Rozbíhající se diskuse o rozdělování evropských peněz po roce 2020 ukazuje, že vyjednávání budou velmi tvrdá. Česká republika a další státy ze středu a východu EU daly ve středu západoevropským zemím najevo, že nesouhlasí s jejich návrhy stanovovat dodatečné podmínky pro čerpání. Například s tím, aby byl přístup k penězům z fondů soudržnosti podmíněn stavem právního státu v čerpající zemi.
Česko a další státy odmítají dodatečné podmínky k čerpání evropských fondů
Česká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (nestr. za ANO) z jednání ministrů členských států Unie odpovědných za evropské fondy získala dojem, že západoevropské členské země EU, tedy většinou takzvaní čistí plátci do evropského rozpočtu, se po dohodě snaží tlačit na státy ze středu a východu bloku, tedy hlavní příjemce peněz z fondů.
„Bylo opravdu zřejmé, že chtějí podmínit čerpání dalšími podmínkami. Já jsem se k tomu za ČR velice silně a asertivně agresivně vyjádřila,“ poznamenala ministryně.
Je tady snaha rozdělit Evropu zpátky na západní a východní a s tím my zásadně nesouhlasíme.
Podobný postoj mají i další země visegrádské skupiny, ale třeba také Chorvatsko, Rumunsko či Bulharsko, které bude od ledna na půl roku EU předsedat, uvedla Šlechtová.
Podle ministryně nelze dovolit, aby čerpání dotací a nastavení budoucí podoby regionální politiky bylo podmíněno plněním určitých podmínek jako je právě třeba vláda práva v zemi. „Pokud některé členské státy – a to dnes bylo viditelné – si tam například dají migraci nebo další věci, to pro nás není přijatelné,“ prohlásila Šlechtová.
„Přesnou představu o budoucích zdrojích v tuto chvíli neznáme,“ upozornil estonský ministr pro veřejnou správu Jaak Aab na tiskové konferenci po jednání. Dodal, že rozbíhající se diskuse o penězích po roce 2020 se týká nejen evropských fondů, ale také významné společné zemědělské politiky a dalších programů EU.
„Měli bychom se na ně přestat dívat odděleně. Měli bychom je všechny soustředit na určité cíle,“ řekl ministr nynější předsednické země.
Evropská komisařka Corina Cretsuová, která za fondy odpovídá, uvedla, že „záleží jen na nás, jak vysoké budeme mít ambice, proč hned začínat s úvahou, že země nezaplní ani část mezery po brexitu. Uvidíme, zda země budou chtít spíš škrtat nebo se spojí, aby mezeru zaplnily“.
Ve středu se mluvilo třeba o vytvoření jednotných pravidel pro čerpání ze všech pěti evropských strukturálních a investičních fondů, o nových pravidlech k přidělování finančních prostředků státům nebo o větší pružnosti, kdy by část alokace mohla mířit na aktuální potřeby dané země.