze potřebujeme,“ uvedla eurokomisařka Věra Jourová.
„My samozřejmě budeme reflektovat priority Evropské unie, na druhou stranu Jean-Claude Juncker v září říkal, že by nerad, aby rozpočet na kohezní politiku klesl pod 30 procent, dneska máme 36 %. Takže my se budeme snažit udržet silný rozpočet na kohezní politiku – neboli politiku soudržnosti a společnou zemědělskou politiku. A ta naše témata jsou: páteřní infrastruktura, rozvoj regionů, samozřejmě digitalizace a společnost 4.0,“ uvedla v Událostech, komentářích ministryně pro místní rozvoj v demisi Klára Dostálová (za ANO).
Také podle šéfa sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL) si musí Česko stanovit své priority: „Dopravní infrastruktura, ekologie, zejména zadržování vody v krajině, nebo digitalizace – myslím si, že těch priorit by mělo být tak pět. Ale musíme rozlišovat programy národní a regionální.“
Do kterých peněženek není vidět
Zpravodajové ČT v Bruselu Lukáš Dolanský a na Slovensku Lukáš Mathé také připomínají, že do mnohých peněženek není vidět. A spousta peněz často končí tam, kde by neměly. Tedy v projektech, o které se pak zajímají vyšetřovatelé z Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).
V Bruselu se zmiňuje nejen případ českého Čapího hnízda. Ale také maďarská kauza veřejného osvětlení. Tedy lamp, které rekonstruovala za evropské peníze rodina premiéra Viktora Orbána.
Zakázku na lampy dotovanou z evropských fondů získala firma Elios, kterou vlastnil premiérův zeť István Tiborcz. Společnost přitom v oboru teprve začínala. Podle analýzy novinářů ze serveru Direkt36 navíc osvětlení stálo o polovinu víc oproti průměrným cenám na trhu. Společnost si tak vydělala v přepočtu bezmála miliardu korun.
Úřady v Maďarsku označily vyšetřování ze strany OLAF za urážlivý a nepodložený útok na maďarskou justici. S tím, že zdejší policie se věcí zabývala a nenašla nic závadného.
Počátkem ledna uvedl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, že evropský rozpočet bude muset být po odchodu Británie vyšší než současné jedno procento evropského hrubého domácího produktu. Členské státy by tak podle něho měly přispívat více než nyní. Přesnou částku, která bude nutná na pokrytí těchto potřeb, ale tehdy uvádět nechtěl.
Některé státy, například i Česko a Slovensko, již vyjádřily připravenost přispívat do rozpočtu více než dosud.
Čeští ministři chystají kampaně o výhodách členství v EU
Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) v demisi se chce v Evropské unii soustředit na debatu o rozpočtu Unie a azylové politice. Novinářům to ve středu po neformálním jednání kabinetu řekl státní tajemník pro EU Aleš Chmelař. Ministři se kvůli debatě o evropských prioritách sešli poprvé a mají v plánu podobná setkání dělat pravidelně.
Chmelař uvedl, že debata o budoucím rozpočtu je zásadní kvůli odchodu Velké Británie z Unie a s tím související dotační nebo zemědělské politice EU. Česko podle něj bude muset vytvořit koalice s jinými státy kvůli takzvanému víceletému rozpočtu, který má určit základní strukturu evropských peněz včetně podoby a fungování unijních fondů od roku 2021. S rozpočtem podle něj souvisí též bezpečnostní politika EU.
Ministři by také chtěli o aktivitách země v EU debatovat s veřejností. V plánu jsou různé kampaně. „Chceme analyzovat to, co občané očekávají od EU, aby jim vláda mohla odpovídat a vést s nimi otevřený dialog nejenom o faktických stránkách evropské integrace, ale i o určité přidané hodnotě EU a jaké jsou konkrétní výhody v našem členství,“ řekl Chmelař.
