Brexit změní ceny roamingu i doklady nutné pro cestování. Nová pravidla postihnou i Čechy

Nahrávám video
Události: Brexit přinesl nová pravidla
Zdroj: ČT24

S odchodem Spojeného království z Evropské unie lze očekávat několik změn, jako je zdražení roamingu, vyšší ceny zásilek nebo konec cestování na občanský průkaz do i z ostrovního státu. Kvůli obchodním a úředním bariérám rovněž firmám vzniknou náklady navíc, a ty mohou dopadnout i na koncové zákazníky. K pracovním a studijním pobytům delším než půl roku bude potřeba vízum. Nové změny, které brexit přinesl, zasáhnou kromě obyvatel Velké Británie i občany Evropské unie, včetně Čechů.

Cestovat do Spojeného království je teď možné jen z nutných důvodů a letecké společnosti cestující informují pouze o omezeních spojených s covidem-19. Žádné pokyny kvůli brexitu zatím při odbavení neřeší.

„Propustnost hranic je za normálních podmínek stejná jako u EU a jiných destinací, do kterých Češi cestují. Nepředpokládáme, že se to v budoucnosti změní. Covid-19 je mnohem horší problém než brexit,“ uvedl místopředseda Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež.

Pro krátkodobý pobyt v ostrovním státě je však od pátku potřeba komerční cestovní pojistka, evropský průkaz od zdravotní pojišťovny už totiž ve Spojeném království neplatí.

Do konce září bude možné cestovat do Spojeného království s občanským průkazem, poté už pouze s pasem. České ministerstvo zahraničí ale doporučuje cestovat do země s pasem už od ledna. Podle dřívějších informací ministerstva nebudou turistické cesty, krátké studijní kurzy či obchodní cesty do šesti měsíců podmíněné vízem, k dlouhodobým pracovním cestám nad půl roku ale už víza potřeba budou.

Británie také vypadává ze společné roamingové zóny. Volání i posílání SMS zpráv mohou operátoři zdražit, stejně jako používání mobilního internetu. České tarify prozatím zůstávají stejné.

Britské univerzity nebudou v programu Erasmus

Studenty mířící na školy ve Spojeném království na déle než šest měsíců čekají náklady navíc. „Budou si muset vybavit vízum nejméně šest měsíců před odjezdem. Student to může vyřídit on-line. Ale je to také zpoplatněno poměrně vysokou částkou, která činí přibližně 10 tisíc korun,“ konstatuje ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). 

Britské univerzity také už nebudou v nabídce programu Erasmus. Pro pracující v Británii může rovněž nastat problém s uznáváním vzdělání a kvalifikace dosažené v Česku.

I když se nevrátí cla, čekají nové komplikace i české firmy. Některé z nich totiž budou muset své zboží pro britský trh upravit podle tamních norem.

„Bude docházet ke kontrolám zboží. Budou vyžadovány po evropských výrobcích zcela nové a odlišné certifikace a homologace. A to se samozřejmě u některých výrobků a služeb může promítnout do ceny,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...