S brexitem skončí v Británii i vzdělávací program Erasmus. Vznikne však zcela nový

Ve Spojeném království má vzniknout nový stipendijní Turingův program místo Erasmus+, kterého se už Británie od ledna nebude účastnit. Aktuální programové období výměny studentů 2014 až 2020 bude dokončeno podle nastavených pravidel, od ledna už nebude možné schvalovat nové projekty.

Evropská unie a Británie uzavřely dohodu, která bude určovat jejich vztahy od ledna příštího roku, kdy skončí přechodné období po brexitu, tedy odchodu Británie z Evropské unie. Británie se mimo jiné rozhodla, že se nebude účastnit výměnného vzdělávacího programu Erasmus+. Zástupci členských zemí Evropské unie jednomyslně dohodu podpořili.

Instituce v Británii jsou pro akademický rok 2020/2021 způsobilé k účasti na programech Erasmus+, pokud s britskou národní agenturou uzavřely do konce letošního roku příslušné dohody. „Pro výzvy vyhlášené v rámci programového období 2021–2027 již tato účast možná nebude,“ uvedla mluvčí českého ministerstva školství Aneta Lednová.

Do brexitu s novým programem

Turingův program by měl být pojmenován po matematikovi a počítačovém průkopníkovi Alanu Turingovi, který se mimo jiné zasloužil o dešifrování nacistických tajných kódů. Po válce byl stíhán za homosexualitu, která byla tehdy nezákonná. V roce 1954 spáchal ve 41 letech sebevraždu, otrávil se kyanidem.

V roce 2009 se dočkal omluvy od vlády za příkoří, které mu způsobilo odsouzení za homosexualitu. V roce 2013 mu královna posmrtně udělila milost. Na jeho počest je od roku 1966 udílena Turingova cena, která patří mezi nejvýznamnější ocenění v informatice. Turingova tvář bude také na nové britské bankovce v hodnotě 50 liber (1450 korun), jež se má v oběhu objevit do konce příštího roku.

I bez účasti v programu Erasmus+ budou podle ministerstva moci české a britské vysoké školy pokračovat ve studentských i zaměstnaneckých výměnách a v projektech mimo rámec programu skrze vzájemné dohody. Tuzemské veřejné vysoké školy mohou nyní na vyslání studentů či zaměstnanců do Británie získat příspěvek na podporu mezinárodní spolupráce od ministerstva školství, od příštího roku se ovšem plánují změny.

Počet vysokoškoláků na studijním pobytu či stáži s programem Erasmus+ ve Velké Británii činil každoročně zhruba 550 až 600. V akademickém roce 2017/2018 to bylo podle dat Domu zahraniční spolupráce 622 vysokoškoláků, o rok později 554 a v roce 2019/2020 pak 422 studentů. Pracovníků vysokých škol v daném období do Británie v rámci programu jezdilo přes 100, v roce 2018/2019 to bylo 262.

Počet britských vysokoškoláků v Česku v rámci programu v akademickém roce 2017/2018 činil 296 studentů, o rok později 403 a v roce 2019/2020 pak 323. V Česku pobývaly také desítky britských pracovníků. Do Británie mířili i žáci středních škol, učitelé základních či středních škol a vzdělavatelé dospělých.

Británie po referendu z roku 2016 a letech vnitřních politických bojů opustila EU letos 31. ledna. Členem evropského bloku a jeho předchůdců byla 47 let. Do konce letošního roku je ještě v takzvaném přechodném období. Vyjednaná dohoda bude určovat to, podle jakých pravidel se vztahy mezi ní a evropskou sedmadvacítkou budou řídit od 1. ledna 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 1 hhodinou

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 2 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 3 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 4 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 10 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...