S brexitem skončí v Británii i vzdělávací program Erasmus. Vznikne však zcela nový

Ve Spojeném království má vzniknout nový stipendijní Turingův program místo Erasmus+, kterého se už Británie od ledna nebude účastnit. Aktuální programové období výměny studentů 2014 až 2020 bude dokončeno podle nastavených pravidel, od ledna už nebude možné schvalovat nové projekty.

Evropská unie a Británie uzavřely dohodu, která bude určovat jejich vztahy od ledna příštího roku, kdy skončí přechodné období po brexitu, tedy odchodu Británie z Evropské unie. Británie se mimo jiné rozhodla, že se nebude účastnit výměnného vzdělávacího programu Erasmus+. Zástupci členských zemí Evropské unie jednomyslně dohodu podpořili.

Instituce v Británii jsou pro akademický rok 2020/2021 způsobilé k účasti na programech Erasmus+, pokud s britskou národní agenturou uzavřely do konce letošního roku příslušné dohody. „Pro výzvy vyhlášené v rámci programového období 2021–2027 již tato účast možná nebude,“ uvedla mluvčí českého ministerstva školství Aneta Lednová.

Do brexitu s novým programem

Turingův program by měl být pojmenován po matematikovi a počítačovém průkopníkovi Alanu Turingovi, který se mimo jiné zasloužil o dešifrování nacistických tajných kódů. Po válce byl stíhán za homosexualitu, která byla tehdy nezákonná. V roce 1954 spáchal ve 41 letech sebevraždu, otrávil se kyanidem.

V roce 2009 se dočkal omluvy od vlády za příkoří, které mu způsobilo odsouzení za homosexualitu. V roce 2013 mu královna posmrtně udělila milost. Na jeho počest je od roku 1966 udílena Turingova cena, která patří mezi nejvýznamnější ocenění v informatice. Turingova tvář bude také na nové britské bankovce v hodnotě 50 liber (1450 korun), jež se má v oběhu objevit do konce příštího roku.

I bez účasti v programu Erasmus+ budou podle ministerstva moci české a britské vysoké školy pokračovat ve studentských i zaměstnaneckých výměnách a v projektech mimo rámec programu skrze vzájemné dohody. Tuzemské veřejné vysoké školy mohou nyní na vyslání studentů či zaměstnanců do Británie získat příspěvek na podporu mezinárodní spolupráce od ministerstva školství, od příštího roku se ovšem plánují změny.

Počet vysokoškoláků na studijním pobytu či stáži s programem Erasmus+ ve Velké Británii činil každoročně zhruba 550 až 600. V akademickém roce 2017/2018 to bylo podle dat Domu zahraniční spolupráce 622 vysokoškoláků, o rok později 554 a v roce 2019/2020 pak 422 studentů. Pracovníků vysokých škol v daném období do Británie v rámci programu jezdilo přes 100, v roce 2018/2019 to bylo 262.

Počet britských vysokoškoláků v Česku v rámci programu v akademickém roce 2017/2018 činil 296 studentů, o rok později 403 a v roce 2019/2020 pak 323. V Česku pobývaly také desítky britských pracovníků. Do Británie mířili i žáci středních škol, učitelé základních či středních škol a vzdělavatelé dospělých.

Británie po referendu z roku 2016 a letech vnitřních politických bojů opustila EU letos 31. ledna. Členem evropského bloku a jeho předchůdců byla 47 let. Do konce letošního roku je ještě v takzvaném přechodném období. Vyjednaná dohoda bude určovat to, podle jakých pravidel se vztahy mezi ní a evropskou sedmadvacítkou budou řídit od 1. ledna 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výbuch bomby v Monaku zranil ukrajinského oligarchu

V domě v centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která kriticky zranila dva lidi včetně ukrajinského oligarchy. Informovala o tom francouzská média, podle nichž lehčí zranění utrpělo také jedno dítě. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii pátrá po strůjci útoku, který je na útěku.
před 26 mminutami

Moskva tvrdí, že v noci čelila rozsáhlému dronovému útoku. Údery hlásí i Ukrajina

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli dva lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm, oznámil šéf oblastní vojenské správy Oleksandr Hanža. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných, včetně dvou dětí, uvedl náčelník regionální správy Oleh Syněhubov.
07:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.
01:47Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Peru sečetli všechny hlasy z voleb, vítězkou je Fujimoriová

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.
05:33Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 14 hhodinami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 14 hhodinami

Evropský pohled