Evropský rozpočet bude muset být – pokud bude chtít Unie po odchodu Británie zvládnout všechny své stávající i budoucí priority – vyšší než současné jedno procento evropského hrubého domácího produktu. Uvedl to předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na úvod dvoudenní konference o budoucím víceletém finančním rámci EU pro roky 2021 až 2027. Členské státy by tak podle něho měly přispívat více než nyní. Přesnou částku, která bude nutná na pokrytí těchto potřeb, ale uvádět nechtěl.
V rozpočtu EU po odchodu Británie škrtat nebudeme, řekl Juncker. Bude tak žádat větší příspěvky
Události: Budoucnost evropských fondů (zdroj: ČT24)
Podle komisaře pro rozpočet Günthera Oettingera nechá britský odchod v rozpočtu EU každoroční mezeru mezi 12 a 13 miliardami eur (300 až 325 miliard korun).
Juncker však nechce po roce 2020 škrtat v unijní politicie soudržnosti, tedy evropských fondech.
„Nejsem pro škrty v politice soudržnosti. Je stále významná nejen pro země, které z ní mají prospěch, ale také pro ty ostatní,“ upozornil předseda Komise. Je podle něj třeba pomoci překonat zatím stále trvající rozdíly v příjmech a životním standardu mezi státy Unie. „Musíme zajistit, že se těchto rozdílů mezi regiony a státy EU zbavíme,“ podotkl Juncker. Podle něho je ale třeba modernizace fondů, mezi jejichž příjemci je i ČR.
„Některé snížit, zajistit větší pružnost, ale snažit se vyřešit problémy rozpočtu v příštích letech zastavením či drastickou redukcí kohezní politiky není politický přístup, který bych mohl podporovat,“ poznamenal.
O omezení peněz z fondů některé státy EU mluví například v souvislosti s odmítáním zemí z centrální a východní části Unie podílet se na určitých aspektech řešení migrační problematiky.
Juncker také upozornil, že Komise se hodlá soustředit na své zásadní priority, i když jako strážce unijních smluv musí posílat k evropskému soudu země, které své závazky neplní.
„Na uprchlíky jsme z unijního rozpočtu vyčlenili 17 miliard (asi 425 miliard korun),“ připomněl šéf Komise s tím, že na nové výzvy EU zatím reagovala přesměrováním finančních toků a ne škrty. „Ale dostali jsme se nejdál, co to šlo,“ poznamenal Juncker.
V příštím víceletém finančním rámci však podle něj čekají na EU nové výzvy a ani zvýšená pružnost rozpočtu na jejich zvládnutí nebude stačit. Proto je podle Junckera potřeba přestat s předstíráním, že Unie nemá s vlastními finančními zdroji problém.
Rozhodnutí v této věci tak podle něj bude muset summit EU přijmout ještě před volbami do europarlamentu v roce 2019. „Potřebujeme to dokončit včas, aby EU mohla do budoucnosti plout v klidných rozpočtových vodách,“ řekl Juncker.
Horizont ČT24: Chmelař o financování EU po roce 2020 (zdroj: ČT24)
Chmelař: Česko je připraveno platit víc
Dřívější kompromis jednoho procenta pochází podle českého státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře (ČSSD) z období škrtů a úspor. Teď je jiná situace, kdy ekonomiky rostou a před Evropou jsou nové výzvy. Proto se podle něho hovoří o navýšení, ale malém. Z jednoho procenta na 1,1 či 1,2 procenta.
To je něco, co je Česká republika připravena diskutovat, řekl Chmelař. Dodal, že Česko je připraveno přispívat více tak, aby celková přidaná hodnota pro něj a pro celou Evropu byla vyšší. Za podmínku považuje to, že se zachovají současné priority a to, co je pro Česko důležité, a nebudou se vytvářet zbytečné nástroje.
Chmelař se domnívá, že do budoucna nastane mix vyšších příspěvků členských států a snižování některých nákladů. Celkový evropský rozpočet se podle něj navýší, byť to bude mírné.