Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) chce s Evropskou komisí vyjednávat o stažení bruselské žaloby na negativní postoj Prahy k uprchlickým kvótám. Podle Babiše jsou kvóty nesmyslné a jen podporují popularitu extremistických stran v Evropě. Vedle Česka čelí žalobě i Polsko a Maďarsko.
Babiš chce s Evropskou komisí vyjednávat o stažení žaloby za kvóty
„Rozhodnutí a hlavně načasovaní je velice nešťastné,“ uvedl Babiš k aktuálnímu rozhodnutí Komise poslat tři středoevropské země k unijnímu soudu.
Státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař poznamenal, že podání žaloby se očekávalo. „Není to nic, co by Českou republiku těšilo, jakkoliv chápeme, že Evropská komise hlídá dodržování pravidel,“ uvedl v tiskovém prohlášení.
Podle něj Česko opakovaně upozorňovalo na to, že kvóty na přerozdělování uprchlíků nejsou funkčním řešením a fungují jako pobídka pro nelegální migraci.
Praha je proti kvótám od počátku
Mechanismus kvót měl pomoci Řecku a Itálii, kam se uchýlilo množství uprchlíků mířících do Evropy ze Sýrie, ale také z dalších států, třeba z Afriky. Obě jihoevropské země příliv migrantů nezvládaly.
V uplynulých třech měsících komisaři opakovaně vyzývali Budapešť, Prahu i Varšavu, aby změnily svůj přístup a aby (tak jak bylo domluveno v roce 2015) nabídly místa do programu, v němž zbývá z Itálie a Řecka přerozdělit několik tisíc migrantů.
Střední Evropa se ale k bruselským výzvám stavěla odmítavě (nesouhlasila s nimi ostatně ani při vlastním hlasování, kdy většina společenství Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko přehlasovala).
Slovensko nakonec udělalo ústupek. Kvóty původně odmítlo, nakonce ale přijalo minimální počet migrantů. A žalobě se vyhnulo.
Vlastní řízení zahájila Komise 15. června. Soud pak může rozhodnout o vysoké jednorázové pokutě či opakovaném penále do chvíle, než trojice zemí své povinnosti splní.
Babiš: Chovanec s komisařem pro migraci nejednal
Nový český premiér nyní doufá v to, že příští týden na unijním summitu (jehož se má účastnit vůbec poprvé v roli ministerského předsedy) dostane prostor k vyjádření českého stanoviska. Už ve středu po svém jmenování řekl, že by Česko mělo v Unii hrát aktivnější roli. Chce proto navrhnout řešení problému migrace, kterým má být boj proti pašerákům.
„Pašerák nesmí vplout s člunem na moře. To je byznys, ve kterém jsou miliardy eur a není normální, aby pašerák rozhodoval o tom, kdo přichází do Evropy,“ řekl mimo jiné na čtvrteční tiskové konferenci Andrej Babiš.
„Jediné řešení je osvědčený migrační model podle vzorů ve světě, v USA, Kanadě, Austrálii. Neděláme nic proto, abychom bojovali proti pašerákům,“ zopakoval několikrát během konference Babiš.
Podle něj kvóty nejsou řešením migrační krize. „Pokud se nedomluvíme na reformě přistěhovalecké politiky EU, obávám se, že budou posilovat hlasy, které chtějí rozbít Evropskou unii. Toto není dobrá cesta, je třeba vnímat názory naší země a našich občanů, jinak je to cesta k destrukci projektu (EU),“ dodal Babiš.
Mandát na summit ovšem dostane až 13. prosince po jmenování vlády – den před setkáním v Bruselu.
„Načasování je vzhledem k vnitropolitické situaci dost nevhodné,“ podotkl designovaný premiér. „Detaily té agendy neznám, protože to měli v kompetenci pan premiér (Bohuslav) Sobotka a pan (Milan) Chovanec. Pokud vím, tak pan Chovanec nikdy s komisařem pro migraci osobně nejednal, aby pro Českou republiku vyjednal pozici bez žaloby.“
Podle státního tajemníka Chmelaře se nicméně postoj Česka nijak nepromění. „Česká republika bude pokračovat ve své dosavadní obhajobě. Aktuální rozhodnutí nicméně nemění nic na tom, že se s komisí stále můžeme dohodnout na smírném řešení věci,“ uvedl Chmelař. Česko bude podle něj nadále vyvíjet tlak na to, aby EU řešila příčiny, nikoliv následky migrace.
Kvóty kritizuje i pravice
Také podle místopředsedy ODS Martina Kupky by přijetí kvót migraci nevyřešilo. „Kvóty jsou nefunkční, nesmyslné. Česká republika má pravdu a v tomto postupuje zcela správně,“ řekl Kupka.
Naopak předseda hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík je názoru, že se Česko mělo inspirovat Slovenskem. „Česká republika se měla poučit od Slovenska. Stačilo přijmout pár uprchlíků, řekněme v jednotkách, které by naše bezpečnostní služby pořádně prověřily,“ uvedl.
Ostrá slova volil proti povinnému přerozdělování uprchlíků předseda SPD Tomio Okamura. „Je to brutální diktát, který v plné nahotě ukazuje, že my už nejsme suveréni zemí, ale jsme pod diktátem cizinců, kteří nám tady chtějí určovat, kdo tady má žít a kdo ne,“ řekl Okamura.
Rozhodnutí EK vyvolalo odmítavé reakce i u prezidenta Miloše Zemana. Mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček reagoval na rozhodnutí Komise odkazem na úterní Zemanovo vyjádření k problematice migračních kvót. Kvóty podle jeho názoru odporují principu subsidiarity a představují vměšování se do vnitřních záležitostí.
Podle předsedy ODS Fialy jsou kvóty špatné a žaloba EK je ještě horším rozhodnutím. „Výsledkem bude jen větší nespokojenost a pocit křivdy,“ napsal Fiala na svůj twitterový účet. Dodal, že Unie žalobou uprchlíkům nepomůže a ještě dál sníží důvěru v Unii.
Skepticky se k žalobě staví také europoslanec a předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Spory v Unii se podle Pospíšila nedají řešit žalobami na členské státy. „U nás žaloba jen nahraje politikům, jako je Tomio Okamura,“ napsal předseda TOP 09 na Twitter.