Země z východní části Evropské unie, které jsou čistými příjemci evropských peněz, by podle rakouského kancléře Sebastiana Kurze měly v budoucnu dostávat z rozpočtu EU méně. Lidovecký předseda rakouské vlády to řekl v rozhovoru poskytnutém listu Der Standard. Při jednáních o dalším víceletém finančním rámci chce Kurz tlačit na „úspornější zacházení s penězi evropských daňových poplatníků“.
Přiškrtí EU peníze pro Česko? Sebastian Kurz chce osekat unijní příspěvky pro státy z východu
„Nakonec to nebude rozhodnutí mě samotného,“ řekl v rozhovoru rakouský kancléř, který však při jednání o podobě evropského rozpočtu na léta 2021 až 2027 hodlá „silně zastupovat zájmy čistých plátců“. V této oblasti chce spolupracovat i s dalšími evropskými zeměmi, jako příklad uvedl Nizozemsko či Francii.
V rozhovoru s listem Der Standard Kurz upozornil, že právě v rozpočtové oblasti nepanuje shoda mezi Rakouskem a státy takzvané visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). Přesvědčil se o tom prý i v uplynulém týdnu při návštěvě maďarského premiéra Viktora Orbána ve Vídni. Kurz zároveň upozornil, že rakouská vláda se s visegrádskou čtyřkou shodne na jiných tématech, především na řešení migrace důslednou ochranou vnějších hranic.
Mezi čisté příjemce patří i Česko
Jednání o rozpočtu EU na následující léta bude jedním z hlavních témat rakouského předsednictví v Radě EU. Vídeň jej v polovině roku převezme od Bulharska. Kurz dlouhodobě požaduje, aby navzdory odchodu Británie z Evropské unie na konci března příštího roku nebyli čistí plátci do rozpočtu EU, jakým je i Rakousko, více zatěžováni.
Nejvyšším čistým příjemcem evropských peněz je Polsko. V roce 2016 získalo z rozpočtu EU po odečtení příspěvků 7,1 miliardy eur (180 miliard korun). Po Polsku následuje v žebříčku čistých příjemců podle agentury APA Rumunsko, Řecko, Maďarsko a s 3,3 miliardami eur (83,2 miliardy korun) Česko.
V pátek se podle šéfa úřadu maďarské vlády Jánose Lázára osm východoevropských států EU včetně Česka v Budapešti dohodlo, že podpoří zvýšení příspěvků členských zemí do rozpočtu bloku tak, aby bylo možné zaplnit mezeru způsobenou odchodem Británie. Bulharsko, které toto pololetí Unii předsedá, ale o několik hodin později odmítlo, že by takový závazek přijalo.
Podle informací českého ministerstva financí ale automatická podpora na jednání v Budapešti od všech těchto zemí nezazněla.
Česko bude diskutovat o zvýšení členských příspěvků do rozpočtu EU
Česká republika je připravena diskutovat o zvýšení příspěvků členských zemí do rozpočtu Evropské unie, aby bylo možné zaplnit mezeru způsobenou odchodem Británie. Vyplývá to z pondělního vyjádření ministerstva financí.
Resort uvedl, že český postoj vychází ze schválené pozice vlády ČR k rozpočtu EU po roce 2020. To, zda Česko vyšší objem rozpočtu EU skutečně podpoří, bude podle něj záležet na struktuře výdajů budoucího rozpočtu EU.
„Podle našich informací na jednání zemí V4 a čtyř dalších zemí v Budapešti dne 2. února nezazněla od všech těchto zemí automatická podpora navýšení rozpočtu EU. Obecně tyto země možnost do budoucna a priori neodmítají, jsou otevřeny o ní diskutovat,“ řekl mluvčí ministerstva financí Jakub Vintrlík.