Po dvou letech končí program přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Podle Evropské komise úspěchem, uvedl její mluvčí Margaritis Schinas. Program celkově předpokládal, že si ostatní členské země přeberou až 160 tisíc uprchlíků, přerozděleno ale zatím bylo jen 29 144 osob. Celý mechanismus se také stal předmětem ostrých sporů mezi členskými zeměmi Unie.
„My to jako úspěch nemůžeme vnímat,“ poznamenal v Bruselu český státní tajemník pro EU Aleš Chmelař. Nízká čísla skutečně přerozdělených osob podle něj jednoznačně ukazují, že systém funkční není. „Nejsme jediný členský stát, který na tu nefunkčnost upozorňuje,“ dodal Chmelař.
Odkazem na nefunkčnost systému se ostatně Česko brání v řízení, které vůči němu Evropská komise vede. Praha přijala jen 12 z celkové kvóty 2691 lidí, komise ale postup vůči ČR, Maďarsku a Polsku začala kvůli tomu, že státy do programu vůbec přestaly nabízet nová volná místa. Nyní unijní exekutiva posuzuje poslední českou odpověď. Pak může věc předat unijnímu soudu, který by mohl rozhodnout o udělení vysoké jednorázové pokuty či opakovaného penále až do doby, než země začne unijní pravidla plnit.
Ekonomičtí migranti se do programu nedostanou
Mechanismus „přerozdělování migrantů podle kvót“ je ale komplikovanější než obecná představa o něm. Do programu mohou být zařazeni jen lidé z konkrétních zemí, u kterých je vysoká pravděpodobnost udělení azylu, a přijímající stát si je může před přijetím bezpečnostně prověřit. Seznam těchto zemí původu je opakovaně aktualizovaný, nyní jsou na něm Eritrea, Sýrie, Jemen, Bahamy, Bahrajn, Bhútán, Katar a Spojené arabské emiráty.
Na přerozdělení tak mají pravidelně nárok uprchlíci z občanskou válkou ničené Sýrie; ekonomičtí migranti z Afriky, kteří nyní připlouvají do Itálie, se do něj nedostanou.
Jak upozornila mluvčí komise Tove Ernstová, úterý je jen dnem, kdy se uzavřou seznamy těch, kdo mají na přesun do jiné země Unie v rámci mechanismu nárok. Takových lidí by nyní v Řecku a Itálii podle odhadu komise mělo být asi 10 tisíc – a ty si ještě země musí podle kvótového klíče rozebrat.
Celý mechanismus tak fakticky skončí až poté, co se i tito migranti z Itálie a Řecka dostanou jinam. Komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos proto dál opakovaně členské země žádá, aby se na něm podílely, v Praze ale dala vláda svým rozhodnutím jednoznačně najevo, že takovou změnu postoje nemá v úmyslu.
- Česko přijalo 12 z celkové kvóty 2691 lidí, Polsko a Maďarsko nepřevzalo ani jednoho migranta, Slováci 16 osob.
- Nejméně běženců přijaly dále Španělsko (13,6 procenta), Belgie (25,6 procenta) nebo Nizozemsko (39,6 procenta).
- Naopak Malta svou kvótu jako jediná z EU naplnila, své závazky splnilo i Norsko a Lichtenštejnsko, které nejsou v Unii a přidaly se dobrovolně. Blízko k naplnění kvóty má i Finsko a Irsko, které splnilo přes 90 procent svého závazku.
- Z Itálie bylo přerozděleno přes 9 tisíc lidí, z Řecka okolo 20 tisíc.
Program byl v roce 2015 přijat nadvakrát. Nejprve se členské státy – včetně ČR a dalších zemí ze středu a východu Evropy – v létě rozhodly dobrovolně převzít z obou jihoevropských států 40 tisíc osob. Následně v září, už proti vůli ČR, Slovenska či Maďarska, ministři vnitra odhlasovali rozšíření „kvót na uprchlíky“ o dalších 120 tisíc osob.
