S brexitem skončí v Británii i vzdělávací program Erasmus. Vznikne však zcela nový

Ve Spojeném království má vzniknout nový stipendijní Turingův program místo Erasmus+, kterého se už Británie od ledna nebude účastnit. Aktuální programové období výměny studentů 2014 až 2020 bude dokončeno podle nastavených pravidel, od ledna už nebude možné schvalovat nové projekty.

Evropská unie a Británie uzavřely dohodu, která bude určovat jejich vztahy od ledna příštího roku, kdy skončí přechodné období po brexitu, tedy odchodu Británie z Evropské unie. Británie se mimo jiné rozhodla, že se nebude účastnit výměnného vzdělávacího programu Erasmus+. Zástupci členských zemí Evropské unie jednomyslně dohodu podpořili.

Instituce v Británii jsou pro akademický rok 2020/2021 způsobilé k účasti na programech Erasmus+, pokud s britskou národní agenturou uzavřely do konce letošního roku příslušné dohody. „Pro výzvy vyhlášené v rámci programového období 2021–2027 již tato účast možná nebude,“ uvedla mluvčí českého ministerstva školství Aneta Lednová.

Do brexitu s novým programem

Turingův program by měl být pojmenován po matematikovi a počítačovém průkopníkovi Alanu Turingovi, který se mimo jiné zasloužil o dešifrování nacistických tajných kódů. Po válce byl stíhán za homosexualitu, která byla tehdy nezákonná. V roce 1954 spáchal ve 41 letech sebevraždu, otrávil se kyanidem.

V roce 2009 se dočkal omluvy od vlády za příkoří, které mu způsobilo odsouzení za homosexualitu. V roce 2013 mu královna posmrtně udělila milost. Na jeho počest je od roku 1966 udílena Turingova cena, která patří mezi nejvýznamnější ocenění v informatice. Turingova tvář bude také na nové britské bankovce v hodnotě 50 liber (1450 korun), jež se má v oběhu objevit do konce příštího roku.

I bez účasti v programu Erasmus+ budou podle ministerstva moci české a britské vysoké školy pokračovat ve studentských i zaměstnaneckých výměnách a v projektech mimo rámec programu skrze vzájemné dohody. Tuzemské veřejné vysoké školy mohou nyní na vyslání studentů či zaměstnanců do Británie získat příspěvek na podporu mezinárodní spolupráce od ministerstva školství, od příštího roku se ovšem plánují změny.

Počet vysokoškoláků na studijním pobytu či stáži s programem Erasmus+ ve Velké Británii činil každoročně zhruba 550 až 600. V akademickém roce 2017/2018 to bylo podle dat Domu zahraniční spolupráce 622 vysokoškoláků, o rok později 554 a v roce 2019/2020 pak 422 studentů. Pracovníků vysokých škol v daném období do Británie v rámci programu jezdilo přes 100, v roce 2018/2019 to bylo 262.

Počet britských vysokoškoláků v Česku v rámci programu v akademickém roce 2017/2018 činil 296 studentů, o rok později 403 a v roce 2019/2020 pak 323. V Česku pobývaly také desítky britských pracovníků. Do Británie mířili i žáci středních škol, učitelé základních či středních škol a vzdělavatelé dospělých.

Británie po referendu z roku 2016 a letech vnitřních politických bojů opustila EU letos 31. ledna. Členem evropského bloku a jeho předchůdců byla 47 let. Do konce letošního roku je ještě v takzvaném přechodném období. Vyjednaná dohoda bude určovat to, podle jakých pravidel se vztahy mezi ní a evropskou sedmadvacítkou budou řídit od 1. ledna 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Čech Jan Darmovzal, kterého režim venezuelského diktátora Nicoláse Madura uvěznil v září 2024, je na svobodě. Informovali o tom premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
před 9 mminutami

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 44 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 1 hhodinou

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 9 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...