Evropská komise podala u Soudního dvora Evropské unie žaloby proti České republice, Maďarsku a Polsku kvůli odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl. Avizovala to už v prosinci. Mluvčí unijního soudu řekl, že první slyšení se nebude konat dříve než v listopadu či v prosinci letošního roku.
Evropská komise kvůli kvótám žaluje Česko u unijního soudu
Zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský k žalobě proti Česku (zdroj: ČT24)
„Evropská komise podala žaloby před Soudním dvorem EU proti České republice (C-719/17), Polsku (C-715/17) a Maďarsku (C-718/17) kvůli porušení předpisů práva EU o relokaci žadatelů o azyl,“ uvedl v tiskové zprávě mluvčí soudu Balázs Lehóczki. Od čtvrtka tak začíná procedura, kterou zahájila Evropská komise, řekl.
Žalované státy včetně Česka mají nyní právo na krok EK reagovat. První slyšení se dá podle mluvčího soudu očekávat v závěru roku. „V listopadu či v prosinci, ne dříve,“ prohlásil Lehóczki. Účastníkem slyšení kromě Česka, Maďarska, Polska a Evropské komise mohou být i další členské země EU, které o to budou mít zájem.
Zhruba dva až tři měsíce po tomto slyšení by se měl k žalobám vyjádřit generální advokát Soudního dvora. „Celý proces může trvat až 18 měsíců,“ upozornil mluvčí soudu, podle nějž ovšem soudci mohou délku řízení zkrátit. „To ale není automatické,“ dodal Lehóczki.
Už na počátku prosince tento krok avizoval první místopředseda EK Frans Timmermans. Naznačil přitom tehdy, že věc stále může vyřešit změna přístupu trojice středoevropských zemí.
Řízení s Českem může skončit vysokou pokutou či opakovaným penále
Samotné řízení má dvě fáze. Ta první, ve které se bude zjišťovat vina České republiky, bude trvat až rok a půl. Ve druhé části se bude řešit, zda a kolik má Česko zaplatit. Celkem to je dva až dva a půl roku. Jaká by pokuta mohla být, to se bude odvíjet od velikosti a ekonomické síly Česka. Začíná to na 44 milionech korun, exministr vnitra Milan Chovanec mluvil o 200 milionů korun.
Trojice zemí podle Komise neplní své povinnosti plynoucí z programu jednorázového přerozdělování žadatelů o azyl v rámci Evropské unie přesto, že soud na počátku září potvrdil jeho platnost.
Řízení pro nesplnění povinností zahájila Komise s Českem, Polskem a Maďarskem 15. června kvůli tomu, že do programu nenabízely volná místa tak, jak podle dohodnutých pravidel měly. Odpovědi trojice zemí na poslední stanovisko Komise byly neuspokojivé a tyto státy podle EK nijak nenaznačily, že se na věci chtějí začít podílet.
Země upozorňují na nefunkčnost systému
Státy ze středu a východu Evropské unie program odmítaly; prosazen byl částečně proti jejich vůli. Slovensko a Maďarsko tento způsob rozhodnutí napadly u unijního soudu, jejich žaloba ale nebyla úspěšná.
Praha, Varšava a Budapešť opakovaně upozorňují na malou funkčnost celého mechanismu a na výrazně nižší počty skutečně přesunutých migrantů oproti původnímu záměru.
Státy takzvané visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) také opakovaně zdůrazňují, že při pomoci v migrační krizi solidární jsou – byť právě jinými způsoby než nepopulárním přebíráním žadatelů o azyl. Třeba penězi, příspěvky na ochranu vnější hranice či podporou libyjské pobřežní stráže.
Babiš: Česká republika udělá vše, aby na ni žaloba nedopadla
Česká republika udělá podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vše pro to, aby žaloba neměla na stát žádný dopad. Téma chce probrat s předsedou Komise Jeanem-Claudem Junckerem při večeři 29. ledna v Bruselu.
„Mně to nepřipadá normální, že když si někdo vzal asi 12 migrantů, tak na něj není žaloba a na nás je. Uděláme všechno pro to, abychom přesvědčili Evropskou komisi, aby tam nebyl na nás žádný dopad,“ prohlásil premiér.
Připomněl také, že stejný názor na program přerozdělování žadatelů o azyl má předseda Evropské rady Donald Tusk. Řekl, že se bude snažit rozšířit názor visegrádské čtyřky i na další státy.
Česko v rámci kvót přijalo dvanáct lidí
V rámci jednorázového mechanismu přerozdělování žadatelů o azyl si z Itálie a Řecka ostatní unijní státy převzaly přes 32 tisíc osob. Česko přijalo 12 z celkové kvóty 2691 lidí, Polsko a Maďarsko nepřevzalo ani jednoho migranta, Slováci 16 lidí.
Program předpokládající přerozdělení až 160 tisíc žadatelů o azyl skončil loni v září a podle mluvčího Evropské komise Margaritise Schinase byl úspěšný. Celý mechanismus se ale stal zároveň předmětem ostrých sporů mezi členskými zeměmi Unie.
Relokace imigrantů z Itálie a Řecka od začátku platnosti dohody (k 1. 12. 2017)