Argumenty východního křídla EU: procesní vady i nefunkčnost
Maďarsko, které tehdy čelilo přílivu uprchlíků, odmítalo mít z programu prospěch a pro něj určená místa zůstala nakonec „v záloze“. Maďaři se Slováky následně způsob, jak se o věci na ministerské schůzce hlasovalo, napadli u unijního soudu.
- Budapešť i Bratislava si stěžovaly na procesní vady při schvalování systému kvót. Přerozdělování podle kvót navíc podle obou těchto států nebylo k řešení migrační krize nezbytné.
- Polská konzervativní vláda dříve uvedla, že přijímání uprchlíků na základě kvót odmítá mimo jiné i z bezpečnostních důvodů.
- Na nefunkčnost kvót pak upozorňoval český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Unijní soud začátkem září rozhodl, že postup byl právně v pořádku a mechanismus „přiměřeně přispíval“ k tomu, aby Itálie a Řecko mohly čelit následkům migrační krize. Právě tyto dvě jihoevropské země jsou dlouhodobě vystaveny největšímu počtu příchozích běženců, byť je jich oproti předchozímu roku méně.
Do Itálie míří běženců méně, sílí tlak na Španělsko
Na snížení jejich počtu se podílí jak dohoda s Tureckem (zejména v případě Řecka), tak spolupráce s libyjskou pobřežní hlídkou, regulace činnosti humanitárních organizací podílejících se na pátracích a záchranných akcích ve Středomoří či přechodné zhoršení povětrnostních podmínek a bezpečnostní situace u libyjských břehů (v případě Itálie).
Sílí ale tlak na Španělsko, v jehož případě se snaží migranti dostat především do exkláv Ceuta a Melilla v Maroku. Tyto oblasti čelí podle Španělska „silnému migračnímu náporu“, za kterým stojí postupný odklon migračních tras do severního Maroka, přičemž se běženci vyhýbají nebezpečné Libyi.
- Do Itálie, která je už řadu měsíců z hlediska migrace nejzatíženější zemí Unie, se v srpnu dostalo 4500 osob, to je nejméně od ledna. Po výrazném poklesu příjezdů v posledních dvou měsících se od počátku roku počet nových migrantů v Itálii dostal na 99 800, což je o 13 procent méně než ve stejném období předcházejícího roku. Hlavními národnostmi jsou zde Nigerijci a Guinejci.
- Do Řecka, kde stále platí dohoda EU s Tureckem, dorazilo v srpnu 4200 lidí, asi o čtvrtinu více než o měsíc dříve. Od počátku roku se do země dostalo 21 100 migrantů, tedy jen asi desetina oproti srovnatelnému období předchozího roku. Převládali mezi nimi Syřané, Iráčané a Afghánci.
- V západním Středomoří, tedy především ve Španělsku se ale počet přechodů námořní i pozemní hranice v srpnu ve srovnání s předchozím rokem zdvojnásobil. Frontex v polovině září uvedl číslo 2400 osob. Za prvních osm měsíců jde o celkový počet 13 600, tedy trojnásobek oproti stejnému období roku 2016. Nejčastěji se jednalo o občany Maroka, Pobřeží slonoviny a Gambie.
- Itálie letos přijala již 100 304 migrantů a Řecko téměř 18 500, Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) však v srpnu odhadovala, že Španělsko by letos mohlo Řecko na druhém místě vystřídat.
Evropská unie se při řešení migrační problematiky nyní už soustředí na jiné priority než jsou kvóty – na lepší ochranu vnější hranice či návraty těch, kdo azyl nezískají. Přesto je součástí návrhu reformy evropského azylového systému dál také návrh trvalého mechanismu přerozdělování žadatelů o azyl do jiných zemí EU pro případ náhlého a krizového příchodu velkého počtu migrantů do některé členské země Unie. O reformě se tak už měsíce mezi členskými zeměmi vedou komplikovaná a zatím neúspěšná vyjednávání.
