Brexit změní ceny roamingu i doklady nutné pro cestování. Nová pravidla postihnou i Čechy

Nahrávám video
Události: Brexit přinesl nová pravidla
Zdroj: ČT24

S odchodem Spojeného království z Evropské unie lze očekávat několik změn, jako je zdražení roamingu, vyšší ceny zásilek nebo konec cestování na občanský průkaz do i z ostrovního státu. Kvůli obchodním a úředním bariérám rovněž firmám vzniknou náklady navíc, a ty mohou dopadnout i na koncové zákazníky. K pracovním a studijním pobytům delším než půl roku bude potřeba vízum. Nové změny, které brexit přinesl, zasáhnou kromě obyvatel Velké Británie i občany Evropské unie, včetně Čechů.

Cestovat do Spojeného království je teď možné jen z nutných důvodů a letecké společnosti cestující informují pouze o omezeních spojených s covidem-19. Žádné pokyny kvůli brexitu zatím při odbavení neřeší.

„Propustnost hranic je za normálních podmínek stejná jako u EU a jiných destinací, do kterých Češi cestují. Nepředpokládáme, že se to v budoucnosti změní. Covid-19 je mnohem horší problém než brexit,“ uvedl místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež.

Pro krátkodobý pobyt v ostrovním státě je však od pátku potřeba komerční cestovní pojistka, evropský průkaz od zdravotní pojišťovny už totiž ve Spojeném království neplatí.

Do konce září bude možné cestovat do Spojeného království s občanským průkazem, poté už pouze s pasem. České ministerstvo zahraničí ale doporučuje cestovat do země s pasem už od ledna. Podle dřívějších informací ministerstva nebudou turistické cesty, krátké studijní kurzy či obchodní cesty do šesti měsíců podmíněné vízem, k dlouhodobým pracovním cestám nad půl roku ale už víza potřeba budou.

Británie také vypadává ze společné roamingové zóny. Volání i posílání SMS zpráv mohou operátoři zdražit, stejně jako používání mobilního internetu. České tarify prozatím zůstávají stejné.

Britské univerzity nebudou v programu Erasmus

Studenty mířící na školy ve Spojeném království na déle než šest měsíců čekají náklady navíc. „Budou si muset vybavit vízum nejméně šest měsíců před odjezdem. Student to může vyřídit on-line. Ale je to také zpoplatněno poměrně vysokou částkou, která činí přibližně 10 tisíc korun,“ konstatuje ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). 

Britské univerzity také už nebudou v nabídce programu Erasmus. Pro pracující v Británii může rovněž nastat problém s uznáváním vzdělání a kvalifikace dosažené v Česku.

I když se nevrátí cla, čekají nové komplikace i české firmy. Některé z nich totiž budou muset své zboží pro britský trh upravit podle tamních norem.

„Bude docházet ke kontrolám zboží. Budou vyžadovány po evropských výrobcích zcela nové a odlišné certifikace a homologace. A to se samozřejmě u některých výrobků a služeb může promítnout do ceny,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 13 mminutami

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 1 hhodinou

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 2 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 2 hhodinami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 7 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...